Daleko od davu: Japonsko v detailu

Projděte si příspěvky Gábora Erdélyiho na Instagramu a uvidíte nejrůznější portréty i komerční snímky. „Považuji se v zásadě za portrétního fotografa,“ vyzrazuje nám. „Velice mě zajímá samotný člověk, ale fotografuji i módu, architekturu, interiéry, svatby a životní styl. Nezaměřuji se vždy na jedno téma.“

Vzhledem k tomu, kolik času věnuje Gábor portrétům, je překvapivé, že několik let pořizuje pro svůj soukromý projekt fotografie, na kterých nejsou prakticky žádní lidé. Sestává z tisíců záběrů drobných, nádherných detailů, které pořídil na svých mnohočetných cestách do Japonska. Poprvé se do této země vydal v roce 2016 a od té doby ji navštěvuje každý rok. A nikdy neopomněl vzít s sebou ten z fotoaparátů Sony Alpha, který právě používal. Láskyplně je nazývá svými „partnery v tvorbě“.

Gábor si odbyl obvyklé turistické záběry Tokia, ale měl pocit, že se mu nedaří zachytit, jaké Japonsko doopravdy je. Začal se proto zaměřovat spíše na japonský venkov. „Odjeli jsme do údolí Ija na ostrově Šikoku, kde jsem se do Japonska doslova zamiloval. Získaly si mě pomalé, poloprázdné vesničky, přátelští lidé, nesmírně čisté, ale leckdy opotřebované objekty, a také ticho. Právě tam jsem začal fotografovat drobné detaily. Někomu mohou připadat nepodstatné, ale právě ony tvoří tuto sérii.“

„Poprvé v životě jsem se nezaměřil na lidi,“ říká Gábor, „ale na objekty, které lidé vytvořili, a na jejich pomíjivost, tok času. Celou dobu jsem přitom využíval techniky, kterým jsem se za svou fotografickou kariéru naučil.“

„Na každou cestu jsem si bral jiný fotoaparát. Měl jsem s sebou fotoaparát Sony Alpha 9, Alpha 7 RII, Alpha 7R III a také Alpha 7R IV. Mám tyto fotoaparáty moc rád. Nesmírně se mi líbí, jak jsou v porovnání s digitální zrcadlovkou malé, protože na takových cestách tolik záleží na velikosti a hmotnosti. Jsou ale vybavené zásadními funkcemi. Je to rychlost pro pořizování pouličních fotografií, kvalita obrazu s vysokým nastavením ISO, která mi umožňuje fotografovat v noci, a neskutečně rychlé ostření, ani nemluvě o automatickém ostření na oči pro případ, že chci pořídit portrét. Jsou to mé hlavní fotoaparáty, na cestách i při práci.“

Jak mnozí fotografové vědí, cílem je vždy cestovat nalehko, ale občas se špatně odolává instinktu zabalit ‚jen ještě jeden objektiv‘. Gábor se také snažil omezit jejich počet na minimum, ale i tak s sebou vezl objektivy FE 24–70 mm f/2,8 GM, FE 12–24 mm f/4 G a FE 70–200 mm f/2,8 GM OSS.

„Každý den se ráno rozhoduji, který objektiv vytáhnu. Pokud si vyberu jen jeden, většinou mi kolem krku visí FE 24–70 mm f/2,8 GM,“ vysvětluje Gábor.

V projektu se již nashromáždily tisíce snímků. „Zatím jsem zpracoval 2 300 snímků ze svých cest do Japonska. Podařilo se mi to zúžit zhruba na 400 záběrů. Rád bych je nakonec vytřídil tak, aby z nich vzniklo album,“ prozrazuje Gábor.

Soukromý fotografický projekt může Gábor každému fotografovi jen doporučit. „Soukromé projekty, radost z fotografování a prožitky s tím spojené vás přivedou k tomu, že fotografové mají jedno z nejkrásnějších povolání na světě,“ zdůrazňuje.

„Tvorba má fantastický dopad na osobnost člověka. Dodá vám sebevědomí a pocit úspěchu, naplní vás energií a dá vám příležitost ukázat, jak vidíte svět,“ pokračuje. „Rozhodně každému doporučuji vzít do ruky fotoaparát, aby mohl tento pocit zažít. Nemusíte se stát profesionálním fotografem, abyste vytvořili úžasné záběry.“