Kreativita pro každého díky společnosti Sony

Robin Spinks, který je slabozraký, často slýchává dotazy týkající se zjevného rozporu co do volby svého koníčku. „Někdo se mě nedávno ptal, jak je možné, že se jako slabozraký mohu zajímat o fotografování. Že prý přeci nemohu snímky dobře vidět. Ano, je v tom jistá logika, ale je také třeba si uvědomit, že některé aspekty fotografování jdou nad rámec pouhého zachycení scény. A současná technologie fotografování lidem, jako jsem já, značně usnadňuje.“

Když Robin, který zastává pozici vedoucího pro inkluzivní design na Královském národním institutu nevidomých (RNIB), popisuje, co se svým zrakem prožívá a jak to jde ruku v ruce s fotografováním, říká: „Při vyšetření zraku jsem schopen přečíst nejhornější písmenko na optotypu, ale to je tak vše. Říkají mi, že jsou tam ještě další písmena, ale já je prostě nevidím. Je pravda, že si nemohu prohlédnout scénu a posoudit ji po vizuální stránce stejně jako lidi s dobrým zrakem,“ pokračuje, „ale můžu vytvořit kompozici, pořídit snímek a prozkoumat ho později.“

„Pro mě je na fotografování nejlepší to, jak mi pomáhá pochopit formu, funkci a texturu, bohatost struktur a lidských výtvorů. Ať jde o sochu, budovu, nebo krajinu, možnost pořízení fotografie pomocí dobrého fotoaparátu a schopnost zvětšit si ji pomocí zoomu na velké obrazovce a prozkoumat detaily je způsob, jakým se učím o světě a prohlubuji své znalosti.“

Na světě je mnohem více lidí jako Robin, než byste si mohli myslet. Zpráva britské Národní zdravotní služby uvádí, že ve Spojeném království žijí více než 2 miliony lidí se ztrátou zraku, přičemž 340 000 je registrováno jako nevidomé nebo slabozraké osoby. A tak může ve Spojeném království existovat i vysoký počet zrakově postižených fotografů, přičemž celosvětově je tento počet ještě mnohem vyšší.

Společnost Sony si dobře uvědomuje, že potřeby sebevyjádření existují v rámci celé společnosti, a tvrdě usiluje o to, aby zrakově postiženým lidem poskytovala stejnou podporu jako běžným uživatelům svých fotoaparátů a objektivů.

„Naším mottem je japonské slovo Kando,“ vysvětluje Ben Pilling, technický a marketingový specialista Sony. „Nemá přesný překlad do angličtiny, ale v podstatě vystihuje sílu nástroje, jako je fotoaparát, který je schopen dojmout uživatele po emoční stránce. Tuto emoci chceme přinést všem po celém světě, a samozřejmě také slabozrakým lidem.“

„Neustále konzultujeme s fotografy se ztrátou zraku,“ pokračuje Ben, „při testování uplatňujeme znalosti členů RNIB a v našich týmech spolupracujeme se slabozrakými fotografy. Například japonská pobočka Sony zjistila, že má jednoho slabozrakého zaměstnance, který je nadšeným fotografem, a jejich přímá spolupráce pak vedla ke vzniku některých novinek, kterými se dnes mohou naše fotoaparáty pochlubit.“

Například v Japonsku společnost Sony nedávno vytvořila putovní výstavu se snímky od pěti slabozrakých fotografů. „Jeden z těchto umělců, který trpí zeleným zákalem, řekl, že se fotografování málem vzdal, ale když pak použil výbavu a funkce, které jsme pro slabozraké vytvořili, vše se změnilo,“ uvedl Ben.

Jak tedy mohou fotoaparáty Sony fotografování více zpřístupnit slabozrakým fotografům, jako je Robin? „Jde obvykle o to, dodávat multimodální informace,“ vysvětluje Robin, „což znamená mít dotykové ovladače, které pomáhají identifikovat vstupy, dobře používat kontrast barev v nabídkách a mít režimy pro převod textu do řeči, které v podstatě přečtou nahlas nabídky a funkce při jejich výběru. Takové věci velmi pomáhají zvyšovat důvěru v obsluhu, zejména když potřebujete změnit nastavení, abyste mohli pohotově reagovat na změnu počasí.“

Fotoaparáty jako Sony Alpha 7 IV a ZV-E1 obsahují tyto a další funkce, které navíc neustále vylepšujeme. „Čtečka obrazovky se během krátké doby velmi zdokonalila,“ dodává Ben, „a dnes má několik různých možností volby rychlosti a hlasitosti a je schopná přehrát příběh ve sluchátkách, což je skvělá funkce pro uživatele, kteří mají problémy se sluchem, nebo pro ty, kdo jen chtějí mít soukromí.“

„To ale není vše. U posledních čtyř modelů, které jsme uvedli na trh, jsme také přidali funkci zvětšení nabídky pro usnadnění čtení,“ pokračuje. „To lze nastavit na uživatelském tlačítku a zvětšit text nabídky 1,5krát, 2krát nebo 2,5krát. Poté můžete použít voliče na fotoaparátu nebo na dotykové obrazovce a přejíždět doleva, doprava, nahoru a dolů.“

U všech současných modelů Sony, kde je k dispozici výstup HDMI, je také poměrně snadné namontovat na fotoaparát externí monitory pro větší náhled obrazovky. Synchronizace s telefony a tablety, abyste mohli použít jejich obrazovky, je také snadná díky zabudované Wi-Fi ve fotoaparátu a nové aplikaci Sony Creators.

Z pohledu ergonomie dbá společnost Sony na to, aby použila tlačítka, která lze rozlišit dotykem. „Mají například jinou velikost, tvar a pocit na dotek,“ říká Ben. „Tak třeba tlačítko pro zapnutí automatického ostření na zadní straně je zřetelně větší než menší tlačítko C1 vedle, tlačítko pro mazání je vyduté a tlačítko pro přehrávání zase vypouklé.“

Závěrem lze dodat, že obsluhu fotoaparátu slabozrakým lidem velmi usnadňují také obrovské pokroky, kterých společnost Sony dosáhla u automatického ostření využívajícího umělou inteligenci. „Protože fotoaparát umí rozeznat různé typy objektů, můžete vybrat, na co chcete, aby zaostřil,“ vysvětluje Robin. „Pro mě může být obtížné zjistit, jestli mám zaostřeno na zvíře. Dříve jsem musel vyfotit několik snímků a doufat, že to dobře dopadne. Ale technologie, jakou nabízejí fotoaparáty Sony, je pro mě dalším klíčem do světa fotografování a lepších výsledků. Je to pěkný příklad technologie využívající umělou inteligenci, která pomáhá na pozadí, ale nepřebírá vedení.“

S výhledem do budoucna společnost Sony také nedávno vyvinula fotografické vybavení s integrovanou projekcí na sítnici oka. „Tato technologie využívá lasery s nízkým výkonem, které soustředí obraz z fotoaparátu na sítnici oka fotografa,“ vysvětluje Ben, „takže si snímky mohou seskládat i lidé, kteří v podstatě nikdy moc neviděli nebo kteří přišli o zrak. Tuto technologii použila při své práci řada fotografů pro výstavu v Japonsku, což bylo úžasné zažít.“

Dáme-li poslední slovo fotografovi Robinovi, pro kterého byla tato technologie velmi užitečná, je zjevné, že tyto pokroky výrazně zlepšily jeho schopnosti a přinesly mu velkou radost. „Je skvělý pocit, když mé fotografie ocení někdo, kdo má dobrý zrak. Dokazuje to, že i nevidomí a slabozrací lidé se mohou podílet na vizuálním umění a být v této oblasti přínosem.“

„Pořídil jsem jeden snímek v zátoce Camps Bay v Jihoafrické republice, a když jsem ho exponoval, vůbec jsem si nevšiml, že přímo uprostřed záběru je paraglidista. Zjistil jsem to, až když jsem si fotografie zvětšil doma na velkém monitoru,“ říká Robin. „Když teď lidi tento snímek vidí na stěně v mé hale, nevěří, že ho pořídil někdo se zrakovým postižením. Jsou ohromeni a já cítím hrdost. Nová technologie skutečně umí probouzet takové pocity.“

Ben říká: „Těšíme se na výstavu, na níž mohou slabozrací fotografové jako Robin ukázat svou práci, aby se všichni mohli těšit z jejich inspirace, kreativity a pohledu na svět.“