Vidím ti to na očích

Dobrý portrét je emocí zachycenou v okamžiku, zlomkem sekundy pravdy, ke kterému se budeme ve vzpomínkách vracet. Chcete-li tento okamžik zvěčnit, musíte být připraveni. Říká to specialista na portréty a módní fotografii Robert Wolanski, jehož kariéra se od zachycení těchto okamžiků a jejich proměnu na úžasné portréty odvíjí.

Pro Roberta začíná hledání pravdy komunikací, ale nakonec spoléhá na svou schopnost rozhodně reagovat. Důležité okamžiky totiž mohou být prchavé.

Čím lépe si s fotografovaným člověkem rozumí, tím silnější sdělení vzniká a tím snazší je takové okamžiky najít. Když fotografuje známé osobnosti, bývá to obtížné.

„Nejdůležitější je pro mě navázat před focením kontakt, je-li to možné. Stává se to ale málokdy. Je těžké si představit, že by si Pierce Brosnan či Sting našli čas na pokec u kávy,“ směje se. „Takové příležitosti jsou téměř vždy neplánované a souvisí s nějakou akcí, jako je koncert nebo premiéra filmu. Při tom se paradoxně občas najde chvíle, kdy je čas si promluvit.“ Může to být během líčení nebo zkoušení kostýmů. „Nejsou na to žádná pravidla. Když si můžete před focením říct pár slov, i když je to jen o počasí nebo dětech, v tu chvíli proudí energie.“

Být připraven znamená být schopen reagovat na daný okamžik. V tomto ohledu Robert spoléhá na své fotografické vybavení i mistrovskou schopnost využít dostupné světlo. Zřídkakdy se obejde bez fotoaparátu Sony α7R III nebo RX1R II: „Myslel jsem, že překonat model α7R II bude těžké. α7R III je však snem každého fotografa. Ve srovnání s předchozím modelem přináší zdánlivě malé, přesto však významné změny.“

Pro Robertovu práci je důležitý zejména jeden režim. „Jak často říkám, nejsem technický typ. Neznám dopodrobna celou nabídku funkcí fotoaparátu, ale ze všech užitečných funkcí je pro mě zásadní jedna – automatické ostření na oči. Je to velká věc, protože znamená dokonalé zaostření v okamžiku, kdy je to potřeba – v sekundě pravdy, která se odráží v očích fotografovaného člověka. Funkce automatické zaostření na oči mě zbavuje rizika a umožňuje mi soustředit se na sdělení, na proces zachycení okamžiku. Bez této funkce si už práci nedovedu představit.“

Další vlastností modelu α7R III, která Roberta přitahuje, jsou „malé rozměry v porovnání s ohromnými možnostmi. Je úžasné, že špičkové profesionální vybavení s ohromnými technickými schopnostmi může mít poloviční velikost oproti tomu, které jsem používal předtím. Bez ohledu na čas a místo chci mít u sebe vždy profesionální fotoaparát. Potřebuji takový, který mi v kufru nezabere polovinu místa.“

K fotoaparátu α7R III většinou připojuje objektiv FE 55 mm f/1,8 ZA, „protože je kvalitní a splňuje 95 procent mých potřeb. O zbylých pět procent se postará objektiv FE 70–200 mm f/2,8 GM, který často používám s ohniskem mezi 105 a 135 mm.“

Aby mu neunikla žádná příležitost, nosí s sebou ve výbavě také malé světlo LED. Přiznává však: „Jakmile jsem začal používat fotoaparáty Sony, můj přístup k osvětlení se změnil. Vím, že i při vysokých hodnotách ISO mohu dosáhnout skvělé kvality. To, že nepoužívám složitý systém osvětlení, naopak vytváří intimnější a přátelštější atmosféru.“

Pracovat s dostupným světlem je pro něj mnohem snazší. Tuto schopnost dovedl na mistrovskou úroveň při práci pro film a televizi: „Osobně před bleskovými světly upřednostňuji v portrétech osvětlení z fixních zdrojů podobně jako u filmu. Účinek fixních světel se mi líbí a baví mě jej skládat dohromady. Rád vytvářím atmosféru, ve které je světlo přirozeným společníkem.“

Jak Robert pozná, že se mu podařilo zachytit rozhodující okamžik? Onu chvíli, kdy v portrétu vidíme pravdu o fotografovaném člověku? Podle Roberta jsou důležité hlavně oči: „Oči mohou být kompasem, který mě vede správným směrem. Soustředím se na oči, kompozice bývá pro mě obvykle až na druhém místě. Čekám na chvíli, kdy člověk, kterého fotím, vypadne z nacvičené role a otevře se. Pak má v očích pravdivý obraz svého nitra.“