Umění v terénu

Jestli existuje jedna věc, kterou ptáci a savci opravdu nemají rádi, pak je to spatřit siluetu člověka. Abych se dostal blíž k fotografovaným objektům, musím si různě lehat, sedat, skrývat se za stromy nebo rostlinami, v úkrytu nebo použít maskovací síť. Pamatujte ale, že nejdůležitějším pravidlem je nepoškodit divokou přírodu nebo prostředí. Žádná fotografie není nikdy důležitější než zdraví a pohoda zvířete.

Fotoaparáty a vybavení

Aktuálně fotím dvěma top modely Sony Alpha 1, které jsou stejně rychlé jako sokol stěhovavý – dokážou pořizovat fotografie v rozlišení 50 MPx rychlostí 30 snímků za sekundu. Dříve jsem používal Sony Alpha 9 II, kterou někdy fotím dodnes. Obě Alphy 1 mám nastavené stejně, což bylo snadné, protože stačilo zkopírovat nastavení z jednoho fotoaparátu do druhého pomocí karty SD. Na každém fotoaparátu mám jiné objektivy, podle toho, co a odkud fotím.

Mým nejoblíbenějším objektivem pro jakékoli fotografování divoké přírody, ale zejména ptáků, je FE 600mm f/4 G Master. Vlastně si ho beru pokaždé, když vycházím ven z bytu. Kombinace jeho snímače s vysokým rozlišením a ohniskové vzdálenosti mu umožňuje snadno zachytit i ty nejmenší detaily – to se hodí zvláště když fotím menší ptáky.

Když ale fotím větší ptáky, třeba jestřába, může s tímto objektivem vypadat v záběru až příliš velký. V takových situacích proto sáhnu po neuvěřitelně ostrém objektivu FE 400mm f/2.8 G Master, který navíc krásně rozmaže pozadí a skvěle si poradí s horším světlem díky cloně f/2.8. Na druhém fotoaparátu mívám spíše širokoúhlejší objektiv, extrémním příkladem může být třeba FE 12-24mm f/2.8 G Master. Tento objektiv používám méně na focení divoké přírody, ale spíše na krajiny, které příběhu pomohou dodat kontext. Jím pořízené snímky jsou přitom vždy ostré až do rohů.

Kdybych si mě vybrat další dva objektivy od Sony, byl by to FE 90mm Macro a FE 70-200mm f/2.8 G Master. Ten je příkladem pohotového „univerzálního“ objektivu se zoomem a je velmi užitečný, když jsem extra blízko u větších ptáků a potřebuji, aby mě neviděli, nebo když chci vyfotit ptáka i s jeho okolím. Objektiv FE 90mm Macro, který je asi tím nejostřejším objektivem, s jakým jsem kdy pracoval, má čestné místo v mé fotobrašně. Nepoužívám ho příliš často na ptáky, ale přijde vhod, když chci fotit vzory, textury a samozřejmě také makro snímky.

Nastavení fotoaparátu

Asi nebude žádným překvapením, že nejoblíbenější funkcí u Sony Alpha 1 sledování objektu pomocí AF tracking. Je neuvěřitelné mít možnost zaostřit na objekt a mít ho neustále zaostřený, i když pohybujete fotoaparátem. Tohle je s Alphou 1 hračka, ale dalším obtížným úkolem je pro fotografa ptáků zajistit, aby byl objekt v záběru.

V závislosti na typu a velikosti ptáka a také na tom, nakolik mám situaci pod kontrolou, používám jednobodový AF s nejmenší velikostí sledovacího bodu. Když mám pocit, že se situace přede mnou může ve zlomku sekundy změnit – což se při fotografování divoké přírody přirozeně děje neustále – přepnu na velký sledovací body, abych měl jistotu, že mi nic neunikne. Fotím také pomocí široké zóny AF, když potřebuji super rychlou akci, třeba když mi ptáci přelétají nad hlavou – fotoaparát pak zaostří na nejbližší objekt, což je u letících ptáků ideální.

Pro mě jsou ty na pohled nejdramatičtější fotky výsledkem fotografování ptáků pomocí Animal EyeAF. S fotoaparátem Sony Alpha 1 můžu dokonce sledovat oko ptáka za letu! Je až neuvěřitelné, jak skvěle to funguje – výsledné snímky hovoří samy za sebe.

Pozadí

Pozadí tvoří zásadní součást každého snímku. Když fotím z přenosného úkrytu, mám možnost dostat se do takové pozice, abych snímek vyfotil i s konkrétním pozadím. Pokud se ale jen procházíte a hledáte vhodné objekty, nemáte stejné možnosti, jako když sedíte na pečlivě vybraném místečku. Fotka například může působit pěkně nudně, pokud se na obloze nic neděje ani neobsahuje žádné barvy. Proto se vždy snažím, aby pozadí fotografovaného objektu tvořila krajina.

Na některých místech je mlha, takže v popředí nemáte žádné syté barvy. Mám rád jasné odstíny a na jaře a v létě rád fotím pozdě večer nebo brzy ráno, protože specifická barva světla mi zajistí ideální podmínky. Může být poměrně riskantní být fotograf s ambicemi fotit barevné snímky, ale v závislosti na tom, na kterém místě světa se právě nacházíte, vám často pomohou právě zajímaví ptáci a zajímavé světlo.