Pro ty, kteří mě ještě neznají, mou hlavní vášní je makrofotografie, kterou sdílím na @kylevanbavel. Jsem rád, když mohu zpomalit a objevovat v přírodě přehlížené detaily. Během posledních několika měsíců jsem začal spojovat lásku k přírodě s fotografováním divokých zvířat, což mi otevřelo úplně novou stránku fotografování.

Stále se učím, experimentuji a dělám chyby. Fotografování divokých zvířat může vypadat složitě, zvláště když vidíte fotografy, kteří nosí těžké vybavení na odlehlá místa. Zpočátku jsem si kladl otázku, zda k pořízení působivých snímků potřebuji odborné znalosti, drahou výbavu nebo přístup ke vzácným zvířatům.

Brzy jsem však zjistil, že s fotografováním divokých zvířat mohu začít mnohem blíže k domovu. Místní park, jezero, lesní cesta, pobřeží nebo dokonce vlastní zahrada mohou nabídnout spoustu příležitostí. Ptáci jsou všude, jen si jich musíte začít všímat a už při krátké procházce po okolí se vám mohou naskytnout zajímavé příležitosti.

Když mě společnost Sony požádala, abych vyzkoušel nový objektiv FE 100–400 mm f/5,6–8 OSS, byl jsem zvědavý, co dokáže. Po otestování v reálných podmínkách na mě udělal dojem jeho výkon a kvalita snímků vzhledem k ceně. A co je ještě důležitější, řekl bych, že je díky němu fotografování divokých zvířat mnohem dostupnější.

Jako první mě zaujalo, jak kompaktní a lehký objektiv je. Vzhledem k všestrannému rozsahu ohniskových vzdáleností 100–400 mm je jeho velikost působivá. Navzdory nízké hmotnosti působí konstrukce velmi pevně a řekl bych, že se jedná o objektiv určený k pravidelnému nošení, nikoli pouze pro výjimečné výlety.

To je důležité, když trávíte několik hodin venku a soustředíte se na správné načasování a zaostření. Větší zvířata vás mohou naučit, jak správně komponovat snímek, oddělit objekt od pozadí a být trpěliví. K fotografování divokých zvířat nemusíte cestovat daleko.

Jednou z chyb, které jsem zpočátku dělal, bylo, že jsem se příliš snažil dostat se co nejblíž. Myslel jsem si, že pro úspěšný snímek je zásadní, aby objekt vyplnil celý záběr. Postupem času jsem se naučil, že okolí je stejně důležité. Ponechání prostoru kolem zvířete poskytne informace o prostředí, ve kterém žije, a často může vyprávět silnější příběh.

Také jsem se naučil, jak moc záleží na pozadí. Původně jsem se věnoval makrofotografii, věděl jsem tedy, jak může měkké a přehledné pozadí snímek změnit. Totéž platí pro divokou zvěř. Stačí se trochu pohnout, snížit úhel záběru nebo prostě počkat na ten správný okamžik a často tak docílíte čistšího a vyváženějšího výsledku.

Další chybou bylo očekávat, že výsledkem každé procházky bude dokonalý snímek. I když zrovna nepřinesete moc materiálu, přesto se dozvíte, kde ptáci rádi sedávají, jak se mění světlo a jak se zvířata chovají. Kéž bych i dříve věděl, že tyto klidnější chvíle nejsou promarněné. Jsou součástí vašeho zdokonalování.

S objektivem, jako je Sony FE 100–400 mm f/5,6–8 OSS, bych se to býval naučil rychleji, protože díky jeho praktickému rozsahu je fotografování jednodušší. Při ohniskové vzdálenosti 100 mm můžete na snímku zachytit větší část okolí nebo fotografovat větší zvířata. Ohnisko 400 mm vám zase umožní izolovat menší nebo vzdálenější objekty. Tato flexibilita vám umožňuje vyzkoušet si různé styly s jediným objektivem.

Ve spojení se správným nastavením na full-frame fotoaparátu Sony Alpha 7C II poskytuje tento objektiv působivou kvalitu obrazu. Abych zajistil ostrost očí zvířete i při pohybu, většinou jsem využíval sledování objektu s funkcí Eye AF. Díky tomu jsem se mohl více soustředit na kompozici a načasování, místo abych se musel neustále starat o zaostření.

Automatické ostření je rychlé a citlivé, zatímco vestavěná stabilizace zajišťuje plynulý a stabilní obraz při fotografování z ruky. To je obzvláště užitečné, protože zajímavé okamžiky v divoké přírodě se často odehrávají v mžiku. Tento objektiv mi dodal sebevědomí, abych mohl objekt sledovat nepřetržitě a bez váhání.

Tento objektiv se také skvěle hodí k použití s full-frame fotoaparáty. U modelu Sony Alpha 7C II využívá celou plochu snímače, díky čemuž poskytuje vynikající detaily, přirozenou hloubku ostrosti a velkou všestrannost. Při ohniskové vzdálenosti 100 mm můžete do záběru zahrnout i okolí. Při ohniskové vzdálenosti 400 mm zase můžete ptáky fotografovat z uctivé vzdálenosti. Velmi se mi také líbí jemný, přirozený bokeh, který omezuje rušivé prvky a krásně oddělí fotografovaný objekt od pozadí. Detailní snímky z full-frame fotoaparátu mi navíc poskytují užitečnou volnost při ořezávání, když je pták v záběru menší, než jsem očekával.

Pro ještě větší dosah je objektiv kompatibilní s telekonvertory Sony. S telekonvertorem 1,4x se ze 100 mm rázem stane 140 mm a ze 400 mm se stane 560 mm, čímž vznikne rozsah ohniskových vzdáleností 140–560 mm s maximální clonou f/8–11.

S telekonvertorem 2,0x se ohnisková vzdálenost 100 mm změní na 200 mm a 400 mm na 800 mm, čímž vznikne ohniskový rozsah 200–800 mm s maximální clonou f/11–16. Pro běžné fotografování divoké zvěře můžete využít standardní rozsah a v případě menších nebo vzdálenějších ptáků pak využít větší dosah, aniž byste s sebou museli nosit další objektiv.

A co je nejdůležitější, díky lehké výbavě byl celý zážitek mnohem příjemnější. Mohl jsem se vydávat na delší výpravy, volně se pohybovat a pohodlně fotografovat divokou zvěř. Také mi to výrazně usnadnilo spontánní fotografování. Můžete si po práci zajít k místnímu jezeru, projet se na kole po nedaleké přírodní oblasti, projít se po okolí nebo fotografovat ptáky u sebe v zahradě, aniž byste museli plánovat velkou expedici.

Objektiv Sony FE 100–400 mm f/5,6–8 OSS dokazuje, že se fotografování divoké zvěře teleobjektivem nemusí nikdo bát a že nemusí být ani fyzicky náročné. Může být naopak lehké, přístupné a spontánní. Nepotřebujete k němu ideální místo ani dlouholeté zkušenosti. Začněte s tím, co máte nablízku, sledujte, jak se zvířata pohybují, a nic si z toho nedělejte, pokud se vám zrovna něco nepovede.