Ze země se zvedá oblak prachu, jak desítky nohou buší do země. Z pódia se valí divoký zvuk brazilské hardcoreové kapely Worst. Je to situace, kterou Gonçalo zažil už mnohokrát, a i když by to pro nezkušeného diváka mohlo vypadat až děsivě, on to bere s nadhledem. „Rád jsem se s fotoaparátem Sony Alpha 7C II vydával přímo do středu davu, protože právě tam nejvíc cítím emoce, které dav prožívá. Pro mě je zachycení těchto momentů z davu, toho pohledu zevnitř, stejně důležité jako fotografování samotné kapely.“–

Tato série snímků vznikla na festivalu Vagos Metal v portugalském Vagosu, kam Gonçalo přijel, aby festival fotografoval v rámci obvyklého mediálního zpravodajství. „Je to vlastně docela legrační – i když jsem hodně vysoký, lidé se mě uprostřed mosh pitu vždy snaží chránit, protože vědí, že mám foťák, a tak jsou obzvlášť opatrní. Už se mi stalo, že se mi fotoaparáty a objektivy rozbily, ale tak to prostě je. Je tam taková přirozená syrová energie, kterou jinde zkrátka nenajdete; všichni se pohybují jako jeden člověk a to se potom přenáší i na fotografa.“

Fotografování koncertních pódií na hudebních festivalech je pro Gonçala zcela běžnou záležitostí. Pro své snímky kapely Worst použil fotoaparát Sony A7C II s objektivem Sony FE 50–150 mm f/2 GM. „Dříve jsem stejně jako většina koncertních fotografů fotil s objektivem 70–200 mm–. Ve srovnání s objektivem 50–150 mm je to však obrovský rozdíl, i když jsou ohniskové vzdálenosti v zásadě podobné. Velkou výhodou je, že 50 mm je podstatně širší – s tímto jediným objektivem tak můžete vytvořit téměř celou sérii snímků. Rozsah 50–150 mm je opravdu ideální. Díky o jeden stupeň větší cloně (f/2 oproti f/2,8) vše lépe vynikne a snímky působí trojrozměrně. Je úžasné, že díky této větší cloně mohu fotit při slabém osvětlení s nižšími hodnotami ISO.“–––

Pro pořizování snímků zblízka a v těsné blízkosti davu je zapotřebí jiná výbava. Aby mohl snadno měnit ohniskové vzdálenosti, používá Gonçalo fotoaparát Sony Alpha 9 III s objektivem FE 14 mm f/1,8 GM.

„Opravdu mě baví dostat se k objektu co nejblíž. Mnoho mých snímků vyplňuje záběr hudebníkem nebo davem až po samý okraj, a to mi dává pocit spojení, který ve své práci potřebuji. Ohnisková vzdálenost 14 mm je velmi užitečná, když nemáte dostatek prostoru, ale i když ho máte, jako třeba na open-air festivalu, je úžasné dostat se ještě blíž. Jak řekl Robert Capa: ‚Pokud nejsou vaše fotky dost dobré, nejste dost blízko.‘ Opravdu musíte být blízko, abyste ty emoce dokázali přenést do svých snímků, a objektiv s ohniskovou vzdáleností 14 mm je k tomu jako stvořený.“’’’

I když má před sebou moře tváří, je pro něj s fotoaparátem Sony Alpha 9 III snadné zaostřit přesně tam, kam chce. „Při fotografování pódia jsem použil funkci rozpoznávání obličejů se zapnutým sledováním objektu,“ říká Gonçalo. „Pokud muzikant začne hýbat hlavou a vlasy mu zakryjí obličej, fotoaparát i tak rozpozná oko, nebo alespoň zůstane zaostřený na hlavu. Když však fotím dav, funkce rozpoznávání obličejů zachytí tolik tváří, že používám režim Pohyblivý bod nastavený na nejmenší oblast ostření, abych mohl velmi přesně určit, kam zaostřím. Z dob, kdy jsem fotil na film, jsem stále zvyklý nastavit si ostření na střed a poté upravit kompozici snímku, protože vím, že zaostření zůstane zachováno. To mi dává tvůrčí svobodu. Je to jednodušší pro mě i pro redaktora – všechny snímky jsou ostré a lze je použít.“–

Další vzpomínkou na fotografování na film byla v této sérii snímků volba černobílého provedení. „Jsem bytostně přesvědčen, že černobílá fotografie odstraňuje velké množství zmatku spojeného s barvami,“ vysvětluje fotograf. „Zůstává tak pouze emocionální stránka snímku. V černobílé fotografii je všechno mnohem syrovější. Snímky musí být mimořádně silné z hlediska emocí i oddanosti samotnému snímku, místo aby se spoléhaly na barvu, která sama o sobě může vyvolávat různé dojmy.“

Na snímcích si můžete všimnout, že na rozdíl od jiných hudebních akcí je zde jen málo lidí, kteří by událost zachycovali pomocí mobilu. „Lidé se soustředí spíše na to, aby si koncert užili, než aby ho natáčeli. Tato komunita chce ten okamžik prožít, ne dokumentovat.“ Za tím účelem je tam Gonçalo se svými profesionálními fotoaparáty a objektivy značky Sony, který se v mosh pitu cítí bezpečně a zachycuje koncert, aby to nemuselo dělat publikum.