Nicholas Mastoras měl začátkem roku 2025 tvůrčí blok. Potřeboval něco, co by rozproudilo jeho představivost, a tak začal nový projekt, na kterém chtěl pracovat aspoň jednou měsíčně. Vzpomíná: „Byl to závazek, díky kterému jsem mohl soustředit svou energii na něco, kde jsem o všem rozhodoval já. Byla to důležitá protiváha k mé komerční práci.“ To, co mu pomohlo znovu zažehnout jiskru kreativity, byly vlasy. „Vlasy jsou v lidské kultuře velmi důležité, ale na fotografiích se zřídka stanou středem pozornosti. Často zabírají relativně malou část portrétu, i když je jejich význam obrovský. V řecké kultuře vlasy vždy hrály důležitou roli: prozrazují bohatství a společenské postavení, vyjadřují sexualitu a sílu nebo představují oběť a ochranu. Jsou spojené s rituály a obřady a jsou všudypřítomné v alegoriích a mýtech.“ Na jednom z Nicholasových oblíbených snímků z projektu, kterému se nyní intenzivně věnuje, se mu, jak říká, „podařilo zachytit duši Medúzy“. Snímek je součástí série, na které spolupracovala herečka Tonia Sotiropoulou, vlasová stylistka Stella Soulele a vizážista Panagiotis Karakasis. Nicholas pokračuje: „Je to snímek, na kterém Tonia vypadá krásně, ale je tam i jakýsi chaos. Není jako běžný portrét, kde jsou vlasy často dokonale upravené. Tady jsou nespoutané, energické, dokonce chaotické. Lokny se různě vinou kolem obličeje.“
Nicholas vytvořil tento snímek Tonii ve svém ateliéru. Vlasy jí na hlavě navršil a přidal další prameny tak, aby vyplňovaly okraje záběru a ovíjely obličej. Říká: „Dále jsme použili ventilátory, abychom vlasy rozhýbali. I Tonia se pohybovala, aby vlasy poletovaly kolem její tváře.“ Nicholas nasvítil snímek jediným bleskem ve velkém softboxu a postavil světlo těsně před Toniin obličej, aby dosáhl co nejměkčího osvětlení. Použil svůj fotoaparát Sony Alpha 7R V v režimu sekvenčního snímání 5 sn./s, aby měl na výběr z dostatku snímků. „Nechtěl jsem fotit příliš rychle. Čekal jsem na jeden snímek, na kterém budou vlasy v ideální poloze.“ Pomocí objektivu FE 24–70 mm f/2,8 GM II pořídil záběr zblízka a kompozici vycentroval na oči. Díky mimořádně spolehlivému automatickému ostření se sledováním objektu byly Toniiny řasy ostré, i když jí vlály vlasy. „Nastavením objektivu na clonu f/8 jsem dosáhl maximální ostrosti,“ pokračuje, „která spolu s rychlostí blesku dala plně vyniknout textuře vlasů a jemným detailům na kůži. Celkový výsledek je navíc umocněný neuvěřitelným rozlišením fotoaparátu Alpha 7R V, takže když fotografii vytisknu a vystavím ji spolu s dalšími snímky ze série, vím, že bude vypadat úžasně.“ Přínos Nicholasova projektu je jednoznačný, protože dál přináší tvůrčí výsledky. „Fotografové takový druh uvolnění potřebují,“ říká. „Své komerční projekty mám moc rád, ale nespoutané kreativitě u projektu, jako je tento, se nic nevyrovná. Je to doslova jako rozpustit si vlasy.“
„Nakonec nezáleží na tom, jak na věci pohlížíte, ale na tom, kam se jimi necháte zavést.“