Setkání:S Lucií Bertaud jsem se poprvé setkala při natáčení The Island: l'île du bagne, pořadu o přežití v malajské džungli. Během deseti intenzivních dnů jsme si opravdu sedly. Když mi Lucie vyprávěla svůj příběh, okamžitě mě zasáhla její síla a odolnost. Bylo jasné, že si její cesta zaslouží víc než slova – musela být zachycena na film. Tehdy jsem navrhla, že o ní natočím dokument.

Poslání:Převést Luciinu myšlenku „pomsty životu“ do vizuálního příběhu znamenalo zaměřit se na rytmus a kontrast. Střídala jsem sekvence s vysokou intenzitou s okamžiky tichého zamyšlení, přičemž jsem využila energickou hudbu k podtržení síly a pomalejší scény k vyjádření zranitelnosti. Mým cílem bylo vtáhnout diváky do Luciina emocionálního kolotoče, ukázat její neúspěchy, průlomy i to, jak nakonec znovu nalezla sílu.Hledání základu:Rozhovory vždy začínám lehčími tématy, abych si získala důvěru. Luciina ochota vracet se k těžkým vzpomínkám vyvolala opravdové emoce – slzy, pauzy a upřímnou zranitelnost. Můj přístup je založen na trpělivosti a empatii; poskytla jsem jí prostor, aby se svěřila, a zároveň jsem dbala na to, aby se cítila bezpečně a aby věděla, že má mou podporu. Nejtěžší bylo odolat nutkání zasahovat a nechat její emoce před kamerou přirozeně proudit.

Kreativní vize:Natáčení v thajské „Fight Street“ bylo velkou výzvou. Horko, vlhkost a neustálá energie v tělocvičnách vyžadovaly flexibilní a pohotový přístup. Snažila jsem se mít co nejlehčí vybavení, v místnostech jsem využívala místa, kde bylo nejvíce světla, a spoléhala jsem se na kameru s nastavitelnou citlivostí ISO. Díky tomu se mi podařilo pořídit působivé záběry, aniž bych narušovala trénink nebo chod tělocvičny.

Emocionální textury:Kamera FX3 mi umožnila plynule přecházet mezi jasnými, chaotickými ulicemi Thajska a potemnělými, intimními prostory, kde se Lucie rozpovídala o své minulosti. Díky dynamickému rozsahu a vysoké citlivosti ISO jsem mohla zachytit energii prostředí i zranitelnost Luciiných myšlenek, a vytvořit tak pro diváky ucelenou emocionální cestu.Vybavení a technické provedení:Automatické ostření a vnitřní stabilizace kamery FX3 byly zásadní pro rychlou akci v tělocvičně. Natáčení rychlostí 120 snímků za sekundu mi umožnilo využít zpomalené záběry, které umocňovaly intenzitu a emoce bojů. Vše jsem natáčela ve formátu S-Log3, abych si zajistila maximální flexibilitu při postprodukci a jednotný filmový vzhled všech záznamů, a to i za extrémních světelných podmínek.

Nazvučení pro maximální působivost:Zachycení zvukové atmosféry tělocvičny Muay Thai bylo klíčové. Pro živé interakce jsem používala kompaktní mikrofon Sony ECM-B1M a během tréninků v ringu bezdrátové mikrofony. V postprodukci jsem pečlivě zpracovala každý úder, každý nádech i každou hlasovou nuanci, abych umocnila pocit ponoření do děje a emocionální dopad. Výzvy při natáčení:Při realizaci tohoto projektu jsem se musela neustále přizpůsobovat. První dny jsem strávila průzkumem a poznáváním prostředí a někdy jsem musela dodatečně přepsat části dokumentu na základě toho, co se mi podařilo zachytit. Lucie vedla velkou skupinu, což někdy omezovalo přístup k určitým sekvencím. Ukázalo se, že flexibilita a řešení problémů jsou stejně důležité jako původní tvůrčí vize.

Jak zůstat neviditelná:Abych ve vypjatých situacích zůstala nenápadná, často jsem používala delší objektivy a první týden jsem strávila budováním důvěry s Lucií a jejími studenty. Když se s mou přítomností sžili, chovali se přirozeně, což mi umožnilo zachytit autentické okamžiky.Jak si poradit s živly:Thajské klima může být brutální, ale technika Sony fungovala bezchybně. Vybrala jsem si takové vybavení, na které jsem se mohla spolehnout, takže jsem se mohla soustředit na vyprávění příběhů bez obav z technických problémů.Dopad a odkaz:Doufám, že Luciin příběh bude inspirací pro všechny, kdo čelí těžkostem. Její cesta dokazuje, že je možné se zotavit z traumat a dosáhnout velkých věcí, i když člověk začíná úplně od nuly. Připomíná, že je třeba se držet svých snů, prosadit se – zejména jako žena ve světě ovládaném muži – a věřit, že pokud to zvládla Lucie, zvládnete to i vy.

Rada pro filmaře:Začněte tím, že jasně definujete svůj příběh. Jakmile znáte směr, kterým se chcete vydat, důvěřujte své kameře. Vyberte si jeden nebo dva oblíbené objektivy a ty používejte. Nedovolte, aby technické problémy zastínily vyprávění příběhu – kamera FX3 vám umožní soustředit se na příběh, protože se můžete spolehnout, že s vámi udrží krok.Poslední záběr:I když žádný záběr nezachytí všechno, jsem obzvláště hrdá na záběry z tělocvičny. To, jak se mi podařilo zvládnout světlo, dav a chaos s minimálním vybavením, mi ukázalo, jak moc jsem se jako filmařka zdokonalila. Právě ta svoboda a přizpůsobivost představovaly skutečný zlom v mém tvůrčím přístupu.