Jedním z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodl fotografovat portréty, je, že mi umožňují proniknout hlouběji a odhalit ve fotografii skutečnou osobnost objektu. Fascinuje mě mysl lidí a prostřednictvím svých fotografií chci získat ryzí a pravdivý portrét dané osoby.
Načasování snímku
Když chcete zachytit okamžiky představující věrný portrét, rozhodující je zmáčknout spoušť ve správnou chvíli. V několika mých posledních projektech hrálo načasování z hlediska vyprávění příběhu ústřední roli. Líbí se mi zejména portréty, u kterých objekt neví, kdy přesně snímek pořídím. Když chci získat dokonalý snímek, nedávám předtím samozřejmě objektu žádné pokyny. Naopak se snažím ho zachytit naprosto nepřipravený, aby snímek působil přirozeně.
Podobný přístup používám, i když s objektem pracuji ve studiu. Snažím se nedávat mu příliš mnoho pokynů, a když to jde, tak vůbec žádné. V prvé řadě se snažím, aby se objekt cítil příjemně, a pak ho studuji a pozoruji. Mohu ho požádat, aby trochu pohnul rukou nebo hlavou a někdy si o něčem povídáme, aby přestal myslet na fotoaparát. Někdy konverzace může zajít do hloubky, zejména když objekt dobře znám. Rád pořizuji portréty právě během těchto chvil.
Při zachycení takových emocí mi pomáhá funkce automatického ostření na oči, kterou je můj fotoaparát Sony Alpha 7 III vybaven. Rád fotografuji s doširoka otevřenou clonou a přitom vím, že při použití automatického ostření na oči se mohu soustředit na komunikaci s objektem. Mám přitom jistotu, že když zmáčknu spoušť, budou oči dokonale ostré.
Nápady a lokace
Nápady najdete všude. Je to možná tak trochu klišé, ale nikdy nevíte, kdy vás něco inspiruje. Obvykle rád používám jednoduché lokace a pozadí a spoustu svých snímků jsem vytvořil oproti bílému pozadí ve svém studiu. Mám rád jednoduchost čistě bílého nebo černého pozadí, protože mně i pozorovateli výsledného snímku umožňuje opravdu se soustředit na objekt a nerušeně číst emoce v jeho obličeji.
Fotografování na lokacích ale může pomoci odhalit více z příběhu a zmírnit jeho nejednoznačnost. Jedním z takových snímků je portrét Anastasie, který jsem vytvořil fotoaparátem Alpha 7R IV. Velice se mi líbí barvy, ostrost a všechno ostatní, co se na scéně odehrává. Nejvíc mě ale na něm ohromuje nasvícení. V této fotografii se vyskytují dva typy světla. Žluté protisvětlo z pouličního osvětlení a tři přední světla, což jsou skutečnosti LED světla smartphonů. Hlavním světlem v této fotografii je LED světlo smartphonu přicházející ze vzdálenosti dvou metrů. Sony Alpha 7R IV má dostatečný dynamický rozsah, a proto jsem i za těchto podmínek se slabým osvětlením dokázal bez problémů zachytit tento portrét a emoce.
Osvětlení a fotografická výbava
Co se týče nasvícení objektu, obvykle postupuji jednoduše, aby osvětlení nepřekáželo. Pracuji jen s jedním nebo dvěma světly – hlavní světlo přichází z velkého zdroje měkkého světla uvnitř hlubokého deštníku nebo softboxu a druhé světlo míří na obličej objektu. Podobné je to i na lokacích, kde se snažím využít co nejvíc okolního světla a používám jen malé světlo pro nasvícení obličeje objektu.
Rada
Obvykle pracuji s fotoaparátem Alpha 7 III, ale pro určité projekty také čas od času použiji fotoaparát Alpha 7R IV. Na své fotoaparáty vždy nasazuji objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností. V současnosti používám objektivy Zeiss Sonnar T* 55 mm f/1,8 ZA, FE 28 mm f/2, FE 85 mm f/1,8 a FE 90 mm Macro G OSS. Pokud bych měl ale zvolit jen jeden, byl by to 55mm objektiv – myslím, že tento objektiv nejlépe vyhovuje mé práci a mému stylu portrétů. Nejlepší rada, jakou mohu dát těm, kdo chtějí začít pořizovat umělecké portréty nebo portréty doprovázejících články v novinách nebo časopisech, je, buďte sami sebou a rozvíjejte své vlastní nápady. Být sám sebou na tom může být to nejtěžší, ale trpělivost a tvrdá práce vám zajistí, že vše se včas dokonale sejde.
