„Cestovatel a fotograf Damon Beckford není na tomto místě poprvé. Doslova i obrazně. Stojí na Lofotských ostrovech lehce pokrytých sněhem, je obklopen nádhernými skalami, ale není to zrovna pohádková zimní krajina, kterou očekával. Nevadí, tyto krásné ostrovy jsou stále plné příležitostí, a pokud to znamená, že sem musí přijet znovu…

„Cestovatelská fotografie je mou vášní už mnoho let, takže není problém udělat si další výlet,“ směje se. „Vlastně právě díky tomu, že jsem chtěl fotografovat stejná místa vícekrát, jsem zjistil, že cestování je to, co miluji.“ A skutečně, po studiu na kuchařské škole a službě ve finské armádě podnikl Damon svou první pořádnou cestu s fotoaparátem. Rezervoval si jednosměrnou letenku do Indie a jihovýchodní Asie, kde s batohem na zádech strávil dobrých osm měsíců.

„Během té doby jsem se zamiloval do fotografování světa,“ pokračuje, „nejen abych si uchoval vlastní vzpomínky, ale také abych se podělil o své zážitky. Byl jsem tak přesvědčený, že to je přesně to, co chci v životě dělat, že jsem se vrátil do Finska, pracoval další rok, koupil si lepší fotoaparát a vyrazil zpátky, abych to mohl dělat znovu.“

Na všech posledních cestách doprovázel Damona fotoaparát Alpha 7 IV. „Můj nový fotoaparát je úžasně všestranný,“ říká, „což je zásadní, protože chci na cestách pořizovat různorodé snímky. Fotím krajiny, akční i dokumentární snímky. V prvním případě bylo rozlišení 33 megapixelů příjemným zlepšením ve srovnání s modelem Alpha 7 III. Díky němu můžu v případě potřeby scény dále ořezávat. Fantastický je také výkon fotoaparátu Alpha 7 IV při slabém osvětlení u snímků polární záře, které často pořizuji při citlivosti ISO 2000 nebo 4000.“

Při toulkách s batohem a putování je pro Damona důležitá také velikost a hmotnost fotografické výbavy a kromě práce při slabém osvětlení často rád pracuje bez stativu. „Mám rád jednoduchost a cestuji co nejvíc nalehko. Fotoaparát Alpha 7 IV je neuvěřitelně kompaktní na to, jaký má výkon a funkce. Patří k nim i stabilizace obrazu pro kompenzaci 5,5 kroku, která spolu s optickou stabilizací fotoaparátu FE 70-200 mm f/4 G OSS znamená, že mohu fotit z ruky, jak jen to jde.“

Dalším objektivem, který Damon používá, je FE 16-35 mm f/2,8 GM. „Poskytuje mi vše, co potřebuji na pořízení snímků polární záře,“ vysvětluje, „a navíc má velmi užitečný rozsah širokoúhlých nastavení. Objektiv s ohniskovou vzdáleností 16 mm má úžasný efekt, ale když ho posunete na 35 mm, je to také ideální dokumentární objektiv.“

To nás přivádí zpět k nezamrzlým břehům Lofot. „Je fajn jezdit na stejná místa,“ vysvětluje, „protože smyslem cestovatelské fotografie je ponořit se do děje a objevovat.“

„Přijeli jsme sem, abychom zažili skutečnou arktickou atmosféru,“ pokračuje, „ale v březnu bylo mnohem tepleji, než jsme čekali, a většina sněhu v nížinách roztála. To není nic neobvyklého, protože souostroví leží přímo na konci Golfského proudu, takže jsme jen museli trochu upravit plán. I když jsme přijeli se splitboardy, abychom natočili snowboarding a surfování, natočili jsme trochu více surfování.“ Tyto snímky představují jeden z klíčových pilířů Damonova přístupu k cestovatelským fotografiím. „Mám rád, když jsou v krajině nějaké lidské prvky nebo jiné prvky, díky kterým mohou lidé pochopit význam daného místa. Navíc jsou odrazem životního stylu a díky tomu působí tato místa sympatičtěji a živěji.“

Dalším příkladem je Damonův záběr lyžaře sjíždějícího z hory na ostrově Senja severovýchodně od Lofot. „Jeli jsme dál na sever a výš, abychom našli sníh. Když jsme stoupali, všiml jsem si lyžařů, kteří stoupali po protějším svahu,“ vzpomíná. „Tak jsem je sledoval a podařilo se mi zachytit, jak sjíždějí dolů. Bylo to úžasné a vystihlo to rozsáhlost místní divoké krajiny.“

Na stejné túře vznikl další fantastický snímek zasněžené hory orámované opadanými stromy. „Tento snímek jsem pořídil téměř ze stejného místa,“ říká Damon. „Když jsem ten výhled uviděl, věděl jsem, že ho musím zachytit. Byla to přesně ta arktická atmosféra, po které jsem toužil. Bylo však důležité ho správně zabrat a zatlačit do scény objektivem 70-200 mm f/4. Tento objektiv rád používám na krajiny, jednak ke kompresi perspektivy, jednak ke zvýraznění malých částí scény.“

Lofoty byly pro Damona také další příležitostí nafotit polární záři, kde je opět patrný jeho přístup spočívající v opakovaných návštěvách stejných míst a výběru správného okamžiku. „Mojí hlavní radou je zkontrolovat předpověď polární záře, zda má zvýšenou aktivitu a zda je obloha jasná. Zjistil jsem, že nejlepší doba pro fotografování polární záře je obvykle kolem půlnoci, ale pokud předpověď hlásí index KP vyšší než KP 5, pak ji můžete začít pozorovat hned, jak se setmí. Samozřejmě,“ pokračuje, „to závisí na troše štěstí i plánování, ale když je záře jasná, měla by vám stačit expozice 3 až 6 sekund, abyste zachytili ostré tvary a výrazné barvy. Pokud potřebujete použít výrazně delší dobu, například 30 sekund, budou světla méně výrazná a může to narušit rovnováhu celé scény.“

Svět je obrovský, a proto nás zajímá, zda si Damon myslí, že se bude i nadále vracet na místa, která dala styl jeho způsobu fotografování. „Je spousta míst, která chci ještě poznat,“ směje se, „teď jsem se například vrátil ze sedmitýdenního pobytu v Indonésii. Tropy byly úžasné, ale Arktida v sobě má stále něco zvláštního, takže se tam brzy vrátím. Vzhledem ke klimatickým změnám máme jen omezené šance vidět místa taková, jaká jsou dnes, takže jsem rád, že mi v tom pomáhá můj fotoaparát Alpha 7 IV.“