Jak vysvětlit problém, který je tak obrovský, že ovlivňuje celou planetu? Změna klimatu je v mnoha ohledech největším problémem, jakému kdy lidstvo čelilo, a její důsledky jsou doslova globální, proto jí nejprve musíme porozumět, než s ní začneme bojovat. Jedním z osvědčených způsobů je rozdělit si problém na menší části a podívat se na něj z perspektivy člověka.

A tak se ocitáme v norském národním parku Dovrefjell, v pověstné horské krajině, která je domovem pižmoňů severních. Toto místo je pro fotografa divoké přírody Florise Smeetse, který zde pižmoně dokumentuje již deset let, důvěrně známé. Nyní zde společně s kameramanem Nicolaiem Brixem vytvořili film, který ukazuje, jak pižmoni trpí v prostředí, které jim už není vlastní.

„Pižmoně v Dovrefjellu fotografuji už tak dlouho, že zcela zřejmě vidím, jak na ně působí změny klimatu,“ začíná Floris, „celé se to odehrává před mýma očima. A to je do značné míry to, co jsme chtěli s Nikolajem tímto filmem zachytit.“

„Je pro nás mnohem působivější ukázat příklady utrpení druhů a také dopad, který to má na lidi, kteří se s nimi sblížili. Pokud se podíváte na přírodopisné filmy, jsou často mnohem přesvědčivější, když vyvolávají emocionální odezvu. Myslíme na hladovějící lední medvědy na tajícím ledovci, ale něco stejně ohrožujícího se děje i pižmoňům.“

Floris a Nicolai se do projektu pustili vyzbrojeni svou výbavou Sony, ve kterou mají plnou důvěru. „Fotoaparát Sony Alpha 1 se stal mým základním fotoaparátem pro focení divoké přírody,“ říká Floris, „protože si můžu být stoprocentně jistý, že díky automatickému ostření zachytím jakýkoli záběr, i když je ve vzduchu hodně sněhu nebo je špatné světlo. Jako druhý fotoaparát používám model Alpha 7R III a v závislosti na vzdálenosti od zvířat a okolí střídám objektivy FE 400 mm f/2,8 GM OSS a FE 600 mm f/4 GM OSS.“

Nové klimatické podmínky tlačí do prostředí pižmoňů více teplého vzduchu a dvojice tvůrců se rozhodla ukázat, jak to tomuto druhu škodí. „Jeden den je v horách −20 °C nebo −30 °C a druhý den prší. To znamená, že se na zemi vytvoří vrstva ledu, která způsobuje problémy při získávání potravy a pohybu. V zimě se pižmoni živí trávou a prohrabávají sníh, aby ji našli, ale led jim to ztěžuje nebo dokonce znemožňuje a některé strmé svahy jsou pro ně nyní příliš kluzké.“

„Navíc,“ pokračuje, „když se teplota blíží 0 °C, je sníh mnohem mokřejší a lepivější. Pižmoni na to nejsou uzpůsobeni, takže se jim při hrabání hromadí v srsti a vytváří velké ledové koule. To vše je zpomaluje a znamená, že spotřebují více energie při pohybu právě v období, kdy by s ní měli šetřit. Vyvinuli se pro život v teplotách kolem −40 °C, takže se také přehřívají. Změna klimatu je vyhubí.“

Florise nadchlo, jak Nicolaiova filmová tvorba dokáže téma mnohem více přiblížit. „V průběhu let jsem pořídil mnoho tisíc fotografií pižmoňů, ale na statickém snímku není vždy snadné ukázat dopady klimatických změn na jejich život. Nikolajovo video skutečně zdůrazňuje některé problémy, kterým čelí. Rád pořizuji kombinaci fotografií, které ukazují prostředí, a také bližší studie zvířat, ale video dokáže ukázat skutečnou akci, kdy se snaží přežít v podmínkách, na které nejsou připravená.“

Nicolai vzpomíná, že ačkoli většinou jen jako pozorovatel natáčel autentické záběry toho, co vidí, a někdy pomáhal Florisovi v rozhovorech, kvůli potřebě informovat o neustále se měnícím prostředí se rozhodl využít situací, kdy mohl zachytit neustálý boj druhu o přežití.

„Kdykoli to bylo možné,“ vzpomíná, „jsem chtěl ukázat, jak těžce musejí pižmoni získávat byť jen malou trochu potravy a trhat i ty nejmenší kousky trávy. Bylo toho tolik, co by se dalo o ničivých důsledcích klimatických změn zachytit – škoda, že jsem s sebou neměl víc lidí!“

Vzhledem k širokému rozsahu požadovaných záběrů použil Nicolai dva objektivy se zoomem: FE 24-70 mm f/2,8 GM II pro dokumentární prvky a FE 200-600 mm f/5,6-6,3 G OSS pro zachycení pižmoňů. Oba používal v kombinaci s fotoaparátem Alpha 9 III. „Celková kvalita záběrů byla mimořádně působivá,“ dodává. „Nová globální závěrka fotoaparátu je skvělá, když máte hodně pohybu, a automatické ostření je obrovským vylepšením. Další věcí je stabilizace, která mi pomohla pořídit všechny záběry z ruky. To je neuvěřitelně užitečné, když potřebujete cestovat nalehko. Také jsem používal mikrofon Sony ECM-M1, s nímž jsem v horách nahrál veškerý zvuk.“

Oba shrnují projekt jako něco, co by sami nezvládli. „Oba toho víme mnoho o přírodě,“ vysvětluje Nicolai, „a přestože si navzájem velmi vážíme své práce, oba tvoříme jinak. V tom ale byla obrovská síla. Tento příběh bych nedokázal vyprávět sám, a aby měl takový dopad, jaký jsme chtěli, potřeboval nás oba dva.“

„To mi také nejvíce otevřelo oči,“ souhlasí Floris. „Společně jsme vytvořili něco, co bychom samostatně nedokázali. A během těch čtyř dnů, kdy jsme se soustředili na pižmoně a ukazovali jejich boj, jsme doufali, že poselství budeme schopni předat. Přinejmenším – a zvláště pokud jde o boj s klimatickou změnou – to podle nás dokazuje, že společnými silami lze dosáhnout více, než dokážete sami.“