„Móda má v sobě kouzlo,“ říká Lidia Popiel. „V módní fotografii se střetává celá řada faktorů – lidí, návrhů, látek, linií, proporcí, prostředí a místa – je to prostor, kde máte svobodu se vyjádřit a vytvářet nové světy. A je to velmi krásný druh svobody.“
Lidia, která od 17 let pracovala jako modelka a v současnosti patří mezi přední polské fotografy, přiznává, že všechny fotografy, se kterými spolupracovala, vždy pečlivě pozorovala a snažila se všechno pochytit. Nikdy si však nepředstavovala, že se do fotografování jednou sama pustí. Dokud se neobjevila příležitost.
„Jednou jsem si během pózování půjčila fotoaparát a nafotila jeden film,“ vysvětluje. „Potom jsem jeden ze snímků prodala na plakát na kosmetiku. Zničehonic ze mě byla fotografka!“ směje se. „Musela jsem se samozřejmě dál učit a kolegové mi s tím hodně pomohli. Začala jsem pořizovat snímky s vlastními návrhy a řadu z nich jsem prodala jednomu módnímu časopisu – v Polsku byly v té době jenom dva.“
Přeskočme o nějakých 40 let dopředu. Při jednom ze svých nedávných projektů Lidia fotografovala charitativní akci pro Spolek přátel Muzea moderního umění ve Varšavě. „Každý rok pořádají charitativní akci ve prospěch Národního muzea,“ vysvětluje. „Letos požádali deset předních polských návrhářů o modely, které byly později vydraženy na plese v muzeu. Nabídka fotografovat návrhy byla pro mě velkou poctou.“
Místo, kde se akce konala, nadchlo Lidii ještě víc. „Palác Radziwiłłů v Nieborowě je nádherná stavba,“ vysvětluje. „A protože jedním z námětů kolekce byla ‚barva‘, byla to příležitost sladit šaty s výzdobou paláce.“ Velmi komplikované snímky potřebovaly dlouhou přípravu. „Před fotografováním jsem místo několikrát navštívila,“ říká Lidia. „Hledala jsem podobné barvy a opakující se linie. Chtěla jsem také, aby mé modelky nasály do svých póz něco z historie místa, která je plná duchů a tajemství.“
Proto jsou podle ní módní fotografie něco víc než jen portréty. „Pomocí světla, detailů a kompozice mohou vyprávět příběhy,” říká. „K zobrazení koncepce návrhářů používáme řadu metod, ale nakonec je na snímku vždy člověk, a ten musí prostřednictvím obrázku promlouvat k divákům.“
Bez ohledu na to, o jaký projekt jde, se modelky musí podle Lidie také cítit součástí příběhu. „Klíč je ve výběru správné osoby a v komunikaci. Je to týmová práce. Hledám výrazné modelky, ale nechci tím potlačit šaty. Modelky se musí cítit skvěle a být součástí plánu. Aby se práce nezadrhla, musí se modelka a fotograf sami sebe neustále ptát: ‚co dělám a proč to dělám?‘“
Lidia obvykle používá 50mm objektiv, ale u tohoto projektu přešla na FE 28 mm f/2. „Zvolila jsem kratší ohniskovou vzdálenost, abych na místě mohla vytvořit větší dynamiku, ale bez zkreslení siluet objektů,“ říká. „Krásu interiéru jsem potřebovala jako výraznou součást příběhu, a zároveň mi relativní blízkost k objektům s nimi dává lepší kontakt, zejména když mohu mluvit potichu.“
V komunikaci Lidii pomáhá její Sony α7R III s funkcemi, které fotografovi umožňují soustředit se na objekt, ne na fotoaparát. Lidie říká, že rozměry a hmotnost těla fotoaparátu a jeho revoluční funkce automatického zaostření na oči její způsob fotografování módy zcela změnily.
„Při práci se vám může zdát, že máte spoustu času,“ vysvětluje. „Ve skutečnosti o úspěchu snímku rozhodují zlomky sekundy. Když jsem začala používat automatické zaostření na oči, dalo mi to dříve nepoznanou jistotu, která je nutná pro nalezení správného kratičkého okamžiku.”
Fotoaparát je menší a lehčí, přitom stále má vysoké rozlišení. Díky tomu může být kompozice volnější a ladnější. „Někdy stačí posunutí o půl centimetru, a na snímku se všechno změní,“ vysvětluje Lidia. „Proto většinou pracuji bez stativu. Když jsem své těžké fotoaparáty vyměnila za bezzrcadlové přístroje Sony, hned jsem cítila úlevu a mnohem větší svobodu při práci.“ Svoboda je zásadní a Lidia říká, že tento styl snímání fotografům umožňuje se otevřít. „To znamená nebát se své představivosti a také se nebát upřímnosti,“ uzavírá. „Fotografujte pro sebe, ne pro uznání. A nemyslete si, že všechno už někdo udělal, protože vaše práce bude vždy jedinečná. Nepřestávejte se učit, nebraňte se úžasu a buďte svobodní.“ Na fotografiích se podíleli: Líčení: Marianna Jurkiewicz Účesy: Kacper Rączkowski/Kevin Murphy Pl Oděvy: Agnieszka Ścibior Modelky: Uncover Models Fotografická spolupráce: Wolf Studio, Varšava
„Fotografování znamená potlačit sebe sama a zcela se soustředit na to, co máte před objektivem. V ten okamžik, kdy nepatříte sobě a který trvá tak krátce, musíte jednat rychle. Rychle, ale ne uspěchaně.“
