Zaostřeno na gastronomickou fotografii

Pablo Gil

Doplňková světla, obvodová světla, snooty, gridy, stojany, reflektory – to jsou jen některé z faktorů, nad kterými se fotografové jídla musí při aranžování svých záběrů zamyslet. Správné zachycení jídla je komplikované umění, stejně jako samotné vaření.

Ale co kdyby to tak složité nebylo? Co kdybychom záběr ořezali až na to jediné poslední světlo? A co kdyby kruh z tohoto jediného reflektoru nahradil i talíř? Tento nápad stojí za posledním projektem fotografa jídla Pabla Gila, který pořídil svými osvědčenými fotoaparáty Sony α7R III a α7R IV.

pablo gil sony alpha 7RM4 pomerančový puding nápadně osvětlený silným světlem vytvářejícím dlouhé stíny

„Všechno to začalo tak, že jsem hledal nové způsoby osvětlení a záběrů jídla, ale v minimalistickém stylu,“ vysvětluje Pablo. „Postupně jsem dospěl k omezení světelných zdrojů na naprosté minimum. Klasické měkké osvětlení jsem opustil a začal si hrát s tvrdým směrovaným světlem. Podle toho, kam světlo umístíme, můžeme vidět pozoruhodné textury a průsvitné efekty. To odkrývá další vlastnosti objektu, například slabounké zčernání zeleniny nebo texturu dokonale uvařeného masa, jako na tomto snímku.“

pablo gil sony alpha 7RM3 šťavnatý kus masa a sladká kukuřice, pečlivě naaranžované na bílém talíři

Snímky pořízené bez složitého osvětlení jsou celé o jídle, které je vystaveno v záři reflektoru jako umělecké dílo, jako socha vytvořená šéfkuchařem. „Nechtěli jsme žádné jiné prvky, které by jídlu vizuálně konkurovaly, dokonce ani talíř,“ říká. „Tak vznikl nápad vytvořit talíř jen ze samotného světla. Myslím, že tento snímek je dokonalou ukázkou jídla, které je v centru pozornosti.“

pablo gil sony alpha 7RM3 krevetový lupínek ozdobený kousky želé a chilli výrazně osvětlený na bílém talíři

„Použili jsme bílé kruhové světlo s trochu rozostřeným okrajem, promítané jako divadelní reflektor,“ pokračuje. „Vytvořili jsme je pomocí blesku Profoto B10 a komínku s voštinovou mřížkou. Kompozice jídla, které vytvářejí šéfkuchaři s michelinskou hvězdou, jsou samy o sobě uměleckými díly. Postup je mimořádně exkluzivní a strukturou, kompozicí a barvami přizpůsobený každému kulinářskému výtvoru.“

pablo gil sony alpha 7RM3 těstoviny posypané rajčaty na kukuřici umístěné na světlo odrážejícím talíři a osvětlené reflektorem

Osvětlení je při pořizování fotografií jídla mimořádně důležité. To, jak Pablo své záběry osvětlí, může zcela změnit vzhled a atmosféru snímku. „Světlo tvoří klíčové téma narativu. Vypráví nám o náladě, odhaluje, co chceme odhalit, a skrývá tajemství,“ prozrazuje Pablo. „Spolu s barvou je to nepochybně nejsilnější nástroj, který nám umožňuje sdělit příběh jedinou fotografií.“

pablo gil sony alpha 7RM3 tři kukuřičná tacos plněná mletým masem na černém světlo odrážejícím talíři

Pablo na projekt používal fotoaparáty Sony α7R III a α7R IV, a to především kvůli jejich snímačům. Protože pracoval na komerčních fotografiích, které musí být co nejdetailnější, snímače s 42,2 a 61 megapixely mu zajistily rozlišení, jaké potřeboval. Ale jen o počítání pixelů tu nejde. „Mám rád věrnost reprodukce a barvy. Se snímači BSI s vysokým rozlišením můžu zachytit větší dynamický rozsah a ostrost. Třeba detaily na světlých i tmavých částech tohoto snímku jsou neuvěřitelné.“

K fotoaparátům používá Pablo řadu objektivů, ale oblíbil si z nich zejména dva:

„Objektiv Sony FE 100 mm f/2,8 G Master OSS má téměř magicky plynulé zaostřování,“ rozplývá se. „A funkce Smooth Transition Focus (STF) tvoří na pozadí rozmazaný bokeh, který pozadí úplně rozpouští, a to tak úžasně a organicky, jak to skoro žádný jiný objektiv nedokáže.“ Potom je tu Sony FE 90 mm f/2,8 G Macro: „Je fantastický,“ říká Pablo. „Umožňuje mi dělat záběry velmi zblízka a vytvářet snímky ostřejší než nůž leckterého šéfkuchaře!“

pablo gil sony alpha 7RM3 koule z citronového sorbetu usazená na bílém plastovém víčku

Protože se fotografování jídla stalo vlivem sociálních sítí až neuvěřitelně populárním, může být obtížné vytvořit skutečně originální snímky, které se vymykají obvyklému a stále běžnějšímu stylu rustikálních plochých záběrů.

„Nejlepší rada, kterou můžu dát a která se týká obecně každého typu práce, je překračovat hranice a předem přijatá pravidla, která jsou často omezující,“ doporučuje Pablo. „Se světlem a svými fotoaparáty si prostě hrajte. Objevování různých nastavení a experimentování se záběry a směry světla probouzí naše instinkty a zlepšuje naši intuici. A potom často narazíme na velmi příjemná překvapení,“ usmívá se.