Energické portréty

„Ví se o mně, že často fotografuji velmi tmavé snímky, ve kterých není mnoho barev,“ říká britská portrétní fotografka Hannah Couzens. S pomocí fotoaparátu Sony Alpha 1 II a objektivu FE 85mm f/1,4 GM II Hannah nedávno vytvořila odvážnou sérii portrétů, na nichž je oblečení objektu sladěno s živými barvami pozadí. „Hodně mých snímků je temných, a tak jsem chtěla udělat něco, čím bych docílila opačného extrému.“

O celý proces fotografování se Hannah postarala sama – vybrala modely, oblečení i barvu pozadí. „Lidi mají buď teplý, nebo studený tón pleti. V pozadí, které pro ně zvolím, můžu zohlednit dokonce i barvu vlasů a očí. Je opravdu zajímavý experiment ponechat veškeré osvětlení stejné a poté vybrat barvu pozadí, abyste viděli, jaký to bude mít vliv na portrét.“

Technika sladění barev, kde oblečení objektu odpovídá pozadí, jde proti obvyklým doporučením pro portrétní fotografie, která radí oddělit objekt od pozadí pomocí barev, jež jsou kontrastní nebo se navzájem doplňují. „Tak vždy velí instinkt, obzvláště na začátku,“ říká Hannah, „ale já mám vždycky pocit, že když sladím barvy, upoutám tím více pozornosti na fotografovanou osobu a její obličej. Vše ostatní na snímku je pak druhořadé.“

Panuje mylný názor, že když se sladí barvy, objekt splyne s pozadím. Vždy však kromě barev existují i jiné způsoby, jak ho oddělit od pozadí – například pomocí světla. To se Hannah daří skvěle díky tomu, že používá kombinaci světel jak na objektu, tak na pozadí. Kromě stříbrného beauty dish reflektoru, který představoval hlavní zdroj osvětlení objektu, použila po obou stranách objektu také dva světelné pásky. „Tyto dva světelné pásky měly na sobě mřížky, a tak světlo mířilo na objekt a nerozptylovalo se po celém pozadí. Záměrem bylo docílit velmi jemného zvýraznění kolem obličeje, vlasů a oděvu objektu. Pásky měly velmi nízký výkon, aby objekt jen jemně zdůraznily a oddělily od pozadí.“

Poslední světlo, které Hannah použila, pak pozadí propůjčilo živou sytost. A dokonce prozradila, jak toho docílit. „U každého snímku je světlo umístěno za objektem, aby nasvítilo pozadí. Na světlo jsem použila barevný filtr v barvě pozadí. To zabrání přesycení scény bílým světlem, sníží riziko vzniku bílých přepalů a dodá pozadí výraznou sytost.“

Při tomto fotografování Hannah poprvé použila objektiv Sony 85mm f/1,4 GM II. „Původně jsem si myslela, že to bude série snímků obličejů,“ prozrazuje. „Jakmile byl ale první objekt nachystán a uviděla jsem kompozici, uvědomila jsem si, že by se mi líbil širší záběr. Mnoho lidí by v tomto okamžiku sáhlo po 50mm objektivu, ale já jsem měla prostor při fotografování poodstoupit více dozadu. Líbí se mi, jak 85mm objektiv vyplňuje záběr a umožňuje mi vyfotografovat snímek obličeje i širší, středně velký záběr. Ukazuje trochu více pozadí, přičemž však fotografovaná osoba zůstává ústředním prvkem snímku.“

Hannah při fotografování portrétů dlouhé roky upřednostňovala původní objektiv 85mm GM. Když však použila nový model, hned si všimla rozdílu. „Nemyslela jsem si, že by ostření mohlo být rychlejší než u původního modelu, ale nová verze je neuvěřitelně přesná a rychlá! Objektiv je lehčí, opravdu dobře se drží a velmi snadno se používá. Protože se pokouším fotografovat poměrně blízko objektu, dávám si pozor na zkreslení. Chci, aby mé portréty vypadaly co nejvěrněji, a tak pro mě vždy byla fantastická ohnisková vzdálenost 85 mm. Umožňuje mi zachovat dobrou pracovní vzdálenost mezi mnou a objektem a pokud chci změnit kompozici, stačí, abych trochu poodstoupila dozadu, aniž bych musela měnit objektivy nebo se bála, že bude snímek zkreslený. Je to opravdu všestranný portrétní objektiv.“

Díky fotoaparátům, jako jsou osvědčené modely Sony Alpha 7R IV a Alpha 1, se způsob, jakým Hannah fotografuje, za posledních pár let změnil. „Neustále teď používám automatické zaostření na oči,“ prozrazuje, „bez kterého bych se neobešla. Při fotografování portrétů musí být oči ostré. Pokud použiji funkci automatického zaostření na oči, můžeme se já i model dostat pěkně do rytmu. Model může měnit strany, můžeme zkoušet různé úhly a já se nemusím ničeho obávat, protože funkce automatického zaostření bude vždy sledovat oko, které je ke mně nejblíže, což je stejný způsob, jakým bych zaostřovala i já.“

„Když se všechno na place spojí, jak jsem si představovala, mám z toho skvělý pocit. Nechám se unést a fotografování si opravdu užívám. A pak zničehonic si řeknu, že to je ono, mám záběr, který jsem chtěla.“