Hluboké učení

„Každá dobrá fotografie pořízená pod hladinou diváky fascinuje a něco nového je naučí,“ vysvětluje Alexis Rosenfeld. Skvělou fotku poznáte podle něj tak, že „zaujme děti, které se vás budou u ní ptát na spoustu věcí!“ Před několika desetiletími byl Alexis jedním z takových dětí, které hltaly podmořský svět a výzkumy Jacquese Cousteaua. „To byla vstupenka do tohoto neobyčejného světa,“ vzpomíná si. „Pozvánka, abych navštívil místa, která jsou považována za nepřístupná, a přinesl odtud fascinující příběhy.“

V novém světě se Alexis brzy zabydlel. „Jsem mimořádně netrpělivý člověk, což nejde moc dohromady s tím, abych jako fotograf odevzdával prvotřídní práci,“ směje se. „Ale když jsem pod vodou, mám čas a vše se zklidní. Rád přemýšlím nad záběrem a kompozicí snímku a čekám, než mě napadne správná kombinace. U focení živočichů je to stejné, na každou dobrou fotografii zachycující jejich chování jsem velmi pyšný.“

Alexis se začal učit potápět v osmi letech. Byl to zásadní krok na cestě, která ho přivedla tam, kde je dnes. „Stát se profesionálním podvodním fotografem vyžadovalo naučit se potápět na velmi dobré úrovni,“ říká. „Potápění je velmi náročné a musíte je dokonale zvládnout. Až pak se můžete plně věnovat fotografii.“

Pro fotožurnalistu je tato role ještě náročnější. Nehledá jen esteticky příjemné záběry. „K vyprávění příběhu mi nestačí jedna fotografie,“ vysvětluje. „Moje projekty někdy trvají několik měsíců nebo i let a první fotografie musí být v souladu s poslední. Dohromady vyprávějí příběh, kterému by čtenář měl rozumět i bez přečtení textu.“

Ve svém posledním projektu „Korálové útesy: srdce oceánu“ zachycuje Alexis ekosystém v ohrožení. „Projekt vykresluje krásu a biodiverzitu tohoto výjimečného prostředí a nebezpečí, která mu hrozí. Velkou motivaci jsem získal, když jsem se dozvěděl, že každý třetí přírodní druh v moři pochází z korálových útesů.“

Jaký pocit má tedy Alexis z fotografování pod vodou? Podvodní prostředí přináší fotografovi některé nemalé problémy. Fotografovat skrz vodu je prostě těžší než skrz vzduch. „Voda má čtyři hlavní nevýhody,“ vysvětluje Alexis. „Pohlcuje světlo, mizí v ní barvy, plavou v ní částečky, které zamlžují výhled, a chová se jako další optická čočka.“ Zní to obtížně, ale Alexis k překonání těchto problémů využívá řadu technik. „Osvětlení mi umožňuje se co nejlépe vypořádat s částečkami a dobrý podvodní blesk zase oživí barvy,“ říká. „A také fotografuji s velmi širokoúhlými objektivy, abych minimalizoval množství vody mezi fotoaparátem a objektem.“

Alexisův fotoaparát Sony α7R II mu pomáhá i pod vodou. „Hodně snímků z projektu Korálové útesy‘ by se nedalo pořídit se starším nebo prostě jiným vybavením,“ vysvětluje. „Především jde o kvalitu snímače a jeho dynamický rozsah a výkon při vysokých hodnotách ISO.“ Tyto snímače jsou podle něj „obzvlášť vhodné pro fotografování pod vodou a umožňují velmi věrně zachytit podvodní svět. Jakmile se ponoříme do hlubin, sluneční světlo zeslábne, takže často pracuji s hodnotou ISO 1600 nebo vyšší. Pro podvodní snímky používám i model α7R III. Automatické ostření u obou fotoaparátů funguje pod vodou výborně, můžu zaostřit na ryby a mořské savce, i když dělají rychlé a nepředvídatelné pohyby.“

„Vybavení Sony používám už čtyři roky,“ pokračuje. „Na fotoaparátech mám objektivy FE 16–35 mm f/2,8 G Master, FE 12–24 mm f/4 G, FE 90 mm f/2,8 Macro G OSS a FE 100–400 mm f/4,5–5,6 OSS G Master. Abych jim zajistil maximální ochranu, používám švýcarská pouzdra s průhledy z optického skla, která jsou vodotěsná do 200 m. Protože jsou pouzdra vyrobená na míru, mám k dispozici všechny prvky potřebné k ovládání fotoaparátu. Bez těchto možností, výkonu a ovladatelnosti fotoaparátu Alpha bych rozhodně nemohl tak snadno pracovat hluboko pod vodou.“

Ale i když mu technika a fotografické vybavení fotografování usnadňují, jak to jen jde, nezdá se, že by Alexis toužil po jednoduchém životě. Chybělo by mu překonávání překážek? „To ano,“ souhlasí. „Až se mi pod vodou bude pracovat pohodlně, skončím. Nebudu se už mít co učit. Každý ponor je nová zkušenost z technického hlediska i z hlediska porozumění podmořskému světu. Světlo, chování živočichů, změny barev vody… tato kombinace faktorů je vždy výjimečná a brzy pochopíte, že žádné dva ponory nejsou stejné.“