„Někteří lidé si možná myslí, že vytvářet snímky zátiší je jednoduché,“ říká Pablo Gil, „nebo že je to pro začátečníky. Ve skutečnosti patří mezi nejnáročnější objekty, jaké je možné fotografovat.“ Je to pravda. Když se nad tím zamyslíte, zátiší klade ze všech fotografických disciplín největší nároky na kreativitu. Fotograf začíná u prázdného záběru. Nemá žádné vodítko ani nic, na co by mohl reagovat, jen své vlastní nápady. A nic, od výběru objektů, přes jejich uspořádání až po osvětlení, se neděje náhodou. „Je to nesmírně komplikované,“ říká Pablo, „ale jakmile se vám to podaří, výsledek je krásný a současně přináší radost.“
Ať vytváří složitý snímek s mnoha prvky, nebo minimalistickou fotografii, ve které kromě objektu není prakticky nic jiného, pro Pabla začíná celý proces dlouho předtím, než vůbec vezme fotoaparát do ruky. „Nejdůležitější je mít velice jasnou představu, než se pustíte do práce,“ vysvětluje. „Své nápady detailně rozvíjím s pomocí skic, na kterých vidím výsledek ještě před samotným fotografováním. Oproti tomu vytvářet zátiší na základě improvizace je obvykle chybou. Plánování a příprava mají zásadní význam. Nápady se vyvíjí prostřednictvím záměny barev a tvarů, rovnováhy z hlediska umístění a měřítka… nejdůležitější ale je to, co snímek jako celek předává.“
Při plánování se Pablo zaměřuje také na to, jak posílit schopnost snímku vyprávět určitý příběh. Produkty a předměty volí na základě estetického dojmu a toho, čím mohou k příběhu přispět. Triky s použitím osvětlení a naaranžování přitom přidávají význam. „Pokud například fotografujeme pivo nebo nealkoholický nápoj,“ vysvětluje, „přidáváme na sklenici kapky uměle vytvořené kondenzace a osvítíme ji zezadu, abychom ji rozzářili. Jinak může vypadat nevýrazně a nudně. V případě zeleniny můžeme přidat roztok sody a ledové vody a zvýraznit tak zelené barevné tóny. Objekty umístěné v blízkosti ohniska volím také tak, aby umocňovaly význam,“ říká Pablo. „Pokud se tedy jedná o řemeslný výrobek, doplníme ho o přirozené a smysluplné aranžmá. Vždy se snažíme najít co nejlepší tvar a formu z hlediska vyprávění příběhu.“
Improvizace má ale své místo při řešení problémů a dolaďování kompozice a osvětlení. Při fotografování má Pablo fotoaparát upevněný na stativu a připojený kabelem, „abych mohl v živém náhledu na počítači sledovat, jak se kompozice vyvíjí,“ vysvětluje. „To mi umožňuje vytvářet kompozici krůček za krůčkem, velice přesně volit umístění objektů, tvarovat světlo a dostávat se tak blíž a blíž ke konečnému výsledku. Ovládám také fotoaparát na dálku s pomocí dálkové spouště Bluetooth od společnosti Sony, což mi v případě potřeby umožňuje upravit expozici podle toho, jestli chci dosáhnout výrazného, nebo tlumeného vzhledu.“
Pablo dříve používal fotoaparáty Sony Alpha 7R II a Alpha 7R IV, ale v současnosti fotografuje přístrojem Alpha 1. „Hlavním důvodem je kvalita obrazu, kterou mi poskytuje,“ vysvětluje. „Snímače mají fantastický dynamický rozsah a schopnost ztlumit světlé nebo tmavé části snímků. Úžasná je také věrnost barev. Ta má při fotografování produktů zásadní význam. Musíme naprosto věrně reprodukovat vzhled a charakter produktu. Dalším přínosem je také obrovské rozlišení. Umožňuje mi bez problémů spolupracovat s reklamními agenturami na projektech jakékoli velikosti.“
Dalším aspektem fotoaparátů Alpha, na který se Pablo spoléhá, jsou možnosti manuálního ostření. „Při fotografování zátiší, kdy se pozice fotoaparátu nemění, se obvykle používá manuální ostření,“ říká. „Abych dosáhl maximální přesnosti, používám zvětšení na obrazovce a také zvýraznění obrysů. Abych měl stoprocentní jistotu, kontroluji si výsledky na počítači, ale ostření je naprosto spolehlivé. Stejně tak, když chci pořídit samostatné snímky a zkombinovat je technikou Focus Stacking, mohu bezdrátově posouvat bod ostření. Mám pak jistotu, že jsem zachytil každou část objektu, a dosáhnu přesně požadované hloubky ostrosti.“
Co se týče objektivů, spoléhá se Pablo na osvědčené modely pro fotografování zátiší, jako jsou objektivy FE 50 mm f/1,2 GM, FE 90 mm f/2,8 Macro G OSS a FE 100 mm f/2,8 STF GM OSS. „50mm objektiv je také velice užitečný pro takzvaný flat-lay neboli snímky objektů na rovné ploše fotografované shora,“ vysvětluje. „A 90mm objektiv Macro nebo 100mm objektiv pro zachycení detailů. Téměř vždy dávám přednost objektivům s pevnou ohniskovou vzdáleností, ale před ničím se neuzavírám a rád si hraji s různými možnostmi, dokud nenajdu pohled, jaký jsem si v duchu představoval. Báječný objektiv FE 100–400 mm f/4,5–5,6 GM OSS mi například umožňuje kompozici stlačit a zploštit a získat tak téměř izometrickou perspektivu.“
Pablo ve svém vybavení Sony Alpha evidentně našel dokonalého partnera a jeho fotoaparáty a objektivy jsou nástroji, s jejichž pomocí se jeho nápady na fotografování zátiší stávají realitou. „Jak jsem řekl,“ uzavírá, „každá fotografie zátiší nebo produktu je výzvou, ovšem díky těmto fotoaparátům to není technická dřina, ale kreativní úkol.“
„Obraz nikdy nelže, mé snímky možná.“