Zaostřeno na snímek

Při focení portrétů se vždy snažím zachytit něco výrazného a zároveň upřímného. K tomu je potřeba navodit klidnou, uvolněnou atmosféru, aby se ten, koho fotím, cítil dostatečně sebevědomě. Díky tomu mi pak dokáže poskytnout to, co chci zachytit. Schopnost vytvořit takovou atmosféru a vzájemnou důvěru je podle mě jednou z klíčových dovedností portrétního fotografa. Z tohoto snímku vyzařuje klid a ticho. Není tam žádná komplikovanost nebo snaha něco předstírat. Ten portrét vznikl, když jsem kontaktoval herečku Amaku Okafor a navrhl jí, ať přijde do mého nového studia @28Sunbury, kde fotím za denního světla. To, že mám vlastní prostory pro fotografování, mi otevřelo nové možnosti, jak přistupovat k portrétům. Kontaktoval jsem už spoustu talentovaných lidí čistě z lásky k focení. Fotím s lidmi, kteří mě zajímají, a bylo pro mě obohacující spolupracovat s novými tvářemi a vytvářet krásná, autentická díla. Léta jsem se při focení zaměřoval na práci s bleskem, kterým jsem se snažil dodat snímku tu správnou emoci. Teď to ale dělám spíš naopak – miluji jednoduchost přirozeného denního světla. Dá se dobře „tvarovat“, je vždy lichotivé a spolu s mým fotoaparátem Sony Alpha 7R V a objektivem FE 50mm f/1.2 GM mi dává naprostou jistotu, že můj výtvor bude mít nejvyšší možnou kvalitu.

S takto kvalitním objektivem s ohniskovou vzdáleností 50 mm je práce moc příjemná a intuitivní. Není divu, že je považován za standard mezi objektivy. Právem si zaslouží místo v každé brašně na fotoaparát. Umožňuje vytvořit bezprostřední propojení mezi vámi a portrétovaným člověkem, protože můžete vyplnit záběr detaily, nebo naopak ustoupit a odhalit okolní prostor a kontext. K Amace jsem se přiblížil hodně. Všechny pokyny k pohybům jsem jí dával šeptem, protože to podporuje klid a přirozenost. Na jejím portrétu mě fascinuje neuvěřitelná kvalita obrazu, kterou umožnila právě kombinace tohoto objektivu a fotoaparátu. Na její kůži vidíte každý detail. A to, jak hloubka ostrosti přechází do jejích vlasů, je ohromující. Její tvář se tak stává středobodem snímku – výrazným a obdivuhodným prvkem. Volba clony byla čistě estetická. Měla upoutat pozornost k focenému člověku, ne k technice nebo fotografii jako takové. Vždy fotím barevně a ve formátu RAW. Proto mě překvapilo, kolik mých snímků, které jsem nafotil ve studiu za denního světla, skončilo v černobílé. Nedokážu říct proč. Snad kvůli jednoduchosti a touze odstranit rušivé prvky, protože mým cílem jsou působivé a upřímné portréty. Jako fotografové máme tu výsadu rozhodovat, jak mají naše fotografie vypadat, jak silně mají působit. U tohoto portrétu bylo od začátku jasné, že bude černobílý. Rozhodla o tom harmonie základních prvků: Amačina tvář, její vlasy, její vnitřní klid – spolu se světlem, objektivem a snímačem. Výsledkem je jemný, a přitom velmi působivý černobílý portrét. Make up Shanice Croasdale. Vyfoceno ve studiu @28Sunbury.