Když mám volno, jsem rád kreativní. Popadnu svůj fotoaparát Sony Alpha 1, zamířím do ateliéru, zavolám modelkám a stylistům a něco vytvoříme. Tento portrét vznikl v rámci jedné takové „kreativní chvilky“.
Často hledám inspiraci a zakládám si fotografie pro budoucí použití. Před samotným focením je ukážu stylistům na place. Společně tak dokážeme spolupracovat na nových nápadech. Pro tento snímek jsem si představoval jen trochu make-upu přes tvář modelky, protože jsem chtěl vidět hru linek na její tváři s motivem kosočtverců na šatech.
Snímek jsem pořídil pomocí fotoaparátu Sony Alpha 1 s objektivem FE 135mm f/1.8 G Master. Původně jsem se ho snažil vyfotit na FE 50mm f/1.2 GM – který patří mezi mé favority – ale zjistil jsem, že se lépe hodí na fotografování celé postavy. Objektiv 135mm f/1.8 je však mou primární volbou pro záběry zblízka, protože dokáže vyhladit perspektivu a dodá portrétům přirozenější vzhled.
Často objektivy používám s minimálním zacloněním, ale v tomto případě jsem použil clonu f/2.2. Dosáhl jsem tak o něco větší hloubky ostrosti a kromě očí je tak ostrá také větší část její tváře.
Automatické zaostření na oči a sledování zaostření u fotoaparátů Sony Alpha patří mezi mé nejoblíbenější funkce vůbec. Když stisknu tlačítko AF, vím, že se mohu spolehnout na to, že fotoaparát zaostří na oči a že dokáže zaostření perfektně sledovat. Dříve, když jsem používal manuální ostření nebo starší generace automatického ostření, musel jsem na zaostření neustále myslet – „Bude tohle zaostřeno?“ nebo „Zaostřil jsem správně?“ – podobné otázky mi neustále létaly hlavou. Nyní už si s tím nemusím dělat starosti a mohu se soustředit na důležitější věci; na pozici modelky a na osvětlení.
Jsem pevně přesvědčen, že nejlepší je co nejjednodušší osvětlení. Prakticky všichni velikáni portrétní fotografie používali jen jedno nebo dvě světla. U této fotografie jsem použil jedno hlavní světlo na obličej modelky. Pak jsem jej nechal jen volně dopadnout na bílé pozadí, čímž vznikl ten šedý odstín. Pod modelku jsem umístil bílou pěnovou desku, která sloužila jako odrazová plocha a změkčila stíny ve tváři. Následně jsem použil malé světlo s mřížkou umístěné za modelkou a namířené na zadní stranu její hlavy, které fungovalo jako světlo do vlasů, což mi pomohlo oddělit objekt od pozadí.
Snažím se, aby bylo vše jednoduché, včetně póz. Může to znít staromilsky, ale díky jednoduchosti lze vytvořit dokonalé a čisté snímky. Chtěl jsem pořídit snímek, na kterém by oči, výraz, make-up a osvětlení dohromady tvořily jednoduchý, ale působivě krásný portrét, a bez fotoaparátu Alpha 1 by to nebylo možné.
„Ten koberec opravdu spojil celou místnost dohromady“
