V srpnu sice v Grónsku není tak chladno jako v zimě, ale přesto bývají podmínky na moři náročné. Fotografa krajiny Alberta Drose k cestě do takových podmínek přilákalo vábení světla. Světlo je zde téměř 24 hodin denně, slunce visí nad horizontem a na nebi se střídá oranžová, rudá a modrá.
Předvýrobní verzi fotoaparátu Sony α7R IV si Albert vyzkoušel už doma v Holandsku, takže výlet do Grónska byl další příležitostí ověřit, co všechno 61megapixelový Sony α7R IV skutečně dokáže.
Zatímco Albert z lodi pořizoval své snímky, dva týdny na ní také bydlel. Žertuje, že to „skutečně stálo za to“. Každou noc byl na palubě a hodiny a hodiny fotografoval. „Je to nádhera,“ říká „Existuje tolik různých barev a tolik různých způsobů, kterými lze pracovat s půlnočním sluncem. Byl jsem jako ryba ve vodě, všude kolem na pořízení čekala spousta nádherných snímků.“
Albert si jako ústřední objekt některých snímků vybral jachtu s jasně červenými plachtami. Neobydlená krajina mu přitom slouží jako nádherné pozadí. „Mám s tou lodí spoustu obrázků,“ říká. „Byl jsem na druhé lodi a vysílačkou jsem komunikoval s kapitánem červené plachetnice, aby ji dostal do pozice vhodné pro perfektní snímek.“
Celá cesta byla sice pečlivě naplánována, došlo však i na kreativní stránku fotografování. „Musíte počkat, až bude loď přesně na tom správném místě a měsíc na obloze také,“ vysvětluje Albert. „Abyste mohli pořídit perfektní snímek, musíte mít plán a vše musí být připravené. Dosáhnout ve všech ohledech správné konstelace není lehké.“
Většina fotografů krajiny stráví převážnou část doby na pevné zemi. Stativ stojí na nehybném podloží a vše je patřičně nastaveno. Focení z paluby lodi je něco docela jiného, zejména když je subjektem další plavidlo.
„Fotit z paluby lodi má do relaxu daleko,“ směje se Albert. „Kompozice se neustále mění, musíte mít fotoaparát připravený a okamžitě ostřit, aby vám nějaký zajímavý pohled neutekl.“ V Albertově případě šlo o focení jedné lodi z paluby druhé lodi. Pohybovalo se při tom všechno: loď, moře i ledovce.
„Zjistil jsem, že v takových situacích je nejlepší využít sériové snímání fotoaparátu α7R IV. Fotil jsem rychlostí 10 snímků za sekundu s kontinuálním autofokusem. Klidně jsem mohl nafotit až 70 snímků a pak při editaci vybrat ty nejlepší. Musím říct, že mi správný okamžik nikdy neunikl. Dokázal jsem ho perfektně zachytit v plném 61megapixelovém rozlišení.“
Albert při focení rád používá extrémní objektivy. Konvenční fotograf krajiny nejspíš bude používat širokoúhlý objektiv 24 mm, možná dokonce 16 mm. Albert naopak častěji fotí s ohniskem 12 mm nebo 400 mm, což jsou zcela opačné konce spektra. Focení se 400mm objektivem z paluby lodi celou záležitost samozřejmě ještě více zkomplikovalo.
„Používal jsem objektiv FE 100–400 mm f/4–5,6 GM OSS,“ vysvětluje. „Je to velmi ostrý objektiv, nejostřejší zoom, který jsem používal. Společně s 61megapixelovým senzorem fotoaparátu α7R IV mi to umožnilo zachytit i ty nejmenší detaily. Samozřejmě k tomu přispěla i stabilizace fotoaparátu a objektivu. Kvůli jednomu z obrázků jsem fotil měsíc při 400 mm. Ke správné expozici bylo třeba nastavit rychlost závěrky na 1/50, ale vše bylo perfektně ostré.“
Proč si Albert pro nejnovější projekty vybral fotoaparát Sony α7R IV? „Rád fotím krajiny se spoustou detailů, proto je pro mě vysoké rozlišení aparátu Sony α7R IV tak úžasné, a stejně tak dynamický rozsah 15 stupňů. A to není všechno. Sám fotoaparát prošel v porovnání s původním α7 určitými změnami a zlepšeními. Jsou to malé a jednoduché věci, například lepší kryty externích portů. Jenže tyhle zdánlivě malé věci představují obrovský rozdíl, když fotím v tak náročných podmínkách, jaké měl tento projekt.“
„Jsem posedlý touhou pořídit dokonalý snímek.“
