Cesty za fotografováním zvířat ve volné přírodě přivedly Michaela Schaakeho na nejúžasnější místa světa. Postupně v něm rostla vášeň pro krajinářskou fotografii.
„Žene mě zvědavost,“ říká. „Nutí mě jít do přírody, poznávat nové krajiny a zkoumat je. Vím, že možná nejsem první, kdo dané místo objevil, ale pro mě je to poprvé a to mě baví.“
„Když jsem se začal věnovat fotografování jako koníčku,“ říká Michael, „zaměřoval jsem se hlavně na fotografování zvířat ve volné přírodě. Postupně jsem se během cest zejména po severní Evropě a Skandinávii začal stále více zajímat také o krajinu. Záleželo na tom, kde jsem právě byl. Letos se chystám do Jižní Afriky, Namibie nebo Botswany, takže se opět vrátím k fotografování zvířat – vše závisí na tom, kam jedu.“
Při fotografování zvířat ve volné přírodě nebo krajiny Michaela motivuje objevování něčeho nového a touha po dobrodružství, které je s objevováním spojeno: „Vyhledávám místa, kde nikdo není. Rád jsem tam, kde není hluk, kde slyšíte jen vítr, a pokud máte štěstí, vidíte také divoká zvířata. To je pro mě úžasné.“
Díky tomuto a dalším podobným prožitkům Michael nyní pozoruje přírodu jinak: „Je to opravdu něco. Dnes vidím věci, které bych před deseti lety neviděl. Když se mi podaří zachytit některé momenty, říkám si často, jaké jsem měl štěstí. Pokud však v přírodě trávíte hodně času a máte oči otevřené, není to jen dílem štěstí, ale také tím, že můžete vše pozorovat.“
Dalším aspektem přírody, který Michael rád fotografuje, je dramatické počasí. Přišel na to při cestování po severní Evropě. „Počasí se mění velmi rychle a je úžasné to pozorovat. Chodím ven za jakéhokoliv počasí a vždycky najdu něco zvláštního. Dokonce i když už jste byli na stejném místě dvacetkrát, v určitý den se může světlo a scenérie zcela změnit. A tehdy jsem na své snímky nejpyšnější.“
Pokud jde o fotografické vybavení, podle toho, používá Michael nejrůznější objektivy Sony spolu s fotoaparáty Sony α7R III nebo α9. Záleží na tom, co fotografuje.
„K focení krajin vždy používám fotoaparát Sony α7R III, protože má neuvěřitelné rozlišení 42,4 megapixelu,“ vysvětluje. „Někdy jej také používám ke snímkům pasoucích se zvířat, když se moc nehýbají.“ Pokračuje: „Ale pokud jsou v pohybu, přecházím na model α9. Na α9 je vše rychlé – automatické ostření, rychlost kontinuálního focení, rychlost zápisu do paměti, všechno. Když potřebuji rychlost, je mým vybavením na cesty model α9.“
Michael si vybírá objektivy, které jsou na cesty a túry nejpraktičtější: „Na cestách je nejdůležitější velikost a hmotnost, proto nejčastěji používám objektiv FE 24–105 mm f/4 G OSS. Funguje skvěle i s mým fotoaparátem α7R III, který má rozlišení 42,4 megapixelu.“
Na delší túry během cest si Michael bere také objektiv FE 70–300 mm f/4,5–5,6 G OSS. Oba objektivy jsou lehké a dobře se nosí i celý den, proto tvoří jeho kompletní výbavu. Příležitostně si bere také objektiv FE 16–35 mm f/4. Je skvělý pro fotografování krajiny a při cloně f/8 vykresluje detaily ostré jako břitva.
Na fotografování zvířat ve volné přírodě však používá objektiv FE 100–400 mm GM OSS, který je pro tento účel nejvhodnější: „Používám ho s konvertorem 1,4x. Objektiv 100–400 mm je sice větší a těžší než ostatní objektivy v mé výbavě, ale pro focení zvířat ve volné přírodě je nezbytný a kvalita snímků je neuvěřitelná.“
Mnoho lidí by vycházky za fotografováním v často mrazivých podmínkách severní Evropy nebo v horkém podnebí Afriky nepovažovalo za příliš zábavné. Michaela to však skutečně baví. Dobrodružství je součástí jeho tvorby a příběhu, který se ke snímku váže.
„Na fotografování krajiny se mi líbí hlavně to, že ukazuji lidem určité místo a příběh s ním spojený,“ vysvětluje. „Rád se o své zážitky dělím s dalšími lidmi. Díky sociálním sítím je to teď snadnější. Mám nejraději snímky, u kterých se mi vybavují vzpomínky na jejich příběh – stávají se tím pro mě zvláštními.“
„Prožitek okamžiku a vnímání dramatické krásy přírody může být velmi silnou a niternou zkušeností. Sdílením svých fotografií nabízím lidem možnost vydat se na tuto cestu se mnou.“
