Jmenuji se Zilver Schmitz a jsem mladý filmař/fotograf z Nizozemska. Mým oblíbeným fotoaparátem je Sony FX3, ale zaujal mě také menší model FX30. Chtěl jsem zjistit, jak si vede. Měl jsem v plánu vytvořit něco hodně akčního a napadlo mě, že by mohla být skvělá kombinace auta a sportovce – něco jako taková bitva mezi nimi.
Dřív jsem se věnoval gymnastice na trampolíně na špičkové úrovni, a tak mám v tomto oboru stále docela hodně kontaktů. O pomoc s tímto videem jsem poprosil Sieba, který je neuvěřitelně dobrý freerunner. Jedním z mých oblíbených míst je papírna Papierfabriek v Nijmegen díky krásnému přirozenému osvětlení.
Protože jsem zvyklý na FX3, dispozice modelu FX30 mi hned sedla. V rychlosti jsem si prošel možná nastavení – 4K 120P, S-Log3 a neuvěřitelně dobrou stabilizaci obrazu – a udělalo to na mě velký dojem.
Největší výzvou byl podle mě čas, který jsme měli k dispozici. Obvykle si rád udělám prostor na to, abych si místo omrkl, pořídil pár zkušebních záběrů a pak začal točit. Ale tentokrát jsme na to neměli dost času, a tak jsem musel poměrně hodně improvizovat. Skvělá byla velikost FX30, protože šlo snadno přecházet mezi záběry z ruky a záběry z gimbalu.
Funkce AF fungovala perfektně, zejména při použití gimbalu. Já většinou pracuji v malých týmech nebo jen sám, a tak nemám k dispozici žádného asistenta kamery ani nikoho podobného. Proto je skvělé, že se mohu spolehnout na funkci AF a soustředit se jen na správný záběr.
Pro mě je důležitý lehký a kompaktní design, protože hodně cestuji. A tak oceňuji, že se mi tento fotoaparát snadno vleze do batohu a moc neváží. Jak jsem uvedl dříve, přechod mezi fotografováním z ruky a z gimbalu je snadný. Máte pocit luxusu, ostatně stejně jako u všech ostatních fotoaparátů Sony. Provedení bez klece je super, hlavně pro tvůrce obsahu. Příslušenství můžete nasadit přímo na tělo, což může být někdy opravdu užitečné.
Natáčel jsem hlavně s objektivem E 16-55mm f/2.8 G, který se vyznačuje mimořádnou ostrostí a velkou všestranností a s fotoaparátem je v nádherné rovnováze.
Máte nějaké rady pro mladé filmaře?
Mou hlavní radou je, aby se vydali ven a nebáli se experimentovat. Nechodil jsem na žádnou filmovou školu nebo tak něco. Vše jsem se učil v praxi. Vytvářejte z vášně videa, která vám dodávají energii, a uvidíte, že nakonec si vás tyto typy projektů najdou samy. Schopnost zachytit momenty a prožívat je znovu po celý život – to je něco, co mě fascinuje už od dětství. Také rád vyprávím příběhy, které se lidí dotýkají. Největší pochvala, jakou mohu dostat, je, když někdo říká, že při sledování mé práce prožíval nějaké emoce.
Myslíte si, že kromě filmování hraje ve vaší práci stejně velkou roli i editace?
Ano. Myslím, že editace je stejně důležitá jako filmování, protože během ní záznam skutečně ožívá. Během úpravy můžete záběr doslova buď vyšperkovat, nebo zcela zničit. Za důležitý považuji také zvukový design a třídění barev. Při svých projektech to mám rád vše pod svou kontrolou od začátku do konce, aby konečný produkt odpovídal mým představám.