Jmenuji se Levi Fitze, jsem fotograf divoké přírody, filmař a tvůrce Sony a pocházím ze švýcarských Alp. Vyrůstal jsem v divokých oblastech obklopených horami a již jako dítě jsem přírodu miloval. Dnes je mým cílem zachycovat a sdílet krásu přírody, a inspirovat tak k její ochraně. V posledních týdnech jsem měl možnost vyzkoušet si objektiv FE 400–800mm f/6,3–8 G OSS, a proto jsem se rozhodl vrátit na místo, kde jsem vytvořil většinu svých fotografických projektů a kde se cítím nejlépe – do švýcarských Alp.

Zejména v zimě lze u mnoha volně žijících živočichů sledovat fascinující způsoby přizpůsobení, aby přežili drsné podmínky ve sněhu a mrazu. Navštívil jsem několik různých lokalit, kde jsem pátral po ptácích, jako je například bělokur horský, který se dokonale přizpůsobil svému zasněženému prostředí vysoko v horách nad úrovní, kde rostou stromy. Strávil jsem také mnoho hodin čekáním na jediného evropského zpěvného ptáka, který se umí potápět – skorce vodního, který loví při teplotách pod nulou v malých horských potocích. Nesnažil jsem se však zachytit jen ptáky, ale také velké typické zástupce alpských savců, jako je kamzík nebo kozorožec alpský. V tomto krátkém článku bych se rád podělil o své zkušenosti s fotografováním s novým objektivem FE 400–800mm f/6,3–8 G OSS na těchto různých místech.

Zpočátku jsem byl skeptický ohledně potřeby většího dosahu, než poskytoval 600mm objektiv, na který jsem byl zvyklý. Po prvním focení s 400–800mm objektivem se však můj názor rychle změnil. Velmi se podobá modelu Sony FE 200–600mm f/5,6–6,3 G OSS, který jsem si oblíbil pro kompaktní konstrukci a interní zoom. Nový objektiv si tyto výhody zachovává a zároveň přináší významná vylepšení. Všiml jsem si zlepšení stability, robustní stativové patky a clony a zvýšené odolnosti proti povětrnostním vlivům – to vše je při fotografování a natáčení filmů v zasněžených a chladných Alpách zcela nezbytné. Kromě těchto zdokonalení mě ale od prvního okamžiku nadchlo kompaktní provedení objektivu a to, jak pohodlně se mi drží v rukou. Velmi oceňuji konstrukci 400–800mm objektivu, protože v celém rozsahu zachovává konstantní délku, což pomáhá udržet těžiště. Párkrát jsem se vydal na několikahodinové procházky bez batohu, jen s 400–800mm objektivem a fotoaparátem Sony Alpha 1 II. Tato výbava fungovala skvěle a umožnila mi snadno fotografovat, a dokonce i natáčet z ruky. To je přesně ta flexibilita, kterou potřebuji, zejména při fotografování ve velmi strmých a odlehlých oblastech, jako jsou Alpy.

Byl jsem příjemně překvapen tím, že z hlediska kvality odpovídá nový objektiv 400–800 mm úrovni modelu Sony FE 400mm f/2,8 GM OSS, a to říkám jako někdo, kdo si rychlost a ostrost druhého zmíněného objektivu naprosto zamiloval. V porovnání s modelem Sony 200–600 mm bylo automatické zaostřování výrazně rychlejší, zejména při sledování oka ptáka nebo zvířete. Ve švýcarských Alpách jsem ho vyzkoušel na mnoha rychle se pohybujících zpěvných ptácích, jako jsou sýkory uhelníčci nebo pěnkaváci sněžní, a také na větších savcích, jako je kozorožec alpský a kamzík horský. Toto vylepšení mi umožnilo více se soustředit na zachycení okamžiku a dosažení správného záběru a kreativního provedení snímku.

Při natáčení filmů o divoce žijících zvířatech je klíčové zachytit skutečné okamžiky, aniž by si vás objekt všiml. Dlouhá ohnisková vzdálenost 800 mm – nebo dokonce 1 600 mm s dvojnásobným telekonvertorem – mi to umožnila a otevřela mi nové možnosti, o kterých jsem si ani neuvědomoval, že je potřebuji. Zpočátku jsem si nebyl jistý, zda dokážu pracovat s clonou f/8, nebo dokonce f/16 s dvojnásobným telekonvertorem, ale byl jsem mile překvapen. Efekt rozostření je při 800 mm velmi pěkný, a zejména při natáčení filmů není často potřeba příliš otevřená clona. Výkon automatického ostření je velmi citlivý, především při natáčení vysokou snímkovou frekvencí. Přesvědčilo mě také to, že objektiv nevykazuje žádné zjevné známky změny zorného pole, což umožňuje konzistentní zaostření po celou dobu zoomování.

Jak jsem již zmínil, pro filmování i fotografování jsem používal telekonvertory 1,4x a také 2x. Telekonvertory jsem používal již delší dobu, ale nespoléhal jsem se na ně pravidelně, protože jsem se obával ztráty kvality obrazu nebo horší rychlosti automatického ostření. Výkon nového objektivu v kombinaci s oběma telekonvertory mě však příjemně překvapil. Jednoho velmi chladného dne jsem zažil vzácné setkání. Téměř sto metrů od nás na strmém sněhovém poli seděl klidně zajíc bělák. Byl jsem nadšený, že ho mohu i jen pozorovat, a kvůli velké vzdálenosti mě zpočátku ani nenapadlo pořídit snímek. Nakonec jsem však zkusil pořídit několik fotek s dvojnásobným telekonvertorem. Jak můžete vidět na příkladech, kvalita snímků zůstává velmi dobrá i při 1 600 mm a s dodatečným ořezem. Automatické ostření na oči zvířat a ptáků navíc fungovalo obzvlášť dobře a neztrácelo rychlost. Použití telekonvertorů se ukázalo být zvláště užitečné za jasných podmínek, kdy byly objekty hodně vzdálené, nebo při zachycování extrémních detailů. Zejména ve filmové tvorbě je možnost točit s 1 600 mm výjimečná a umožňuje mi natáčet chování divokých zvířat z velké vzdálenosti, což zvyšuje šanci zachytit zvláštní okamžiky, aniž by to mělo jakýkoli dopad na přirozené prostředí.

Tento objektiv na mě opravdu zapůsobil a ukázal se jako výjimečný nástroj, který při příštím natáčení a focení divoké zvěře a ptáků určitě zase použiji. Díky větší ohniskové vzdálenosti, vyšším rychlostem, ostřejším snímkům a lepší stabilitě bude podle mého názoru tento objektiv novou oblíbenou volbou fotografů a filmařů divoké přírody. Pro mě je největším plusem možnost mít malý a kompaktní, ale vysoce kvalitní objektiv, díky kterému se můžu k zvířatům dostat blíž než kdy dřív. Díky vyšší rychlosti a ostrosti představuje tento objektiv významný krok k tomu, abyste se mohli méně starat o vybavení a více se soustředit na prožívání a zachycování okamžiků v divočině. Přesně takhle by podle mě mělo vypadat vylepšování objektivu a těším se na další dobrodružství ve švýcarských Alpách, které s pomocí objektivu FE 400–800mm f/6,3–8 G OSS zachytím.