Když se Paříž halí do modré hodiny a v nastupující tmě začínají zářit elektrická světla, fotograf Jeroen van Dam zaostřuje svým fotoaparátem Sony Alpha 7R III na pár, který se dívá na nasvícenou fasádu historické hodinové věže. Není to ale jen tak obyčejný snímek z městského prostředí. Jeroen je totiž usazený na nedaleké římse, desítky metrů nad úrovní ulice, a samotný pár se nachází na příkré střeše budovy pod věží. Co přesně vedlo ke vzniku tohoto snímku?

Pro Jeroena, který studoval architekturu a městské plánování a inspiruje se městskými scenériemi ze sci-fi a akčních filmů, dávají takové snímky přirozený smysl. „Když jsem asi před šesti lety začínal s fotografováním, byla pro mě města logickou volbou,“ vysvětluje. „Vždy se snažím najít ‚utajenou‘ tvář města, jako jsou střechy budov, tunely nebo opuštěné stavby… magická místa, která většina lidí na svých cestách do práce nebo za nákupy nemá šanci zahlédnout…“

Jeroen vždy hledá působivé scény, a ve svých dílech z nedávné doby proto kombinuje městské scenérie s tím, co označuje za ‚tajný noční život‘. Tyto projekty „představují způsob, jak mohu zkoumat a znovuobjevovat náš městský svět,“ říká. „Jsou pro mě šancí ukázat alternativní verzi města. Spolupracuji přitom s mladými lidmi, kteří se nebojí proniknout do nevídaných částí našich měst, a zasazuji je do svých scén. Snímky tak vždy získávají měřítko. A protože ve velkých prostorech mohou vypadat tak trochu ztraceni, je to také způsob, jak zpochybňovat náš vztah k městu.“

Jeroen fotografuje téměř vždy v noci, „protože umělé světlo dodává městu hloubku, strukturu a zářivé barvy. Rád také pracuji během modré hodiny, kdy se prolínají zbytky denního a umělého světla,“ vysvětluje Jeroen. „Při fotografování používám prioritu clony,“ pokračuje, „obvykle kolem hodnoty f/9 až f/11, abych měl jistotu, že celá scéna bude ostrá a zřetelná. Proto se také neobejdu bez stativu.“

Výrazně mu přitom pomáhá kvalita obrazu a dynamický rozsah, který nabízí fotoaparát Sony Alpha 7R III. Říká, že „vytvořit takové snímky zabere spoustu času, a proto chci fotoaparát, který co nejvíce zúročí vynaložené úsilí. Modely Sony s vysokým rozlišením umožňují tisk ve velkém formátu, ale mohu také díky němu výrazným ořezem původního snímku vylepšit kompozici. Někdy je také obtížné najít rovnováhu mezi přirozeným a umělým osvětlením, ale s fotoaparátem Sony Alpha 7R III mohu snadno používat stupňování expozice nebo v aplikaci Lightroom vytáhnout ze souboru RAW všechny detaily ve světlých i tmavých částech snímku.“

Jak jinak tedy ještě výrazně zvýšit dramatičnost objektů, se kterými se mnozí z nás každodenně setkáváme? Jeroen říká, že odpovědí je kromě jiného výška. „Když se na známá místa podíváme z neobvykle vysokého nebo nízkého úhlu, stanou se mnohem zajímavější,“ vysvětluje. „Stačí začít už jen tím, že fotoaparát přesunete mimo úroveň očí.“ Jeroen zachází samozřejmě ještě o něco dál, a aby našel příhodné úhly, stoupá na vrcholy těch nejvyšších budov. „Vždy jde o to, najít co nejlepší kompozici,“ pokračuje, „linie přitahující pohled nebo místa, ze kterých budova ideálně vyplňuje třetiny záběru. Takový pohled se může naskýtat v polovině cesty nahoru z místa, na kterém stále ještě jste součástí scenérie města a nedíváte se na něj z ptačí perspektivy.“

Další výhodou, kterou snadno pochopí každý, kdo někdy stoupal nahoru po schodišti mrakodrapu, je velikost a hmotnost fotoaparátu Sony Alpha 7R III, stejně jako dalších bezzrcadlových fotoaparátů typu Full-Frame a objektivů řady Alpha. „Jak by se dalo očekávat, může být obtížné se na tato místa dostat,“ usmívá se Jeroen. „Někdy chodím celé hodiny a nesu přitom s sebou veškeré vybavení nebo musím nahoru vystoupat 40 pater. Veškerá má výbava proto musí být malá a lehká – ale současně také výkonná. Všechno se mi musí vejít do batohu. Zvlášť když přihlédnu k jejich kvalitě, fotoaparáty Sony se pro tyto účely hodí nejlépe.“

„Ve většině případů nejraději používám objektiv FE 16–35 mm f/2,8 GM,“ pokračuje, „protože poskytuje neuvěřitelně ostrý obraz při všech hodnotách clony a nabízí velmi široké ohniskové vzdálenosti, které jsou při fotografování architektury nebo střech budov téměř vždy nepostradatelné. Velmi široké objektivy také zvyšují hloubku, a pokud je používáte správně, mohou zvýraznit rozměry nebo výšku budov. Někdy, jako tomu bylo například u mého snímku vídeňského plynojemu, potřebuji ještě širší záběr, ale díky tomu, že tyto objektivy nemají žádné zkreslení, mohu snadno pořídit dva nebo více záběrů a později je spojit.“

Jaká ponaučení si tedy Jeroen ze svého způsobu fotografování měst odnesl? „Budou to asi dvě věci,“ usmívá se. „Zaprvé, vždy se snažte najít neobvyklé úhly a místa. Zamyslete se nad tím, jak to vidí ostatní lidé, a pak udělejte něco jiného. Získáte tak odlišnou perspektivu a vytvoříte poutavější fotografie.“ A ta druhá věc? „Zjistil jsem, že mě přitom baví mimo jiné překonávání výzev spojených s tím, jak obtížné je najít ve městech tato úžasná místa a dostat se na ně,“ pokračuje. „Proto je důležité vyrazit ven a sami si to vyzkoušet.“

Podívejte se na další Jeroenovy práce:

Webová stránka
Instagram
Twitter