Jako fotograf krajin se zaměřením na astrofotografii dávám přednost objektivům s otevřenou clonou, abych v noci zachytil co nejvíce světla. To často znamená potřebu velkých a těžkých objektivů, které nejsou na cestách příliš praktické.

Proto mě velmi zaujalo, když jsem se dozvěděl o novém objektivu FE 16mm f/1,8 G – extrémně rychlém širokoúhlém objektivu s hmotností jen něco málo přes 300 g. Pro ilustraci jsem vedle něj položil své stávající objektivy pro astrofotografii: FE 14mm f/1,8 GM a FE 24mm f/1,4 GM. Už tak velmi malé a lehké objektivy vypadají ve srovnání s novým modelem obrovské a jsou asi o 50 % těžší. Objektiv FE 16mm f/1,8 G je tak nejlehčím a nejmenším objektivem pro astrofotografii na trhu.

Chtěl jsem tento objektiv pořádně otestovat, přičemž snad neexistuje lepší způsob, než vydat se v zimě za magickou polární září, a tak jsem vyrazil na Island na krátký týdenní výlet. Když jsem na Islandu přistál, přivítalo mě bouřlivé počasí, které je pro polární zimu typické. Mým prvním cílem však byly vodopády, které jsem mohl fotit v jakémkoli počasí. U vodopádu Brúarfoss lehce sněžilo, což pro objektiv chráněný proti vlhkosti nepředstavovalo žádný problém. Velmi široký úhel záběru mi usnadnil zachycení vodopádu spolu s jeho azurově modrým korytem. Při použití delších expozičních časů mezi 0,1 a 1 sekundou lze vytvořit zajímavé efekty proudění. V ideálním případě se k dosažení těchto expozičních časů během dne používají ND filtry. Na rozdíl od objektivu FE 14mm f/1,8 GM lze na nový model šroubovací filtry snadno nasadit pomocí integrovaného 67mm závitu filtru na přední straně objektivu. Protože byl však můj pobyt na Islandu velmi spontánní, žádné 67mm filtry jsem s sebou neměl a musel jsem improvizovat. S největší clonou f/22 a citlivostí ISO 50 se mi podařilo dosáhnout požadovaného expozičního času 1/5 s i bez filtru. Přestože difrakční efekty mohou mít při cloně f/22 negativní vliv na ostrost, byl jsem s ostrostí celé fotografie opravdu spokojen a tok se mi podařilo zachytit opravdu působivě. Přesně tak by měl objektiv fungovat, protože jako fotograf krajiny musíte často improvizovat.

Další zastávkou byl slavný vodopád Skógafoss. Veškeré naděje, že tam uvidím polární záři, rychle zhatila bouřka. Rozhodl jsem se přenocovat poblíž vodopádu, abych mohl scénu vyfotit ráno. V noci sněžilo, díky čemuž jsem ji mohl zachytit s vrstvou čerstvého sněhu. Překvapilo mě minimální geometrické zkreslení, což u ultraširokoúhlých objektivů nebývá zvykem. Malá zaostřovací vzdálenost 13 cm mi umožnila pohrát si s ostřením, přičemž jsem téměř nezaznamenal žádné změny zorného pole. To je ideální pro použití funkce Focus Stacking při fotografování krajiny. Zde jsem používal fotoaparát Alpha 7R V, který podporuje automatický Focus Stacking jako režim snímků. Ledové objekty v popředí a zasněžený vodopád v pozadí.

Předpověď počasí na následující noc byla na jihovýchodě země slibná. Mým cílem byla pozoruhodná hora Vestrahorn na jihu Islandu. Večer jsem dorazil na místo a porozhlédl se kolem. Podmínky byly ideální: čerstvý sníh na krásné hoře, kterou lze fotografovat ze severu s pláží v popředí. Po západu slunce se obloha vyjasnila a vítr, který je v této oblasti obvykle velmi silný, se překvapivě uklidnil. Jen co jsem se v obytném autě navečeřel, začala na obloze velká show. Polární záře obvykle trvá pouze chvíli, takže jsem si musel pospíšit. Popadl jsem batoh a vyrazil na pláž. Cestou tam jsem si udělal krátkou zastávku uprostřed zasněžené krajiny. Polární záře byla všude na obloze, a tak jsem se rozhodl pořídit panorama. Vzhledem k tomu, že se polární záře dynamicky pohybuje, musí být jednotlivé fotografie pořízeny velmi rychle. Čím kratší ohnisková vzdálenost, tím méně jednotlivých fotografií je potřeba a čím je otevřenější clona, tím kratší je expoziční čas – pro tento objektiv se jednalo o ideální podmínky. Na jednom snímku jsem já s čelovkou. Vyfotit se bylo díky integrované 10sekundové samospoušti ve fotoaparátu snadné.

Neměl jsem času nazbyt, a tak jsem pokračoval na pláž. A tady se projevil skutečný potenciál objektivu. Pokusil jsem se vyfotografovat polární záři nad horou Vestrahorn, jak se odráží v tenké vrstvě vody vracejících se vln – to vše za velmi tmavých podmínek... Zní to obtížně, a také bylo! Aby mě nespláchla další vlna, bylo nutné použít krátký expoziční čas. S clonou f/1,8 a citlivostí ISO 4000 se mi podařilo pořídit dobře exponovanou fotografii během 4 sekund. Páni, fungovalo to! Polární záře se odrážela společně s Vestrahornem. Byl to úžasný okamžik.

Pak jsem se pokusil zajít ještě dál a pořídit kompletní panorama, než se přiřítí další vlna. Utíkat před vlnami při teplotě minus 10 °C a zkoušet to stále znovu a rychleji byla neuvěřitelná zábava, ale také záruka mokrých a promrzlých nohou. Protože při útěku musíte být rychlí, bylo ještě důležitější, aby byl objektiv malý a kompaktní. S tímto objektivem to však nebyl problém. Díky širokému úhlu záběru 16mm objektivu a plně otevřené cloně f/1,8 se mi panoramata s odrazy na pláži podařilo vyfotit. Abych byl upřímný, jsem z výsledku nadšený. Při světelnosti f/1,8 je ostrost velmi dobrá a zkreslení v podobě koma a vinětace v rozích je velmi malé. Však se na fotky podívejte sami!

Když jsem ztratil cit v prstech a potřeboval jsem krátkou přestávku, jednoduše jsem namířil fotoaparát k obloze a pořídil co nejvíce jednotlivých snímků pomocí funkce intervalového snímání. Z toho můžete během následného zpracování vytvořit časosběrný snímek. Fotoaparát také dokázal zachytit krásnou polární sub bouři. Expoziční čas byl nastaven na pouhé 2 sekundy, aby nebyla rychle se pohybující polární záře rozmazaná. Pro tento účel je nezbytná otevřená clona (f/1,8), protože jinak musíte fotografovat při velmi vysoké citlivosti ISO.

Jakmile se mi prsty opět zahřály, pokračoval jsem ve focení panoramat! Asi po dvou hodinách však bylo po všem. Při východu slunce jsem s prvním světlem opět vyfotografoval Vestrahorn. Objektiv si opět vedl velmi dobře, nyní při světelnosti f/13.

Na zpáteční cestě jsem se zastavil na světoznámé Diamantové pláži, abych v krásném světle vyfotografoval „kry“ z ledovce Vatnajökull. Jednotlivé snímky se povedly a výsledky na mě opět udělaly velký dojem.

Poté Island zasáhly prudké bouře s rychlostí větru přes 200 km/h a fotografování bylo nemožné, takže jsem byl rád, že jsem měl předtím štěstí na jasnou oblohu. Poslední noc jsem se cestou na letiště podíval z okna auta a mezi mraky jsem uviděl polární záři. Nedaleko Reykjavíku jsem si našel dobré místo na focení, kde byl dům s rybníkem. Zde se mi také podařilo objektivem zachytit krásnou polární záři v odraze. Dle očekávání se skvělým výsledkem i při f/1,8.

Celkově jsem si používání objektivu FE 16mm f/1,8 G velmi užil. Myslím, že je to skvělý objektiv – je velmi lehký a kompaktní a díky velmi vysoké světelnosti a závitu na filtry je to vynikající objektiv pro astrofotografii a klasické fotografování krajiny. V mé brašně bude mít vždy své místo.