Místo v srdci

„Prostory, které nás obklopují, považuji za jakési jeviště,“ vysvětluje profesionální fotograf Massimo Siragusa. „Na základě našich interakcí s nimi vznikají vztahy. Každý z nás si s budovami a místy utváří svá vlastní spojení a má na ně individuální pohled. Toto pouto ale vede oběma směry, protože tyto prostory sice ovlivňují naše životy, ale na druhou stranu je my sami definujeme a měníme. Ve svých fotografiích se snažím tento vztah identifikovat a pochopit.“

V tomto projektu zachytil Massimo svým spolehlivým fotoaparátem Sony Alpha 7R IV areál milánské Univerzity Bocconiho. „Nakladatelství Rizzoli International mě pověřilo vytvořením knihy, která detailně představí identitu areálu univerzity a jeho vztah k Milánu. V době od června do září jsem tam fotografováním strávil více než dva týdny. Bylo důležité, že jsem měl tolik času, protože mi to pomohlo vytvořit si k tomuto místu svůj vlastní vztah.“

Areál univerzity vznikl v roce 1902 a tvoří jej úžasná směsice architektonických stylů. Při jeho fotografování měl Massimo čas k tomu, aby „dobře poznal jeho genius loci, jeho převládající atmosféru,“ jak říká. „Na některých místech k tomu může dojít okamžitě, ale tady jsem při každé své návštěvě objevil různé aspekty. Místa se samozřejmě mění, ale mění se i naše vnímání a vidíme je jinak, ať už v důsledku jiného světla, nálady, nebo dokonce jiného časového období našeho života.“

Působení světla dobře vidíme na příkladu snímku, který Massimo pořídil před jedním z přednáškových sálů chvíli před západem slunce. „Bylo důležité zdůraznit umělecké dílo ve venkovním prostoru,“ vysvětluje, „ale současně jsem chtěl ukázat strukturu budovy. Rozhodl jsem se fotografovat za soumraku, abych mohl do kontrastu dát světla budovy a ustupující denní světlo. Vždy takto rád pracuji, využívám jen to, co nabízí samotná scéna, aby zůstala přirozená, a nepřidávám žádná záblesková nebo LED světla.“

Massimo říká, že dosáhnout toho je možné jen díky fantastickému dynamickému rozsahu snímače ve fotoaparátu Sony Alpha. „Používám přístroj Sony Alpha 7R IV,“ vysvětluje, „a bez ohledu na to, jestli fotografuji exteriér a dívám se zvenku dovnitř, nebo interiér a dívám se zevnitř ven, jedním z hlavních úkolů je najít rovnováhu mezi temnými a jasnými částmi snímku. Žádná zóna nesmí dominovat nad jinou, protože pak by snímek nevypadal tak, jak scénu vidíme ve skutečnosti, a dojem z místa by se vytratil. Díky širokému dynamickému rozsahu ve snímcích z fotoaparátů Sony je to ale snadné, dokonce i při tak vysokém kontrastu.“

Při fotografování v režimu priority clony s použitím co nejširšího zónového měření „jsou výsledky velice dobře vyvážené, dokonce i za náročných světelných podmínek,“ pokračuje, „Vždy mám nastavené vyšší clonové číslo f/16 nebo f/22, abych dosáhl maximální hloubky ostrosti. To samozřejmě znamená, že musím fotografovat ze stativu, aby detaily byly co nejostřejší. Ale protože fotoaparát Sony Alpha 7R IV je tak lehký, mohu také používat menší a lehčí stativ.“

Massimo také používá systém Pixel Shift Multi Shooting, prostřednictvím kterého fotoaparát Alpha 7R IV poskytuje „bezkonkurenční rozlišení, ideální pro zvýraznění struktury některých budov. Je to opravdu mimořádný fotoaparát,“ vysvětluje.

Mnoho faktorů je nutné zvážit také v kompozici. „Jednou z nejdůležitějších věcí je neustále držet fotoaparát rovnoběžně se zemí,“ vysvětluje Massimo. „V rovnovážné poloze nejsou linie budov zkreslené a zůstávají vertikální. Může to být obtížné, a aby linie zůstaly rovné, musím někdy vystoupat na budovu před fotografovaným objektem.“

Při rozhodování o tom, co by měla scéna obsahovat, „jsou jen někdy důležité lidské postavy,“ pokračuje. „Fotografiím otevřených prostorů může prospět, když budou obsahovat lidský prvek, protože jim dodává tolik potřebné měřítko. Já ale zastávám názor, že vzhledem k místu nebo samotným budovám by osoba měla vždy být v pozadí, nikdy ne v centru snímku. Role lidí spočívá u takovýchto snímků jen v tom, že utvářejí tento vztah k danému místu.“

Co se týče objektivů, Massimo při fotografování architektury rád používá kombinaci objektivů s pevnou ohniskovou vzdáleností a objektivů se zoomem. „Často používám objektiv FE 24–70 mm f/4 ZA OSS,“ říká, „protože mi poskytuje různé možnosti kompozice a současně neuvěřitelně ostrý obraz. Do své výbavy jsem nedávno také přidal objektivy Sony G 24 mm, 40 mm a 50 mm. Tyto objektivy vynikají opravdu mimořádnou ostrostí, zejména když uvážíte, jak jsou přenosné. Kdyby společnost Sony uvedla na trh objektiv s posunem, okamžitě bych si ho také koupil!“