Pokaždé, když Albert Dros sdílí jeden ze svých snímků krajiny s Měsícem, objeví se komentáře typu „To je podvod“. Obvyklá námitka zní: „Měsíc není tak velký!“, ale Albert má z fotoaparátu Sony Alpha 7R V soubory RAW, které vše dokazují. „Všechny snímky jsou jednotlivé expozice – žádný focus stacking, žádné stupňování expozice, nic podobného. Lidé si vždy myslí, že jsou snímky falešné a že Měsíc není tak velký, ale to jen proto, že se na něj většina lidí nedívala 600mm nebo 800mm objektivem,“ říká Albert.

Je to klasický příklad toho, jak může teleobjektiv vytvořit takzvaný „kompresní“ efekt, kdy se vzdálené objekty mohou zdát blíže k sobě. To je také důvod, proč Měsíc vypadá na snímku tak velký proti objektu, jako je budova, který jsme zvyklí vidět mnohem blíže. A to je pro takovéto snímky klíčové. „Při pořizování některých z těchto záběrů jsem stál od budovy asi 3 km,“ prozrazuje Albert. „Na třech kilometrech se začne objevovat atmosférické zkreslení kvůli vlhkosti. Když fotografuji ze vzdálenosti přibližně dvou kilometrů, vše zůstává ostré.“

K pořízení takovýchto mimořádných záběrů Albert dříve používal objektiv FE 100–400 mm f/4,5–5,6 GM OSS, často v kombinaci s telekonvertorem Sony 2x, v poslední době však používá objektiv Sony FE 400–800mm f/6,3–8 G OSS. „Tento objektiv je na snímky Měsíce skvělý. Většina lidí předpokládá, že když je tma, potřebujete světelný objektiv. Opak je však pravdou; Měsíc je tak jasný, že světelný objektiv vůbec nepotřebujete. Ve skutečnosti často používám clonu f/11 nebo f/14. S ohniskovou vzdáleností 800 mm chci mít ostrou jak budovu, tak Měsíc, takže je lepší přiclonit.“

Albert si na fotoaparát Sony Alpha 7R V nebo Sony Alpha 1 II nasadí objektiv 400–800 mm, umístí jej na stativ a pomocí tiché závěrky a dálkového ovládání udržuje vše dokonale stabilní, což je při tak dlouhých ohniskových vzdálenostech nezbytné. „Obvykle dávám přednost modelu Alpha 7R V, protože má vyšší rozlišení. To mi umožňuje fotografovat při ohniskové vzdálenosti 800 mm z velké vzdálenosti a v případě potřeby záběr ještě trochu oříznout. Mnoho lidí by tento objektiv ani nenapadlo použít při fotografování Měsíce, protože si nejspíš myslí, že je to jen objektiv na divoká zvířata. Objektiv, jako je FE 600 mm f/4 GM OSS, třeba s telekonvertorem, je však těžší, mnohem dražší a s ohledem na atmosféru s ním lepší snímek ve skutečnosti nezískáte. „Přestože šance pořídit snímky úplňku přichází jednou za měsíc, není zde prostor pro spontánnost. Každý snímek je pečlivě naplánován, mnohé z nich plánuji až rok předem. „Řekl bych, že na každý z těchto snímků připadá mnoho neúspěšných pokusů. Mraky, mlha ve špatné výšce, zarovnání, které nebylo 100% správné, budovy v cestě. Každý pokus obnáší spoustu práce a někdy to vyjde, jindy zase ne,“ vysvětluje Albert.

„Mám v hlavě spoustu záběrů a někdy si je dokonce dávám do kalendáře rok dopředu. Hodiny trávím jen hledáním na internetu – kde jsou dobré větrné mlýny, dobré kostelní věže, kde je najdu? Musí to být objekty, které jsou vidět z dálky, nejlépe v otevřené krajině. Často se dívám na Google Street View a kontroluji okolí. Pak pomocí aplikace zkontroluji přesný úhel, abych přesně zjistil, kde budou Slunce a Měsíc zapadat v daný konkrétní den, kdy je úplněk. Mám záběr konkrétní věže, kterou jsem chtěl vyfotit. Nevyšlo to a další příležitost byla o rok později. Někdy musíte čekat velmi dlouho.“

Aby byla budova na snímku dobře osvětlená, fotografuje Albert při východu nebo západu slunce, kdy je měsíc vždy nízko na obloze. „Musíte mít nějaké okolní světlo, abyste mohli pořídit snímek v jedné expozici. Lidé často fotografují Měsíc, který je velice jasný, zatímco krajina je tmavá. Je to proto, že je příliš vysoko na obloze – je noc. Snímek musíte pořídit, když je Měsíc nízko nad obzorem, když je v úplňku, a navíc to ještě musíte sladit s východem nebo západem Slunce.“

Díky snímačům Sony ve fotoaparátech Alpha 7R V a Alpha 1 II může Albert maximálně využít dynamický rozsah fotoaparátů. „Často fotografuji snímky mírně podexponované – exponuji na jas Měsíce a při editaci pak zesvětluji stíny. Fotoaparáty Sony jsou známé svým vysokým dynamickým rozsahem, a to mi umožňuje pořizovat takovéto záběry. Některé snímky jsou pořízeny při citlivosti ISO 2000 nebo 3200, kde již dynamický rozsah není tak vysoký, takže tyto typy snímků skutečně vytěží ze snímače maximum,“ vysvětluje. „Na spojení úchvatné přírody a prvků vytvořených lidskou rukou je něco, co vždycky funguje skvěle. Vyvolává to ve mně zvláštní pocit – jako by to byl obraz namalovaný přírodou, který jen zachycujeme.“