Inspirací pro tento snímek byla francouzská móda 60. let minulého století. Chtěl jsem vytvořit minimalistický záběr, který by podtrhl ženství objektu.
Fotografoval jsem ve svém ateliéru v Konstance a modelkou byla vizážistka, se kterou už jsem v minulosti spolupracoval. Její vzezření přesně odpovídalo mým představám. Zvolili jsme čistě střižený, jednoduchý stylový černý rolák doplněný obrovským černým kloboukem s krempou, který jsme si nechali za tímto účelem vyrobit. Věděl jsem, že tento oděv pomůže zdůraznit její rysy a na finálním snímku bude vypadat skvěle.
Dalším prvkem je barva pozadí. Chtěl jsem barvu, která bude doplňovat barvu její pleti a přitáhne k modelce pozornost diváka. Proto jsem se rozhodl pro pozadí v barevné škále modré barvy, které jsem vytvořil pomocí malého světlometu Dedolight pokrytého filtrem Colour Temperature Blue (CTB). Protože jsem nepracoval s bleskem, ale se stálým světlem, měl jsem při práci dobrou představu o tom, jak bude snímek vypadat. Začal jsem nasvícením pozadí a tvorbou barevné škály a siluety modelky. Pak jsem pro světlomet Dedolight vybral reflektor, který změkčil světlo na tváři. Musel jsem si dát pozor, aby světlo dopadalo i na blůzku na krku modelky a byla tak oddělená od klobouku.
Jakmile jsme vyřešili oděv a osvětlení, přišla na řadu pozice modelky. Přál jsem si, aby zaujala stejnou pózu jako modelky ze 60. let, kde všechny linie a tmavý prostor vytvořený velkým kloboukem přitahují pozornost přímo k její tváři.
Záběr jsem pořídil fotoaparátem Sony Alpha 1 s objektivem Zeiss Sonnar T* 55 mm f/1,8 ZA. Světelnost jsem nastavil na f/1,8, aby byla hloubka ostrosti taková, že na snímku budou nejostřejší její oči. Abych si to usnadnil, použil jsem funkci automatického zaostření na oči, kterou je fotoaparát Alpha 1 vybavený. Mohl jsem se tak soustředit na pózu a výraz modelky a nemusel jsem se rozptylovat ostřením.
Abych měl jistotu, že se mi podařilo záběr zachytit, použil jsem velmi krátké sekvence dvou nebo tří snímků. Potom jsem pozměnil polohu modelky a fotografoval jsem dál. Díky automatickému zaostření na oči byl každý záběr dokonale ostrý, a proto jsem věděl, že si můžu prostě vybrat snímek, který mi bude připadat nejlepší, a nemusím kontrolovat, jestli jsou oči zaostřené tak, jak jsem chtěl.
Díky nasvětlení a funkcím fotoaparátu potřeboval konečný snímek jen málo dalšího zpracování. Pomocí softwaru Capture One a Adobe Photoshop jsem opravil pár drobných vad a maličko jsem změkčil pleť. Zpracování mi trvalo necelých 10 minut.
„Svatební fotograf není jen svědek, není to jen někdo, kdo bezmyšlenkovitě zaznamenává všechno, co se odehrává. Svatební fotograf je vypravěč příběhů!“