„Máte pocit, jako byste existovali jenom vy a celý vesmír byl přímo před vámi,“ říká dánský fotograf Mads Peter Iversen. Během těch let, kdy Mads fotografuje krajiny, už tento přírodní úkaz zažil a vyfotografoval mnohokrát. Přesto ho však stále udivuje a připomíná nám, jak je naše planeta malá, včetně všech, kdo na ní žijí.

Když Mads vyrazí se svým fotoaparátem Sony Alpha 7R V fotografovat polární záři, je to až úplně poslední fáze v celém procesu. „Jakožto krajinářský fotograf se hodně věnuji průzkumu míst,“ říká Mads. „Některá místa se pro fotografování polární záře hodí lépe než jiná. Obecně platí, že polární záře je lépe vidět blíže k severu. Je proto třeba najít rovnováhu kompozice a objektu zájmu v popředí, který má být vidět při pohledu od jihu k severu. Je však také důležité mít v kompozici prostor od východu k západu pro případ, že se světla začnou šířit všemi směry.“

Potřeba zasadit tento jev do kontextu krajiny je jedním z důvodů, proč Mads obvykle fotografuje s ultraširokoúhlými objektivy. „Používám objektivy Sony FE 14mm f/1,8 GM a 20mm f/1,8 G, protože mi umožňují zasadit polární záři do kompozice v rámci krajiny. Když jsou světla v plné síle a zabírají velkou část oblohy, používám 14mm objektiv. Když jsou koncentrovanější, například pouze na severu, použiji 20mm model.“

Hlavní funkcí těchto dvou objektivů je clona f/1,8, která ke snímači propouští velké množství světla. Pro Madse je ale důležité, že se jedná o objektivy řady G, protože tento punc kvality zaručuje ostrost snímků až k samým okrajům. „Jsou to skvělé objektivy pro astrofotografii,“ pokračuje Mads „Poskytují takovou ostrost, že všechny hvězdy zachytí naprosto dokonale.“

Způsob, jakým Mads nastaví expozici na fotoaparátu Alpha 7R V, závisí na tom, jak rychle se polární záře pohybuje. Vždy však začíná stejně. „Obvykle začnu s citlivostí ISO 3200 a použiji maximální clonu f/1,8.“ Díky své dlouholeté praxi se naučil používat zpočátku expoziční čas pět sekund. „Následně použiji histogram na fotoaparátu Alpha 7R V, který mi pomůže posoudit, zda není snímek přeexponovaný nebo podexponovaný. Mohu zvýšit citlivost na ISO 6400, abych měl rychlejší expoziční čas a lépe světla zastavil. Obvykle ale pracuji s citlivostí ISO 1600 a 6400 a usiluji o co nejrychlejší expoziční čas.“

V říjnu roku 2024 měl Mads příležitost fotografovat severní polární záři v Dánsku v rámci intenzivní podívané, která byla k vidění napříč celou Evropou, včetně míst, která se nacházejí mnohem více na jihu, než je obvyklé,“ vybavuje si. „Polární záři tu vídáváme několikrát ročně, ale onu noc to bylo neuvěřitelné vzplanutí. Možnost být tu, na tomto místě, bylo jako když dítěti splníte sen.“

Té noci Mads fotografoval větrný mlýn obklopený živými barvami světel na obloze, díky nimž silueta mlýna opravdu vynikla. „Použil jsem výklopnou obrazovku fotoaparátu Alpha 7R V, abych snadněji docílil záběru větrného mlýna a oblohy z nízkého úhlu. To je jedna z mnoha úžasných funkcí tohoto fotoaparátu pro fotografy krajin a astrofotografy v porovnání s předchozími modely.“

Mimořádné snímky, které Mads onu říjnovou noc vytvořil, dokonale reprezentují radost, kterou fotografování polární záře přináší. Jde o to uspokojení, když po dlouhém plánování a přípravách konečně vidíte výsledné snímky.

„Vždy se dívám na krátkodobé a dlouhodobé předpovědi sluneční aktivity,“ říká Mads. „Čím více slunečního větru a sluneční aktivity, tím větší je šance, že polární záři spatříte. Vše ale musí být v souladu s počasím. Pokud jsou na obloze mraky, světla neuvidíte, protože budou výše v zemské atmosféře. Proto je důležité plánovat a počkat si na správné podmínky. Nikdy nevíte, co vlastně uvidíte, dokud nezačnete fotografovat.“

Pro Madse je to kouzelný zážitek. „Pokud vše klapne, jste odměněni rovnou dvakrát – můžete si užít daný okamžik a můžete zachytit snímek na mimořádném místě,“ dodává.