Ukažte měřítko

Znázornění měřítka může být obtížné, a to zejména v případě, pokud nejsou v záběru žádné referenční body pro vyjádření relativity. Proto se snažím zachytit objekty, jako jsou stromy nebo lidé, aby si člověk mohl uvědomit velikost a vzdálenost dané scény.

Fotoaparát

Používám převážně fotoaparát Sony Alpha 7R IV, přičemž řadu Alpha 7R používám od modelu Alpha 7R II. Tento fotoaparát má úžasný dynamický rozsah a výsledné barvy, nemluvě o tom, že velikost souborů je obrovská a zachycuje každý detail.

Nebojte se používat teleobjektivy

Při fotografování rozlehlé krajiny mám sice tendenci objektivy střídat, ale rád používám modely 100–400 mm GM a 70–200 mm f/2.8 GM II. Objektivy G Masters jsou lehké, což je na dlouhých cestách prioritou, a navíc mají vynikající kvalitu obrazu.

Když poprvé spatříte rozlehlou scénu, instinktivně toužíte pořídit fotografii, která ji zachytí celou. S léty praxe se však snažím zachytit takovou krajinu po menších částech, a nikoli celou najednou, protože někdy tak může vzniknout prázdný snímek s příliš velkým prostorem a nedostatečnou hloubkou.

Použijte všechny clony

Řada fotografů specializujících se na krajinu se domnívá, že vše na snímku musí být ostré a že k vytvoření hloubky ostrosti potřebujete malou clonu. Clonu měním v závislosti na scéně a nebojím se použít nastavení f/2,8, abych dosáhl malé hloubky ostrosti a nechal vyniknout určitý objekt.

Někdy naopak pracuji s menší clonou, například f/14, a pořizuji sérii snímků tak, aby byl výsledný snímek dokonale ostrý. Vždy záleží na tom, co chci zachytit. Neupínejte se na používání pouze jednoho nebo dvou typů nastavení clony.

Když fotografuji krajinu bez stativu, využívám u fotoaparátu Sony Alpha 7 IV a objektivů GM systém SteadyShot, který je dostatečně výkonný a spolehlivý; nikdy jsem s ním nezaznamenal žádný problém. Stativ je samozřejmě užitečný, pokud je málo světla a nechci zvyšovat nastavení citlivosti ISO nebo pokud chci pořídit více snímků, které později poskládám. Obecně ale stativ nepoužívám příliš často.

Světlo a barva

Podstatné jsou barvy krajiny. Barvy se však mění v závislosti na světle v různých denních a ročních dobách.

Mnoho mých snímků z Laponska jsem pořídil v únoru a březnu, kdy bylo slunce po většinu dne velmi nízko. Žádnou z fotografií jsem vlastně nepořizoval při východu nebo západu slunce.

Raději fotografuji brzy ráno nebo pozdě odpoledne, protože světlo je měkčí, což podtrhuje barvy. Zatímco dříve jsem pravidlo fotografovat brzy ráno nebo pozdě odpoledne striktně dodržoval, nyní se již nevyhýbám ani tvrdému polednímu světlu – díky správné výbavě nebudou tyto světelné podmínky pro vaši scénu žádný problém.

Za velmi náročných podmínek, kdy bylo slunce vysoko a obloha na pozadí byla azurově modrá, se mi například podařilo zachytit mého přítele na sněžném skútru a využít dopadajících stínů. Pomocí malé clony jsem ze slunce vytvořil hvězdici, a proměnil tak ostré světlo v podmanivý prvek. V tomto případě jsem tedy využil panující podmínky a pracoval s nimi.

Podexponujte světlá místa

Podexponování využívám často. Při práci na krajině je pro mě nejdůležitější, abych zachoval detaily světlých míst. Zpravidla fotografuji zcela manuálně a poté pomocí histogramu upravím expozici a snímek ztmavím, abych světlá místa zachoval. Moje soubory RAW mohou vypadat tmavě, ale vždy je mohu upravit. Díky dynamickému rozsahu fotoaparátu Alpha 7R IV je v oblastech stínů spousta detailů a je úžasné, že je mohu zvýraznit.