U fotografování krajiny je nejdůležitější, abyste byli trpěliví a čas strávený v krajině si užívali. Může se stát, že větší část dne strávíte chozením a čekáním na světlo, takže vás pobyt venku v přírodě musí bavit.

Plánování a příprava

Když fotografuji krajinu, chci vzít diváka s sebou na cestu a ukázat mu vše tak, jak jsem to viděl já. Chci, aby byl scénou ohromen stejně, jako jsem byl já, když jsem snímek pořizoval. Jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout, je lokaci co nejméně studovat předem. Kdybych viděl příliš mnoho snímků ostatních fotografů, zkazilo by to pocit úžasu, který při objevení nějakého místa zažívám.

Průzkum scény

Na některé z nejvděčnějších lokací může být obtížné se dostat. Většinu snímků pořizuji v severských zemích, takže toho při cestách na lokace hodně nachodím. Náročnost takové túry nikdy nepodceňuji, proto je pro mě nezbytností lehký fotoaparát. Takové jsou všechny fotoaparáty z řady Sony Alpha, se kterými je hledání lokací snadné.

Když jsem připraven, vydám se na procházku krajinou. Nehledám aktivně konkrétní záběr, který bych chtěl udělat, ale obvykle mě něco upoutá. Dívám se po několika věcech, které na snímku musí fungovat, ať samy, nebo v kombinaci, například směr a kvalita světla a to, jak světlo tvaruje krajinu, zajímavé struktury a linie. Pokud jde o barvu, jsou samozřejmě obzvlášť zajímavé ranní a večerní hodiny, takže se snažím fotografování načasovat na tyto doby.

Jeden ze svých nejoblíbenějších snímků jsem pořídil ve starobylé švédské vesnici patřící Sámům. Ta se používá pouze k slavnostem a po zbytek času je neobydlená. Noc jsem strávil v dodávce a v 7 ráno jsem se probudil, abych se podíval, jak se budou vyvíjet světelné podmínky. Ten den bylo velmi mlhavo a atmosféra byla naprosto nádherná. Zpětně bych řekl, že to bylo jedno z nejklidnějších a nejúžasnějších míst, jaká jsem kdy navštívil.

Zahlédl jsem pozoruhodně tvarovanou linii pobřeží vedoucí ke srubu. Jezero vypadalo v mlze klidně, slunce hezky vyvažovalo kompozici snímku. Tuto fotografii jsem prostě musel udělat. Čekal jsem asi 10 minut, než slunce vylezlo z mlhy – to byla ta pravá chvíle začít fotografovat.

Příprava fotoaparátu

Používám nejrůznější fotoaparáty Sony podle toho, co fotografuji a kam cestuji. Důvodů, proč s nimi fotografuji rád, je bezpočet – od širokého dynamického rozsahu snímačů přes dlouhou výdrž baterie až po vysoké rozlišení.

Můj hlavní fotoaparát je Sony α7R IV, který jsem si oblíbil kvůli rozlišení 61 megapixelů. Kromě toho mám také Sony α7R III, α9 a α6400. K fotoaparátům mám řadu objektivů, ale na pěších výpravách se počítá každý gram zátěže. Snažím se šetřit energii a cestovat co nejvíc nalehko, takže si s sebou velmi často beru jen fotoaparát α7R IV s objektivem FE 16–35 mm f/4 ZA OSS.

Pokud vyrazím na několikadenní cestu, přibalím si někdy do batohu objektiv FE 24–105 mm f/4 G OSS, díky kterému mám určitou flexibilitu při vystižení detailů krajiny.

Pokud jde o expozici snímku, hodně často používám režim priority clony s automatickým nastavením citlivosti ISO a s co nejmenší rychlostí závěrky. Často také fotografuji v režimu manuální expozice. Záleží na tom, jak fotoaparát scénu změří. Proto často používám režim měření expozice Matrix k prozkoumání celé scény. Jindy zase změřím nejjasnější body, abych měl jistotu, že se mi v nich podaří zachytit co nejvíce detailů.

Barva a fotografování ve formátu RAW

Snímky pořizuji vždy ve formátu RAW. Fotografování tímto způsobem mi umožňuje zachytit nejvíce detailů, což mi dává více možností při editaci snímků.

Znamená to ovšem také, že počáteční snímek je při úpravách velmi plochý. Jeden tip, který vám pro fotografování do RAW můžu dát, je zvolit v nastavení Kreativní styl ve fotoaparátu hodnotu Neutrální. Styl upravte nastavením kontrastu a barvy na minimum. Když se podíváte skrz hledáček, uvidíte plochý snímek, který se blíží tomu, jak bude vypadat ve formátu RAW. Záběr možná nevypadá nejlépe, ale ukáže vám mnohem více detailů ve světle a stínu, takže uvidíte, s jakými informacemi budete v souboru RAW pracovat.

Když upravuji soubory RAW, vždy se pokouším scénu znovu vytvořit tak, jak si ji pamatuji. S kontrastem si sice někdy hraji, pokud chci vyvolat určitou náladu, ale u barev se snažím udržet vzhled přirozený a co nejbližší mým vzpomínkám. Takto bych chtěl, aby mé snímky viděli i diváci.