Zdá se, že osud rozhodl o kariéře portugalského fotografa Gonçala Delgada ještě dříve, než k tomu dospěl sám. „Vyrůstal jsem v rodině fotožurnalistů,“ vzpomíná Gonçalo, „a můj bratr byl muzikant. Od mládí jsem byl tedy obklopen dobrou hudbou a fotografováním. Dodnes si pamatuji, jak jsem si vybíral, jaké album si pustím na svém diskmanu Sony.“

Díky vlivu rodiny se jeho další kroky přirozeně ubíraly k fotografování místních kapel. „Spojil jsem se s undergroundovým světem rocku a metalu a zaměřil se na fotografování undergroundových koncertů s narvanými pódii v malých prostorách. Nebyla tam žádná zóna pro fotografy, takže jsem vždy stál přímo uprostřed rozdováděných fanoušků pod pódiem!“

Gonçalovo fotografování koncertů se vyvíjí společně s technologií fotoaparátů, a to již od roku 2004. Jeho prvním fotoaparátem Sony byl původní model Alpha 7, který rád používal se starými objektivy s manuálním ostřením: „V průběhu let jsem fotografoval prakticky se všemi fotoaparáty Sony a v současné době používám Sony Alpha 1, Alpha 7C II a Alpha 9 II.“

Globální závěrka fotoaparátu Alpha 9 III je pro Gonçalovu práci obzvláště důležitá. „Kdysi jsme měli u bezzrcadlových fotoaparátů, a dokonce i u digitálních zrcadlovek, neustále problémy s frekvenčním blikáním světel. Nyní jsou všechna světla LED a s frekvencí se pracuje komplikovaně. Fotoaparát Alpha 9 III, zejména globální závěrka, však mění pravidla hry.“

Ačkoli je Alpha 9 II Gonçalovým oblíbeným fotoaparátem, oceňuje vysoké rozlišení fotoaparátu Alpha 1, zejména při fotografování kapely na pódiu z davu fanoušků. „Fotoaparát Alpha 1 jsem si zamiloval,“ vysvětluje. „Mohu fotografovat na dálku s objektivy FE 70–200mm f/2,8 GM OSS II nebo FE 400mm f/2,8 GM OSS a v případě potřeby mohu snímek ještě více oříznout.“

Ačkoli má Gonçalo vždy po ruce teleobjektiv, rád fotografuje pomocí objektivů s pevnou ohniskovou vzdáleností, zejména těch širokoúhlých. „Můj oblíbený objektiv pro fotografování koncertů je FE 14mm f/1,8 GM. Jsem poměrně vysoký, což mi pomáhá fotografovat pódium z neobvyklých úhlů. Rád zachycuji pocity, které se na pódiu odehrávají. Zatímco jiní fotografové spoléhají na objektiv 70–200 mm, který je skvělý pro větší pódia, pro mě představují dokonalou výbavu objektivy Sony FE 14mm f/1,8 GM, FE 50mm f/1,2 GM a FE 135mm f/1,8 GM.“

Nový objektiv FE 28–70mm f/2 GM však na Gonçala udělal dojem. „Tento objektiv mi doslova učaroval! Nedávno jsem fotografoval koncertní show s fotoaparátem Alpha 1 s objektivem 14mm, abych pořídil široké záběry s flexibilní možností ořezu, a s Alpha 7R V s objektivem 28–70 mm. Jeho všestrannost mě ohromila.“

Fotografování živého vystoupení může přirozeně působit jako spontánní proces, ale příprava je pro Gonçalovu práci klíčová. Ta se týká dokonce i osvětlení na konkrétních místech konání: „Když vím, že místo, kde se koncert koná, nemá dobré osvětlení, obvykle s sebou nosím objektivy se světelností f/1,2 a f/1,4, aby světlo nebylo problém.“ Ví také, že může u jakéhokoli fotoaparátu Sony, který používá, zvýšit citlivost ISO. „Svůj fotoaparát Alpha 1 mohu bez problémů nastavit až na ISO 12 800 a Alpha 9 III na ISO 51 200.“

Skutečné plánování však vychází ze sledování a porozumění chování umělců, protože dobře ví, že je alfou a omegou skvělého snímku. „Když toho o kapele moc nevím, snažím se o ní zjistit co nejvíce, abych pochopil, jak se na pódiu pohybuje a jak vystupuje,“ vysvětluje.

„Jednou jsem se chystal na focení australské kapely Airborne a během přípravy jsem zjistil, že v některých videoklipech se zpěvák vydal doprostřed davu. Když jsem na koncert dorazil, dozvěděl jsem se, že smíme fotografovat pouze první čtyři písničky, což je neobvyklé, protože obvykle to bývají první tři. Měl jsem tedy tušení, že se během té čtvrté něco odehraje.“

Jeho intuice nelhala. „Když dohrávali třetí písničku, byl jsem ve střehu. Díky tomu jsem byl u toho, když zpěvák vylezl na ramena bedňáka. Měl jsem objektiv FE 12–24mm f/2,8 GM a byl jsem přímo před ním. Všichni ostatní fotografové mezitím stáli vzadu. Šel jsem pozpátku s objektivem nastaveným na 12 mm a podařilo se mi ho perfektně zachytit se sluncem přímo za zády. Pak si rozbil o hlavu plechovku od piva a všichni včetně mě byli zlití od hlavy až k patě. Ale snímek byl v kapse.“

Při fotografování koncertu je Gonçalovým cílem více než jen pořizování snímků účinkujících na pódiu – jde o napojení se na hudbu a vyprávění příběhu. „Pro mě je důležité, aby mi fotografie hudbu zprostředkovala,“ prozrazuje. „Prožívám ji během celého koncertu a díky tomuto napojení je mým cílem pořizovat stále lepší fotografie, které to zachytí.“