Mnozí začínající fotografové divoké přírody sní o tom, že pojedou na safari do Afriky fotit velké šelmy. Ale co budete dělat, až se vám to splní? Přesně toto dilema řešil francouzský fotograf divoké přírody Laurent Baheux.

„Po lvech, slonech a dalších velkých savcích v Africe jsem hledal něco jiného,“ vzpomíná Laurent. „Pořád jsem chtěl fotografovat velké savce, velké lovce, proto mi připadalo logické vyrazit do Arktidy.“

Laurent od roku 2016 fotografuje volně žijící živočichy za polárním kruhem v Kanadě a Evropě. Svou poslední sérii snímků pořídil v červnu 2022 při dvoutýdenní cestě po norském souostroví Špicberky. Ostrovy tvoří černobílá krajina plná fjordů, hor a ledovců.

„Strávil jsem 15 dní v Arktidě a po celou dobu jsem viděl svět jen černobíle,“ říká Laurent. Na mysli má nejen samotnou krajinu, ale také způsob, jakým fotografoval. Poněkud nezvykle Laurent pořídil všechny snímky divoké přírody jako černobílé.

Mnozí fotografové by fotili barevně a následně by snímky převedli do černobílých odstínů při editaci, ale pro Laurenta je nezbytné vidět scénu tak, jak bude vypadat na výsledné fotografii.

„Zvýšil jsem u svého fotoaparátu Sony Alpha 1 kontrast mezi černou a bílou – ten je mou první volbou, pokud jde o focení tohoto typu. Chci mít na snímcích výraznou černou. Elektronický hledáček funguje stejně jako optický hledáček, ale mám možnost vidět snímek tak, jak chci.“

Bez barev může Laurent zachytit textury zvířat a krajiny, které vidí, tj. detaily, jež by jinak často zanikly. „Na černobílém snímku mohu nechat vyniknout světlo a skrýt nebo odhalit různé části scény. Mohu scénu ukázat ne tak, jak vypadá v reálném světě, ale jak ji vidím ve svém světě. Proto rád fotím černobíle.“

„Baví mě, když se pomocí fotoaparátu mohu přiblížit k objektu. Chci, aby měl divák pocit, že je v divoké přírodě se zvířetem. V takových případech používám teleobjektivy.“ Když vyjmenovává svou sbírku, je jasné, jak všestrannou výbavu Laurent v tak náročném prostředí potřebuje. „Mám objektiv FE 100-400mm f/4.5-5.6 OSS GM, FE 200-600mm f/5.6-6.3 OSS G a také FE 600mm f/4 OSS GM s telekonvertorem,“ pokračuje.

Důležité je nejen samotné zvíře, ale také prostředí, ve kterém se nachází. To je jeho domovem. Tvoří stejně podstatnou část příběhu jako chování zvířete. Dodává příběhu kontext, a to je situace, ve které hraje důležitou roli Laurentův výběr objektivu. „Mám rád, když jsou na obloze velké mraky a hory, takže potřebují kratší objektiv – tehdy používám FE 24-105mm f/4.“

Laurent chápe, že ta velkolepá krajina je domovem zvířat, která fotografuje. „Vy jste v jejich teritoriu. Nezáleží na vás, co se stane,“ vysvětluje. „Zvířata rozhodují o tom, zda se s vámi setkají či nikoli. Pokud se necítí ohrožená, mohou se k vám i přiblížit. Obvykle však dávám přednost delšímu objektivu a zachovávám si uctivou vzdálenost. Ostatně, jsem tu jen na návštěvě.“

Při své cestě na Špicberky udržoval Laurent zmíněnou vzdálenost tak, že fotil ze člunu. „S fotoaparátem Sony Alpha 1 nebyl žádný problém fotit ze člunu ani v arktickém mrazu a vlhkosti. Dokonce i baterie fungovaly perfektně. Měl jsem několik náhradních baterií, ale ani jsem je všechny nepotřeboval. Fotoaparát se s nízkými teplotami vypořádal skvěle.“

Ve světě, ve kterém jsme doslova bombardováni snímky, chtěl Laurent ukázat svět v jiném světle. A fotoaparát Sony Alpha 1 mu to umožňuje. „Systém automatického ostření je úžasný!“ říká Laurent. „To, že dokáže sledovat oko zvířete, dokonce i ptáka, je něco neuvěřitelného.“

Pro Laurenta a jemu podobné fotografy může být obtížné vytvořit originální snímek.