„V mé práci je vždy nějaký náznak pohybu,“ říká fotograf módy a celebrit Frank Doorhof. „Pohyb vám mohou evokovat třeba jemné nuance polohy ruky nebo póza tvořící určitou křivku… Takové ‚plynoucí‘ linie prostě miluji. Obrovskou radost mi udělá snímek, kde si modelka třeba jen trošku přehodí vlasy!“
Pohyb, větší či menší, je základní energií, proudící všemi Frankovými snímky. A Frank ví, že to zapůsobí i na diváka a bezděčně to přitáhne jeho pozornost stejným způsobem, jakým se naše mysl naučila vnímat pohyb, výrazné barvy nebo vzory.
„Takové plynutí hledám vždycky,“ říká. „I kdyby nemělo být nijak silné a zřetelné, protože dynamický snímek je pro diváka vždycky podmanivější.“
K naplnění svých snímků dynamickou energií používá Frank kromě běžných pohybů objektů i různé rekvizity a fyzikální efekty. „Když se do toho dostanete, máte spoustu možností,“ říká. „Skvělá je voda, kouř nebo prach, dále používám dlouhé šaty nebo šátky společně s ventilátorem, který běží na plné obrátky nebo jen tak pofukuje … věcí, které vám pomohou dodat pocit pohybu, je řada. Omezeni jste jen svojí kreativitou.“
Instinktivní náklonnost k pohybu se odráží ve způsobu, jakým je zachycen. Podle Franka to přináší nutnost rozhodnout se, kdy při otočce nebo skoku nastane ten správný okamžik. „Když zaznamenáváte pohyb, je každý záběr jiný a neexistuje způsob, jak dostat stejnou věc dvakrát. Někdy je frustrující, když si záběr skutečně vyladíte, ale něco, například výraz objektu nebo poloha něčí ruky, není úplně správně. Můžete samozřejmě udělat ze dvou snímků jeden, ale já jsem ten typ fotografa, který by to chtěl mít na 99 % správně už ve fotoaparátu. A to je výzva, která vás nutí se zlepšovat.“
V rozhodování Frankovi pomáhá rychlost jeho fotoaparátu Sony α7R IV, který přináší kvalitu aparátů středního formátu s pohotovostí sportovních fotoaparátů. „Máme studiové reflektory Hensel, které drží krok s rychlostí 10 fps fotoaparátu α7R IV, ale pomáhá mi spíš snímání jednotlivých záběrů a spolehnutí se na okamžité reakce fotoaparátu,“ vysvětluje. „Obě metody jsem vyzkoušel bezpočtukrát a dávám přednost vlastnímu časování. Rozdíl několika mikrosekund může znamenat, že správný okamžik je pryč, takže reakční doba fotoaparátu je zásadní.“
Skoro všechny Frankovy snímky jsou pořízeny s bleskem a jeho záběry pohybu jsou nezvykle ostré spíše díky tomu než díky superrychlému expozičnímu času. „Lidé si to často pletou,“ vysvětluje. „Ve studiu nebo při práci s reflektory se pohyb zmrazí díky délce blesku. Nastavte si v interiéru fotoaparát na f/16 a 1/125 s a vyfotografujte snímek na ISO 100, a záběr nejspíš budete mít černý. Zkuste ale aktivovat blesk se stejným nastavením (samozřejmě po změření), a vida – modelka tam je, zřetelně vymezená rychlostí blesku. Díky tomu můžete fotografovat expozičním časem 1 s, a dostanete stejný výsledek.“
Kde je ale ovládání expozičního času skutečně důležité, jsou Frankovy práce s pomalou synchronizací nebo s ‚pomalou závěrkou‘ s bleskem, u kterých se vířící pohyb mísí s ostře ohraničenými objekty, ve snovém či chaotickém mixu barev a tvarů. ‚Někdy experimentuji s pomalejším expozičním časem a nastavením, které na scéně uchová dostupné světlo stejně jako blesk,“ říká. „A i když mě více lákají vysoce ostré zmrazené záběry, pomalá závěrka vám může dát skvělé výsledky. Je to velmi osobitý styl, se kterým si užijete i spoustu zábavy, především když přidáte zoom nebo fotoaparátem hýbáte. Počet lidí, kteří to vydrží, dramaticky klesá, ale neztrácejte naději – když se to povede, opravdu to stojí za to!“
Při svých vysokorychlostních záběrech s bleskem Frank většinou předostří svůj fotoaparát α7R IV na střední zaostřovací bod a fotografuje v režimu jednosnímkového automatické ostření. „Potom nechám modelku poskočit, a protože většinou používám menší clony, mám u pohybu určitou volnost,“ vysvětluje.
Zatímco u ostatních záběrů, například venkovních, se uplatní možnosti automatického zaostření na oči a citlivost ISO aparátu α7R IV.
„Jednou z věcí, které musím u systému Sony vyzdvihnout, je, že fotoaparáty Sony α7R IV a α9 jsou nepřekonatelné, když v nějaké situaci potřebujete zkombinovat kontinuální ostření s bleskem. Jde to s nimi neuvěřitelně snadno.“
Nakonec, bez ohledu na to, jakým způsobem se pohyb zachytí – jako výrazně ostrý nebo působivě rozmazaný –, je to něco, co jeho práci vždy definovalo. „Protože od samého začátku pro mě módní fotografie nikdy nepředstavovala jen krásnou tvář,“ uzavírá. „Jde o to, aby zapůsobila.“
„Proč se snažit něco napodobit, když to můžete vytvořit.“
