„Zvláštní je, že čím více cestuji, tím více si cením své domoviny,“ uvádí uznávaný fotograf krajin Albert Dros. „Často pracuji na úžasných místech po celém světě, ale návrat do Nizozemska mi vždy udělá radost. Stejně jako spousta drobností. Mám rád sýr a mléko. A taky čokoládový posyp ke snídani! Ze všeho nejvíce mě však inspiruje nizozemská krajina.“

Třebaže jeho země obvykle nepatří mezi nejvyhledávanější destinace pro krajinářskou fotografii, Albert rád ukazuje její výjimečnost. Použil ji dokonce jako námět pro krásnou výpravně ilustrovanou knihu s názvem „Krásy Nizozemska“.

Kniha obsahuje snímky pořízené za posledních 10 let, přičemž mnohé z nich byly zachyceny jen pár kilometrů od jeho domu. Jak Albert říká, vytvořil ji pro lidi po celém světě, aby mohli spatřit zázraky Nizozemska, a především také pro ty, kteří zde žijí, ale zapomněli, jak může být tato země skvělá. To nekonečné nebe tady, větrné mlýny, lesy a květiny, které se odrážejí ve vodě nebo jsou zahaleny v mlze.

Jak se Albertovi podařilo pořídit dostatek úžasných snímků, které vystačily na celou knihu? Kromě jeho lásky ke krajině je to také díky jeho citu pro využití dramatického světla a počasí a horlivosti při hledání správného místa. „Lidé si často myslí, že proslulá místa se dobře fotí sama o sobě,“ vysvětluje, „ale mnohem důležitější je světlo. Díky světlu a počasí může krásná scéna vzniknout kdekoli. Vlastně bych byl raději na fádním místě s úžasným světlem než někde v nádherné krajině, kde světlo dobré není. Tato knížka ukazuje hodně míst, která nevypadají nic moc, dokud je nezachytíte ve správném ročním období nebo za správných podmínek.“

Albert prozrazuje, že základem úspěchu je vizualizace, průzkum a plánování. „Je třeba si umět představit krásu na místech, která se na první pohled nemusí zdát atraktivní. Při hledání míst jsem strávil hodně času na internetu a za volantem. Vždy se ptám sám sebe, jak by ta místa vypadala za odlišných podmínek. Co třeba v zimě, když všechno zamrzne? Nebo na jaře, když kvete luční kvítí? Nebo v barvách podzimu? A co v mlze? Nebo při úplňku? Všechno si zaznačím do mapy, abych věděl, kde přesně musím být, až nastane to správné počasí. A protože většina z těchto míst se nachází do 90 minut od mého domu, mohu se tam dostat rychle za nejlepších podmínek. Když cestujete tisíce kilometrů, musíte pracovat s tím, co máte k dispozici.“

Skvělým příkladem jsou Albertovy snímky polární záře nad Nizozemskem. „To byly poslední kousky do této knížky,“ vzpomíná, „právě včas před publikací. Fotografování polární záře nad větrnými mlýny bylo neuvěřitelné, ale vlastně to bylo až druhé místo, na kterém jsem tu noc byl. První místo nebylo to pravé. Díky své mapě jsem ale našel lepší. Když jsem na něj dorazil, polární záře zrovna zeslábla, ale po půlnoci obloha doslova explodovala.“

Se zachycením tohoto okamžiku a také všech dalších, které jsou v jeho knize zahrnuty, Albertovi pomohlo vybavení Sony Alpha. „Tento snímek jsem pořídil pomocí fotoaparátu Sony Alpha 7R V a objektivu FE 14mm f/1,8 GM, tedy pomocí technologie, která umožňuje dělat skvělé věci,“ uvádí. „Například tu noc jsem mohl použít expozici při ISO 1600 se clonou f/1,8, čímž jsem dosáhl expoziční čas pouhé 1 sekundy. To mi umožnilo zaznamenat výrazné světelné úkazy ve špičkové kvalitě.“

„Technologie Sony mi vždy pomáhá pracovat kreativně,“ pokračuje, „a nové funkce, jako jsou režimy ve fotoaparátu umožňující použít techniku focus stacking, jsou skvělým příkladem. Využívám je pro snímky hub, abych u těchto scén v lesích zahalených do mlhy docílil ostrosti v celé hloubce. K dispozici je nepřeberné množství takových funkcí, které mě inspirují k celé řadě nápadů a značně usnadňují proces fotografování.“

„Kromě funkčnosti jde ale také o kvalitu,“ pokračuje. „Lidé říkají, že chytré telefony dnes umí vyfotit téměř cokoli. Ale jen díky dynamickému rozsahu a rozlišení fotoaparátů Alpha mohu vytvořit krásné velké snímky, které si zaslouží být otisknuty v knize.“

A protože má Albertova kniha úspěch, jeho fotografie Nizozemska teď odkrývají krásy této země stejně jako kdysi díla starých holandských mistrů.

„Je pro mě nesmírný kompliment, když jsou mé fotografie srovnávány s jejich uměním,“ dodává, „ale když jsem s fotografováním začínal, moc jsem toho o nich nevěděl. Až později, jak jsem nad nimi přemýšlel více, jsem si uvědomil, že máme společné cíle a metody – neúnavnou vášeň pro tuto krajinu v kombinaci s nejlepšími dostupnými technikami a technologiemi.“