Mexičanka sedící s kytarou na klíně

Výrobkyně mezcalu

Francisca Siza

Když popíjíte nějaký nápoj, přemýšlíte o tom, odkud pochází nebo kdo ho vyrobil? Stejnou otázku byste si mohli položit u řady dalších produktů, které konzumujeme či používáme. Například potraviny, látky, suroviny... a právě tato otázka inspirovala Franciscu Sizu k natočení jejího prvního celovečerního dokumentu.

Stejně jako mnoho jiných velkých projektů začal takříkajíc náhodou. Při práci s producentem Gautierem Heinsem na propagačních videích pro jednu nápojovou společnost se seznámili s Yolandou Ruiz, předsedkyní sdružení Mujeres del Mezcal y Maguey del México, které zlepšuje život pěstitelek a palírnic mezcalu. Franciscu a Gautiera příběh okamžitě zaujal; pojednával o útlaku a brutalitě, ale také o obětavosti, ochraně přírody a naději.

Mexičanka si prohlíží velkou dřevěnou káď s přísadami © Francisca Siza | Sony α7S III + 28-70mm f/2.8 | 1/100s @ f/2.8, ISO 1600

„Bylo nám jasné, že potřebují někoho, kdo by tento příběh přiblížil světu,“ prozrazuje Francisca, „a Gautier mě vyzval, abych o tomto tématu natočila dokumentární film.“ Rozběhlo se tak vyčerpávající, ale inspirativní třicetidenní natáčení po celém Mexiku v rámci projektu, který Francisce dle vlastních slov změnil život.

„Od samého počátku,“ vysvětluje, „mi byl tento projekt velmi blízký. Zaměřuje se na boj žen za uznání jejich práce, upozorňuje na problémy v oblasti ekologie a udržitelnosti a klade zásadní otázky o tom, jak se chováme k lidem a místům na druhém konci dodavatelských řetězců po celém světě. Záleží nám na nich natolik, abychom změnili způsob, jakým se k nim chováme a jak je podporujeme?“

„Mezcal,“ pokračuje Francisca, „je nápoj podobný tequile. Oba tyto destiláty se vyrábí z rostlin agáve. Ale zatímco tequila se vyrábí průmyslově, mezcal se často vyrábí ručně a vzniká velmi tradičním, přírodním způsobem. Pěstováním a pálením se zabývají především ženy, které se snaží zachovat staré způsoby výroby.“

Mexičanka sedící na kládě a splétající stébla rákosu © Francisca Siza | Sony α7S III + 28-70mm f/2.8 | 1/100s @ f/5.6, ISO 640

Vysvětluje však, že některé tradice bylo třeba překonat. „Ženy nesměly být majitelkami značek nebo továren na výrobu mezcalu, a tak se ony a jejich rodiny často za své úsilí dočkaly jen mizivé odměny. Po dobu 20 let tak toto ženské sdružení bojovalo za to, aby byly v tomto odvětví nastoleny lepší podmínky a práva. Nikdy se nevzdaly a nakonec se dočkaly zaslouženého úspěchu; byl to však strastiplný boj, během kterého přežila viceprezidentka sdružení Luz Maria Saavedra dva pokusy o vraždu.“

Přestože se výrobkyním mezcalu nedostávalo po dlouhou dobu uznání ani náležité odměny, vždy dle Franciscy bojovaly za udržení svých výrobních tradic, k čemuž patří i potřebný respekt k životnímu prostředí. Jedná se o přístup, který je tváří v tvář rostoucí popularitě a ziskovosti tohoto nápoje nanejvýš důležitý.

Mexičanka míchající mezcal v hrnci © Francisca Siza | Sony α7S III + 24-70mm f/2.8 | 1/100s @ f/2.8, ISO 640

„Je potřeba mít se na pozoru,“ pokračuje, „protože mezcal zažívá velký boom. Za poslední dva roky vzrostla jeho obliba ve Spojených státech i více než desetkrát. Ochránci tradic se proto obávají, že jejich pozemky získají velké společnosti a začnou intenzivně hospodařit, aniž by respektovaly ekologické postupy.“

„Přesně to se stalo v případě tequily,“ pokračuje. „Lidé chtějí, aby byly dodávky stále levnější. Tequila pochází ze státu Jalisco a tamější pozemky jsou kvůli nadměrnému využívání rostlin agáve takřka vypleněné. Trvá to 10, někdy až 30 let, než rostliny dorostou do správné velikosti, kdy se z nich dá vyrobit dobrý mezcal. Pokud postupujete správně, nezabíjíte nedorostlé rostliny jen proto, abyste měli více produktu.“

muž odřezávající listy agáve © Francisca Siza | Sony α7S III + 28-70mm f/2.8 | 1/100s @ f/6.3, ISO 640

Při dokumentování tohoto příběhu chtěla také zpochybnit některé tradiční stereotypy o Mexiku. „Je to velmi živá a přátelská země,“ vysvětluje, „ale řada lidí o ní má stereotypní představu z filmů a televize. Myslí si, že jsou zde jen pouště, města a slumy. Ale přitom v sobě ukrývá tolik krásy. Všude vnímáte přítomnost folklóru, tradic a nádherné barevnosti, zejména na oblečení pracujících žen.“

„Bylo pro mě důležité tyto zářivé barvy, krásu venkova a všudypřítomnou zeleň zachytit,“ pokračuje. „A nechtěla jsem a ani jsem nemusela používat umělé světlo nebo efektní pohyby fotoaparátu, abych zkrášlila to, co se před objektivem odehrávalo. Vše bylo tak intenzivní, že mi stačilo otevřít závěrku a zachytit to.“

muž a žena stojící po obou stranách velkého dřevěného sudu © Francisca Siza | Sony α7S III + 24-70mm f/2.8 | 1/100s @ f/3.5, ISO 640

Jejím záměrem bylo také ukázat laskavost a štědrost lidí, které potkala. „Byli tak nadšení, že někdo chce jejich příběh vyprávět, a chtěli nám proto všechno ukázat,“ poznamenává Francisca. „Dostali jsme se do neuvěřitelně chudých oblastí, kde nám místní připravovali obědy a večeře, i když si někdy sami odtrhovali od úst. Byla to velmi emotivní zkušenost, ke které jsme přistupovali s pokorou. Když to bylo možné, dali jsem si i mezcal, který nám nabízeli. Pokud je vyroben správným způsobem, má opravdu ryzí a přírodní chuť.“

Yolanda Ruiz dělala Francisce, Gautierovi a jejich týmu po celou dobu doprovod. „Cestovala s námi od prvního do třicátého dne, kdy jsme se přesunovali letadly, autobusy a auty, spala na cestě nebo na zemi, kde jsme tábořili. Stala se pro mě skutečnou inspirací a vnímala jsem ji spíš jako matku než kamarádku. Je o 20 let starší než já, ale její energie je bezmezná. Je opravdu silná jak psychicky, tak fyzicky, a zdálo se, že zná snad každého. Pohybovali jsme se také v nebezpečných oblastech a bez ní bychom to nezvládli.“

skupina mužů kope na velké hromadě © Francisca Siza | Sony α7S III + 28-70mm f/2.8 | /1/100s @ f/10, ISO 640

Filmařka měla po ruce vybavení Sony, především fotoaparát Sony Alpha 7S III, ale také Sony Alpha 7 IV. Oba používala pro pořizování videí i fotografií. „Protože jsme byly neustále na cestách, byly tyto fotoaparáty pro tuto práci ideální. Jsou lehce přenosné a díky vysoké kvalitě jsem měla jistotu, že zachytí krásy Mexika a charakter lidí, které jsme potkali, přesně tak, jak jsem to viděla. Díky funkcím, jako je úžasný režim S-Log3, je fotoaparát Alpha 7S III známá volba pro pořizování videí, a proto si mnozí myslí, že není určen pro fotografování. Tak to ale podle mě vůbec není. Používám 7S III na všechno a fotí skvěle.“

Po dokončení dokumentu ji nyní čeká kolotoč festivalů. Francisca jej také promítla ženám, které se natáčení zúčastnily. „Moc se jim líbí; když jsme dělaly rozhovory ve velké skupině osob, některé z nich si dělaly legraci: „A proč je ve filmu víckrát než já?“ nebo „Proč není moje značka víc vidět?“ směje se. „Ale to všechno k natáčení patří a všechny byly rády, že se mohly o svůj příběh podělit.“

Nejsilnější zpětná vazba však přišla od Yolandy Ruiz. „Poslala mi hlasovou zprávu, ve které téměř plakala štěstím, protože poprvé si jejich názory budou moci poslechnout lidé za hranicemi Mexika. Dokument ukazuje, jak tyto ženy dokázaly společnými silami posílit své postavení a změnit status quo v Mexiku.“

muž stojící před květinovou výzdobou s mečem v ruce © Francisca Siza | Sony α7S III + 28-70mm f/2.8 | 1/400s @ f/7.1, ISO 640

„Myslím, že jsem se především dozvěděla, jak privilegovaný život v Evropě, Spojených státech a dalších bohatých místech vedeme,“ uzavírá. „Na celém světě žijí lidé, kteří mají mnohem méně než my, a přestože každý den brzy vstávají, pracují a bojují, jejich život je na hony vzdálený od toho našeho. Tito lidé vyrábějí věci, které potřebujeme nebo si je dopřáváme v rámci přepychu. Musíme se s jejich příběhy seznámit, abychom se dokázali více vcítit do jejich situace. Naše společné porozumění tak může vytvořit lepší svět, a právě o to se nyní snažím.“

Uvedené produkty

Související příběhy

Zaregistrujte se k odběru zpravodaje α Universe

Blahopřejeme, jste přihlášeni k odběru zpravodaje α Universe

Zadejte prosím platnou e-mailovou adresu

Omlouváme se, něco se nepovedlo.

Blahopřejeme, jste přihlášeni k odběru!