Alpy fascinovaly umělce odnepaměti. Nejproslulejší evropské pohoří se táhne asi 1 200 km od Nice na západě až po Terst a Vídeň na východě a tyčí se nad Monakem, Francií, Švýcarskem, Itálií, Lichtenštejnskem, Německem, Rakouskem a Slovinskem. Specialista na horskou krajinu Maciej Pesko vášeň pro Alpy sdílí. „Alpské ticho je jako balzám na duši. Pohled na vrcholky vám ale zároveň zrychlí tep,“ říká. „Jsou to hory, které ve vás vyvolávají pokoru a úctu. Cítíte se jako pouhý host v přítomnosti něčeho většího.“

Maciej dobře zná mnoho částí Alp, včetně „ostrých, kolmých vápencových skal v Dolomitech, pusté a drsné krajiny Julských Alp a harmonické přírody rakouských Alp, která se vyznačuje harmonií mezi divočinou a lidskou přítomností.“ Říká ale, že skutečný majestát těchto hor poznal teprve nedávno, ve švýcarských a francouzských Alpách. „V těchto oblastech jsou ostré žulové vrcholy, krásně zelená údolí, ledovce klesající přímo do alpských jezer… Tato místa udivují svou rozmanitostí.“ Jak tedy zachytit fotoaparátem dramatický náboj a energii těchto míst? „V první řadě je třeba si uvědomit, že hory jsou nepředvídatelné,“ vysvětluje Maciej. „Světlo se v nich může změnit během okamžiku a počasí klidně napíše úplně nový scénář. Je to stejně náročné fotograficky jako fyzicky.“ Odpovědí je podle něj „trpělivost a otevřenost. Hory vás povedou – musíte jen počkat na světlo, které odhalí jejich charakter.“

„Z technického hlediska je užitečné přemýšlet ve vrstvách,“ pokračuje Maciej. „Mít popředí, střední plán a pozadí. Dodáte tím snímkům hloubku, stejně jako když pomocí stezek, hřebenů nebo potoků navedete pohled hlouběji do záběru. Důležité je i načasování, protože hory často ukazují svůj skutečný charakter při východu a západu slunce, kdy světlo zvýrazňuje jejich strukturu, kontrast je měkčí a mraky nebo mlha zjednodušují jejich tvar nebo zdůrazňují jejich výšku.“ Tři z jeho nejoblíbenějších snímků, které vyfotografoval s fotoaparátem Sony Alpha 6700, podtrhují výhody použití různých technik a objektivů. První z nich, „snímek vrcholu Mont Blancu tyčícího se nad květy barevného vřesu, je plný kontrastů. Využil jsem u něj širokoúhlý záběr objektivu Sony E 11 mm f/1,8, abych mu dodal hloubku a vtáhl diváka do scény. Režim stupňování zaostření, kterým je fotoaparát Alpha 6700 vybavený, mi zase umožnil vytvořit dokonale ostrý snímek po celé hloubce.“

Na druhém je Matterhorn za soumraku. „Tady hrálo klíčovou roli světlo,“ vysvětluje Maciej. „Pár minut po západu slunce nasvítily poslední paprsky vrchol do červena. Moje expozice musela být přesná, abych zachytil jemnou záři bez ztráty detailů v tmavnoucím údolí. Proto jsem použil funkci automatického stupňování expozice, aby nedošlo ke ztrátě tonality.“

Na třetí fotografii je alpský les zahalený v mlze. „Je to o atmosféře deštivého dne v horách,“ říká Maciej. „Mraky zakrývaly nedaleké vrcholy, ale podařilo se mi vystihnout dokonalý okamžik, kdy se rozestoupily natolik, že odhalily přirozené obrysy horského úbočí a jeho jemné barevné přechody. Tentokrát jsem použil objektiv Sony E PZ 18–105 mm f/4 G OSS s ohniskovou vzdáleností 105 mm, která dokáže izolovat fragment krajiny a zdůraznit atmosféru.“

Kombinace těchto objektivů „vám dává v horách ohromnou flexibilitu,“ pokračuje Maciej. 11mm objektiv mi umožňuje zachytit široké záběry a zahrnout do nich popředí pro pocit prostoru a velikosti. Hlavní je ale kompozice. Potřebujete mít výrazné popředí, které diváka navede, a objektiv by měl být pokud možno v dokonale vodorovné poloze, jinak mohou snímky působit nepřirozeně. Objektiv 18–105 mm mi umožňuje upřednostnit vzdálené detaily, jako je světlo na vrcholku nebo textura ledovce, a také vrstvy kreativně vizuálně stlačit. Společně tyto dva objektivy pokrývají prakticky všechny mé potřeby.“ Fotoaparát Alpha 6700 se stal Maciejovou první volbou pro fotografování hor. „Kromě režimů, které jsem už zmínil, oceňuji rychlost a přesnost automatického ostření. V rychle se měnícím světle to totiž představuje obrovskou výhodu.“ vysvětluje Maciej. „A kvalita obrazu je u tohoto fotoaparátu úžasná i při vyšších citlivostech ISO, které v náročném světle často využívám.“

„Velkou výhodou je také velikost fotoaparátu,“ pokračuje Maciej. „Menší tělo znamená menší zátěž v batohu. A když jdete hodiny do kopce se vším vybavením, zásobami a bezpečnostní výbavou, tak je každý gram znát. Za mě platí, že kompaktní velikost nikdy neznamená horší výsledky. Naopak vám dává možnosti, které by jinak byly nedosažitelné. Podle mého názoru je to opravdu skvělý fotoaparát.“ Maciej se chystá na další výlety do Alp a cítí, že našel toho správného parťáka. „Jako všichni fotografové krajiny chci zachytit hory na klasický snímcích jako z pohlednice. Chci je ale poznat i z osobnějšího úhlu. Strávit pod každým vrcholem více času a poznat jeho charakter. A teď k tomu mám ideální fotoaparát i objektivy.“