Zaostřeno na snímek

Jako fotograf divoce žijících zvířat pevně věřím, že štěstí musíte jít naproti a nesmíte promarnit žádnou příležitost. Tuto fotografii jsem pořídil jednoho brzkého rána v horské oblasti italských Dolomit. Mezi horami bylo mlhavo a mlha a opar se držely i nad jezerem. Byl jsem s ostatními fotografy na výletě Sony Kando, ale rozhodl jsem porozhlédnout kolem a zkusit pořídit různé snímky jezera.

Když jsem se procházel kolem a pozoroval okolí, viděl jsem, jak občas z vody vyskočí pstruh, a zahlédl jsem labuť plující po vodní hladině. V pozadí byla z každé strany hora a labuť se nacházela přímo mezi nimi, takže vznikl skvělý záběr. Postavil jsem se tak, abych labuť v této nádherné scéně mohl zachytit, přičemž jsem fotil z ruky pomocí fotoaparátu Sony Alpha 1 a objektivu FE 70-200mm f/2,8 GM OSS II.

Při fotografování divoce žijících zvířat mám fotoaparát vždy nastaven na režim sekvenčního snímání a fotím rychlostí 10 nebo 20 snímků za sekundu. Když jsem stiskl tlačítko závěrky, abych scénu vyfotil, musel jsem v režimu sekvenčního snímání pořídit šest nebo sedm snímků. Při stisknutí závěrky najednou z vody vyskočil pstruh, kterého se mi podařilo dokonale zachytit. Bylo to neuvěřitelné načasování a nikdo nevěřil, že jsem ho zachytil v tak dokonalé kompozici. Měl jsem vážně štěstí.

Protože se fotografování divoce žijících zvířat věnuji již dlouho, vím, že když budete pokoušet štěstí a budete opakovaně trénovat, vaše šance na získání ještě lepšího snímku se po nějaké době zvýší.

Vždy fotografuji s fotoaparátem Sony Alpha 1, protože mi poskytuje vše, co jako fotograf divoce žijících zvířat potřebuji. Nejenže dokáže pořizovat 50megapixelové snímky neuvěřitelnou rychlostí 30 snímků za sekundu, ale také vím, že se u něj mohu spolehnout na kvalitu obrazu. Fotoaparát mám vždy nastavený na souvislé automatické ostření, přičemž sledování ostření je nastaveno na režim Zvíře nebo, jako v tomto případě, na režim Pták. Na tomto snímku fotoaparát Alpha 1 zaměřil ostření objektivu FE 70-200mm f/2.8 GM OSS II na oko labutě. Protože se pstruh nacházel těsně za labutí, byl stále v rámci ostření pro nastavenou clonu. Rychlost závěrky byla také dostatečně rychlá na to, aby zachytila skok, protože jsem nechal fotoaparát nastavený na vysoké citlivosti ISO, bez kterých se při fotografování divoce žijících zvířat neobejdu.

Věděl jsem, že ze všech šesti fotografií s pstruhem je tato nejlepší, protože jeho ocas je mírně ohnutý, a ukazuje tak pohyb skoku. Líbí se mi na ní také to, že je trochu tmavá. Ranní mlha působí tajemně a minimalistická kompozice hor je skvělá. Působí mnohem výjimečněji, než kdyby byl stejný záběr a kompozice pořízeny během dne.