Nad arizonskými pískovcovými útvary White Pocket dohasíná západ slunce a fotografka Stefanie Liebermann čeká, až se jí nad hlavou objeví Mléčná dráha.

Německá fotografka Stephanie má na fotoaparátu Alpha 7R V objektiv Sony FE 28–70 mm f/2 GM. Díky tomu nemusí lovit v tašce filtry ani jiné objektivy. Může po zlaté hodince jednoduše rovnou přejít na noční focení. „Když chcete vyměnit objektiv, musíte vyměnit i filtry,“ vysvětluje. „A to je v noci vždycky boj.“

Do Spojených států se vydala v monzunovém období, kdy se počasí může rychle měnit, ale zároveň vytváří scény pro nejúžasnější snímky. „Hodně prší, ale tvoří se také kaluže s dokonale klidnou hladinou a velkolepé mraky, jako ty na snímcích z parku Joshua Tree. A západy slunce jsou dechberoucí.“

„Na cestách se často ocitám v šílených podmínkách. Ale vždycky beru věci tak, jak jsou. Nic nehrotím. Tak to mám ráda. Práce s počasím mě baví.“ Stefanie tuto oblast dobře zná, protože Utah a Arizonu už navštívila dvakrát. „Strávila jsem tam dohromady už asi čtyři měsíce, ale pořád nacházím něco nového, co chci vyfotografovat.“

Oblast White Pocket měla Stefanie vysoko na seznamu priorit, protože v ní ještě nebyla. „Je to tam jako na hřišti,“ říká. „Můžete tam být sedm nebo deset dní a fotografovat soumrak, východ slunce i noc.“ Ona ale tolik času neměla. „Měla jsem na to jenom jeden den! Blížily se bouřky a bylo vydáno varování před bleskovými povodněmi. Když dostanete pokyn, musíte okamžitě odejít. Jsou to ty samé bleskové povodně, které vytvořily velkolepé kaňony a skalní útvary.“

Další zastávkou byl slavný oblouk Mesa Arch v utažském národním parku Arches. „Většinou tam na východ slunce čeká klidně stovka i fotografů. Dnes ráno tam se mnou byl jenom jeden člověk.“

Nemůžeme vyprávět o Stefaniiných snímcích krajiny a nezmínit velkolepé astrofotografie, které ji proslavily. Na tuto sérii snímků použila jako obvykle objektiv 28–70 mm F2. Vyfotila s ním mimo jiné neuvěřitelný snímek z národního parku Zion. „Na snímky oblohy jsem použila zařízení pro sledování hvězd s clonou f/2,0, expozici 120 sekund a ISO 1000. Fotila jsem fotoaparátem Sony Alpha 7 IV. Na popředí jsem použila clonu f/2,0, expozici 30 sekund a ISO 5000. Takže všechno světlo na skalách a vrcholcích stromů je přirozené. Světlo na hoře, které vypadá jako západ slunce, je ve skutečnosti světelné znečištění z města. Je to takový punc toho, že byla fotografie pořízena v noci.“

Astrofotografické snímky tvoří Stefanie s velkou pečlivostí. Nenechá si ale ujít ani spontánnosti příležitosti, které kolem ní proměny světla vykouzlí. „Do Joshua Tree jsem dorazila pozdě, obloha už byla rudá. Procházela jsem krajinou a napadlo mě vyfotit zářivé světlo, které se odráželo od rostlin. Pak jsem šla dál a hledala zajímavé záběry. Hrozně si užívám takové chvíle a ten pocit, že jsem v tvůrčím procesu. Ve White Pocket jsem skoro dvě noci nezamhouřila oko, protože jsem pořád něco objevovala a hledala dobré záběry.“

Díky objektivu s ohniskovou vzdáleností 28–70 mm získala Stefanie nové tvůrčí možnosti, jak spojit lásku ke krajině a astrofotografii, což dříve nebylo možné. „Vždycky jsem odmítala objektivy se zoomem, protože všechny mají clonu f/2,8. A u nočního fotografování je rozdíl mezi f/2,8 a f/1,8 obrovský. Objektiv 28–70 mm ale nabízí úžasné možnosti. Je jako nejlepší přítel, kterého si můžete vždycky vzít s sebou. S tímto objektivem vyfotíte všechno, a to se mi líbí.“