Těžko uvěřit, že původní objektiv Sony FE 16-35mm f/2.8 GM byl uveden na trh před 6 lety. Buď ten čas tak letí, nebo já tak stárnu! Tak či tak je ale skvělé vidět, jak Sony všechny starší konstrukce objektivů modernizuje. Vylepšení, která provedli v případě modelů 24-70mm a 70-200mm G Masters, byla působivá a oba tyto objektivy mi velmi pomohly při fotografování. Při pohledu na specifikace nového modelu 16-35mm jsem zaznamenal, že bude menší a lehčí, ale zajímalo mě, zda dokáže nabídnout ještě nějakou další inovaci ve srovnání s původním modelem.

Objektiv 16-35mm f/2.8 GM II je opravdu menší a lehčí než jeho předchůdce, ale navíc je vybaven ručním clonovým kroužkem – který stále častěji používám při natáčení videí. Během zoomování se tubus vysouvá asi o 1 cm, takže při použití na gimbalu by to nemělo způsobit žádné větší problémy. Pokud jde o hmotnost, váží 547 g (ve srovnání s 680 g u původního modelu), což je asi o 25 % méně. V zásadě nejde o velký rozdíl, ale přimělo mě to k zamyšlení nad širšími souvislostmi.

„Standardní“ trojice objektivů, kterou používá mnoho fotografů, má ohniskové vzdálenosti 16–35 mm, 24–70 mm a 70–200 mm – všechny se světelností f/2,8. V případě objektivů Sony váží starší verze dohromady přes 3 kg. Nové verze Mk II neváží ani 2,3 kg – to je rozdíl 759 g, což mimochodem přibližně odpovídá hmotnosti těla mého fotoaparátu Alpha 7R V! Při pěších túrách a hledání vhodných lokalit může tato úspora hmotnosti znamenat velký rozdíl.

Byl jsem nadšený z vylepšení objektivu a těšil jsem se, až s ním vyrazím ven, abych mohl začít fotit. Bydlím v Nizozemsku, takže v blízkosti mého domova není nouze o krásná místa. Mou první zastávkou byl nedaleký větrný mlýn při východu slunce.

Svoje širokoúhlé objektivy mám opravdu rád, ale vždycky se najde pár věcí, které chci vyzkoušet jako první. Záleží mi na ostrosti (nebo alespoň záleželo), ale u nových objektivů G Master II ji už tolik neřeším a důvod je prostý: Tyto objektivy jsou vždy tak ostré, že při různých clonách téměř nepoznáte rozdíl, a to ani v rozích.

Jak jsem již zmínil, kromě lepších rozměrů a hmotnosti jsem nevěděl, co dalšího by mě mohlo nadchnout – ale jakmile jsem začal fotit, okamžitě to bylo jasné.

Focus breathing

Focus breathing je mírný zoom, ke kterému dochází při změně zaostření. Tento objektiv efektem focus breathing téměř NETRPÍ. Pro mě je to zásadní věc (a pro uživatele natáčející videa také). Všichni, kdo znají můj styl fotografování, vědí, že na širokoúhlých záběrech rád používám focus stacking. Při takovém záběru jdu opravdu blízko k popředí a pomocí techniky focus stacking dosáhnu toho, že na snímku bude všechno ostré – od popředí až po pozadí. Pokud fotografujete s objektivem, který je náchylný k focus breathingu, fakticky přicházíte o několik milimetrů ohniskové vzdálenosti, protože úhel záběru popředí a pozadí se bude mírně lišit, takže mě potěšilo, že u tohoto objektivu je focus breathing zanedbatelný.

Také jsem chvíli počkal, až vyjde slunce, abych zachytil hvězdicový efekt slunce – mám radost, když se mi ho povede zakomponovat do snímků.

Když jsem byl spokojen s výsledkem focení a prvními testy, vydal jsem se domů, ale na zpáteční cestě jsem vedle silnice zahlédl květinové pole se slunečnicemi a dalšími polními květinami, které tam nejspíš zůstaly kvůli hmyzu. Rozhodl jsem se vyzkoušet objektiv na několika detailních záběrech a objevil jsem další zajímavou vlastnost…

Skvělou vlastností tohoto objektivu je jeho minimální zaostřovací vzdálenost pouhých 22 cm. To je mnohem blíže než u původního GM, který má minimální zaostřovací vzdálenost 28 cm. Takto blízké zaostření znamená, že jeho zvětšení je 0,32násobné oproti 0,19násobnému u původního modelu. Tím se otevírají obrovské příležitosti pro zajímavé detailní snímky s bokehem a také pro focus stacking velmi blízko objektivu.

Takže zpět na květinové pole! Jako první jsem si samozřejmě všiml krásných slunečnic, o kterých jsem se už zmiňoval. Tady je detail jedné z nich zepředu vyfocený s clonou f/8.

Na slunečnicích bylo i několik včel, kterým fotografování nevadilo, a tak jsem se k nim přiblížil, jak jen to šlo. Výsledek mě upřímně řečeno uchvátil. Pomocí automatického ostření na hmyz na fotoaparátu Alpha 7R V jsem byl schopen dokonale zaostřit na včelu a podívat se, jak moc jsem se dokázal přiblížit. Za normálních okolností bych takové scény nikdy nefotil širokoúhlým objektivem, ale skutečnost, že je to možné, je neuvěřitelná.

Moji pozornost upoutaly i drobné sedmikrásky rostoucí nedaleko. Moc se mi líbí, jak je bokeh hladký a bod zaostření dokonale ostrý.

Širokoúhlé objektivy jsou výborné nejen pro fotografování krajiny, ale také měst, a tak mě napadlo vyfotografovat deštivý večer v mém rodném městě Amersfoort.

Při pořizování tohoto snímku jsem musel použít vyšší ISO, abych dosáhl vyšší rychlosti závěrky a ostrého vyobrazení kamaráda, který se procházel v záběru. Přestože jsem fotil s širokou clonou za ponurého počasí, po přiblížení na 100 % vidím, že má celý záběr perfektní ostrost.

Fotografování hvězd

Jedním z mých oblíbených aspektů fotografování krajiny jsou záběry hvězdného nebe. Pro astrofotografii obvykle používám objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností, protože se mi hodí jedno nebo dvě clonová čísla navíc, ale pokud cestuji nalehko, přišlo mi, že by mi velmi dobře posloužil právě objektiv s ohniskovou vzdáleností 16–35 mm.

Bohužel jsem nedostal příležitost vyzkoušet si skutečné fotografování Mléčné dráhy, protože během této části léta bylo v Nizozemsku většinou velmi zataženo a deštivo. A když zrovna nepršelo a vyjasnilo se, byl u nás téměř úplněk! I tak jsem se ale odhodlal a pořídil několik pěkných snímků.

Jelikož byl Měsíc téměř v úplňku, byla krajina při osmisekundové expozici skutečně velmi pěkně osvětlena, ale pokud si snímek přiblížíte (zvětšíte ho kliknutím), uvidíte, že hvězdy jsou na snímku zachyceny velmi ostře, přestože jsem fotil s doširoka otevřenou clonou.

Waddenské moře

Na poslední výpravu v rámci testování objektivu jsem se vydal na sever k Waddenskému moři, abych nafotil úžasné bahnité pláně, které se tady objevují během odlivu.

Po příjezdu jsem nebyl zklamán. Přestože mě přivítal (a promáčel) přecházející dešťový mrak, bylo mi jasné, že jsem na správném místě. Kam až oko dohlédlo, byly vidět bahnité textury, přičemž dešťový mrak, který mě právě zasáhl, se stahoval a vytvářel nádherné formace mračen. Pro mě jsou tyto bahnité textury doslova hřištěm. Všude jsou patrné nekonečné kompozice s vodicími liniemi.

Když se přiblížíte k terénu, vznikne zcela nová perspektiva, v níž si můžete skutečně pohrát s liniemi, které vás vtáhnou do snímku. Protože vzory v blátě nejsou velké, využil jsem i v tomto případě focus stacking, aby byly všechny linie ostré zepředu i zezadu.

Tento objektiv je ve všech ohledech nejen lepší než původní objektiv s ohniskovou vzdáleností 16–35 mm, ale je také všestrannější. Nabízí se otázka, zda bych mu dal přednost před svým oblíbeným objektivem 12-24mm f/2.8 GM. Pokud mi nejde o hmotnost, pravděpodobně bych si vzal objektiv s ohniskovou vzdáleností 12–24 mm, ale na jakoukoli cestu, kde je nutné zohlednit hmotnost, bych zvolil objektiv 16-35mm f/2.8 GM II. Užitečný je také fakt, že jeden systém filtrů lze použít na všechny tři objektivy.

Jedno je ale jisté: Společnost Sony velmi pěkně inovovala 6 let starý model objektivu 16-35mm GM, z čehož bude mít jistě mnoho fotografů (včetně mě) velkou radost!