Je leden 2021 a profesionální sportovní fotografka Mine Kasapoğlu upírá zrak na zakroucenou stuhu ze sněhu a ledu, která se vine mezi stromy a skalisky. Tou stuhou je sjezdovka Streif, na které se na Hahnenkammu v rakouských Kitzbühelských Alpách jezdí světový pohár sjezdařů. Krkolomná trať s převýšením více než 860 metrů platí za jednu z nejnáročnějších na světě. Udělat tady chybu se nevyplácí.
„Je to vůbec nejtěžší sjezd,“ prohlašuje Mine. „Je šílené, ale současně úžasné sledovat, jak tito sportovci svádějí zápas se strachem a řítí se dolů.“
Je zřejmé, že Mine chová velký obdiv k lyžařům, kteří se na zrádnou trať vydávají. „Když je fotografuji, vždy se je snažím ukázat v co nejlepším světle, jako hrdiny. Pády mě nezajímají, protože tak já je nevidím. Myslím, že si takový přístup zaslouží. Podle mě jsou to superhrdinové a já chci ukázat, jak usilují o dokonalost. Kdybych byla mezi diváky, tak bych jim fandila, ale podpořit je můžu i prostřednictvím svých záběrů.“
Snaží se také proniknout do lidské stránky profesionálního sportu, na kterou se často zapomíná, pokud všechny záběry zachycují osamělou postavu v urputné snaze zdolat svah. „Samozřejmě mám moc ráda záběry závodníků v akci, ale hodně se dá vytěžit i z jejich přípravy,“ vysvětluje Mine. „Jako třeba záběr Maxe Franze, když si našel klidné místo, aby si mohl v hlavě projít všechny zatáčky a skoky na trati.“
Závod je výzvou pro sportovce, ale neméně náročný je i pro fotografy. Lyžaři si nesmí dovolit jedinou chybu, ale totéž platí pro ty, kdo se snaží zachytit jejich sjezd. „Důležité je vybrat si správné místo,“ vysvětluje Mine, „ale stejně jako u každého venkovního sportu může světlo a počasí všechno změnit. V Kitzbühelu se dají ulovit skvělé záběry při posledním skoku s davem na pozadí, ale v roce 2021 tam žádný dav nebyl!“
Náročné jistě může být také připravit záběr a zaostřit objekt, který se pohybuje rychlostí 140 km/h – pokud ovšem nemáte v ruce fotoaparát Sony Alpha 9 II. Pro tento závod Mine propojila svůj fotoaparát Alpha 9 II s objektivem FE 400 mm f/2,8 GM OSS a jako obvykle pořídila prvotřídní snímky. „Velmi důležité je načasování,“ říká Mine, „protože při této rychlosti můžou lyžaři projet záběrem, než se nadějete. S kompozicí pomáhá zkušenost a soustředění a vždy vám něco napoví, kdy se lyžař nejspíš objeví v záběru. Přijíždějí v intervalech zhruba 45 sekund, takže můžete být připravení, a někdy vidíte, že se na ně natáčejí televizní kamery, ještě než se vynoří.“
Velkou zásluhu na úspěšných snímcích má podle Mine elektronický hledáček fotoaparátu Alpha 9 II, u kterého nedochází k zatmění. A s elektronickou závěrkou a vysokou frekvencí snímků k tomu to znamená, že je to prostě dokonalý nástroj pro akční fotografii. „Tento fotoaparát skutečně proměnil způsob, jakým můžu fotografovat na svahu,“ vysvětluje Mine, „můžu s ním opravdu snadno sledovat objekt, fotografovat s frekvencí 20 snímků za sekundu a spolehnout se, že každý záběr bude ostrý. Elektronický hledáček je také neuvěřitelný na sněhu. Sníh je tak světlý, že nemůžete prověřit záběry na hlavním displeji – ale s fotoaparátem Alpha 9 II stejně vím, že budou ostré.“
„Většinu času používám režim sledování v reálném čase, který se zaměří na lyžaře a drží ho dokonale zaostřeného. Když to jde, chytím se ho ještě před brankou, takže ho sleduji o to déle, když se řítí směrem ke mně. V můj prospěch působí velký kontrast mezi lyžařem a sněhem, ale výborně to funguje i tehdy, když podmínky zdaleka nejsou dokonalé.“
Zmrazit pohyb při tak velkém zvětšení však vyžaduje také odpovídající expoziční čas a tady se může Mine spolehnout na elektronickou závěrku a vysokou citlivost ISO fotoaparátu Alpha 9 II. Používá nastavení až 1/16 000 s. „Pořád teď používám elektronickou závěrku,“ vysvětluje. „Nic lepšího si neumím představit. Mám tak víc záběrů a jsou ostřejší a závěrka je navíc úplně tichá, takže nikdo z fotografů kolem mě neví, kdy vlastně fotografuji, a to se mi opravdu líbí!“
Někdo nakonec musí zvítězit. V roce 2021 vyhrál sjezd na Hahnenkammu Švýcar Beat Feuz, který se časem 1:53.77 přiblížil rekordu. Pro fotografa má úspěch různé podoby. Mine jde „o přenos pocitu. Chci, aby v člověku zatrnulo, když uvidí můj záběr, stejně jako to tehdy zasáhlo mě. Může to být výraz lyžařovy tváře, řeč těla nebo to, jak se natáhne do zatáčky. Pokud to na mě opravdu zapůsobí, jsem spokojená.“
„Hledá světlo, energii a emoce a zachycuje je přesně ve správný okamžik.“