Kdybyste se Davida Bastianoniho zeptali, co je klíčem k inspirativní značce svatebních fotografií zaměřených na příběh, které jeho studio zajišťuje, jednoduše by odpověděl: „vztahy“. Navazování vztahů založených na důvěře a kreativitě s klienty, ale také možnost spolehnout se na svůj tým a vybavení. Právě díky tomu je podle něj možné pořizovat dokonale elegantní snímky. „Během svatebního fotografování,“ prozrazuje s úsměvem, „nikdy netančíte sólo.“

„Náš přístup se zakládá na zachycení důležitých svatebních okamžiků vyzařujících čistou estetickou krásu,“ vysvětluje David. „Zachycujeme eleganci detailů v dokonalé rovnováze s emocemi celého dne. Každý člověk se musí před objektivem cítit půvabně a příjemně, a proto se snažíme být více než vstřícní. Očekávání jsou vysoká, ale my našim párům zprostředkujeme ty nejlepší možné vzpomínky. Zachycujeme pravdivý příběh jejich lásky.“

Pokud jsou vztahy založené na lásce a úctě, mohou vydržet velmi dlouho, což je obzvlášť patrné na jednom z nedávných projektů, kdy byli David a jeho kolegyně ze studia Alessia Franco pozváni, aby opětovně zdokumentovali radostnou událost svého klienta. „V roce 2022 jsme fotografovali svatbu v pařížské Opéra Garnier,“ vzpomíná David, „a o dva roky později výročí onoho páru, které se odehrálo v Louvru, Versailles a na dalších místech francouzské metropole. Zatímco svatba probíhala v dramatickém a emotivním duchu, výročí bylo pohodové, uvolněné a radostné.“

„Pro fotografy je práce na svatbách a akcích v těchto úžasných lokacích dalším dílkem do skládačky celkového vztahu,“ podotýká. „Musíte vzít v potaz, že když už se klient pro taková místa rozhodl, musíte k nim přistupovat téměř jako k jednomu z hostů. Jsou součástí příběhu a struktury dne a musí být vidět.“

„Místa jako Opéra Garnier jsou však skutečným darem i pro fotografy,“ pokračuje. „Pracovat s takovou budovou v rámci záběru je sen, ve kterém vám architekt daroval prostor a světlo představující dokonalou scénu pro emotivní chvíle radosti, kdy se lidé baví, tancují a slaví.“

Dalším vztahem, o který se David ve své svatební tvorbě opírá, je vztah mezi barvou a černobílým provedením. „V 99 % případů fotíme barevně,“ vysvětluje, „ale rozhodnutí použít na těchto událostech monochromatické provedení bylo otázkou jak praktičnosti, tak dramatičnosti. V Opéra Garnier bylo mnoho barevných prvků, takže jsme se rozhodli zjednodušit snímky černobílým zpracováním, které pomůže divákům soustředit se na emoce, aniž by je cokoli rozptylovalo.“

V kombinaci s nádhernými lokacemi působí zpracování nadčasově, a právě o to se podle Davida jeho studio snaží. „Chceme, aby snímky působily v dané chvíli ikonicky, ale zároveň svěže i v následujících letech. Trvalá, nestárnoucí fotografie je pro nás něco jako náboženství, což vyplývá i z druhu ohniskových vzdáleností a objektivů, které používáme.“

„Mezi těmito objektivy dominovaly především klasické dokumentární objektivy, jako je FE 24mm f/1.4 GM, který je ideální pro širší záběry zahrnující nádhernou architekturu,“ prozrazuje David, „a FE 35mm f/1.4 GM a FE 50mm f/1.2 GM, jejichž věrné, přirozené vykreslení vyvolává autentické vzpomínky. Použili jsme ale také objektivy FE 24-70mm f/2.8 GM II a FE 24-105mm f/4 G OSS, které jsou všestranné, ostré a přenosné, a pro svatby a oslavy jsou tak jako stvořené.“

Přestože během těchto dnů používali několik různých objektivů, vždy byly nasazeny na tělech Sony Alpha 7 IV. „Skutečnost, že všichni používáme při práci stejné fotoaparáty, je základem dalšího šťastného vztahu,“ vysvětluje. „Například když se vyskytne problém – řekněme, že mi někdo vylije pití na fotoaparát a ten se rozbije – nemusím panikařit. Prostě si vezmu tělo od druhého fotografa. Tlačítka a nabídky jsou nastaveny stejně, takže je můžeme bez přemýšlení měnit. Rukopis však bude stále můj, protože tento nástroj je velmi přizpůsobivý.“

Stejně jako mnoho dalších fotografů i David uvádí, že pro jeho práci je klíčová neuvěřitelná funkce fotoaparátu Alpha 7 IV v podobě automatického zaostření s detekcí očí, zejména při práci s velmi rychlými objektivy, jako je FE 50mm f/1.2 GM. „Tato funkce je naprosto úžasná,“ podotýká. „Z tisíců snímků je snad jen pár, které nejsou dokonale zaostřené. Nemusím nic nastavovat ani složitě promýšlet.“

Davidův vztah ke svatební fotografii trvá už desítky let, ale některé příjemné okamžiky ho dovedou stále překvapit. „Po každém obřadu přichází adrenalin a radost,“ uzavírá, „ale když navážete vztah a lidé vás pozvou do svého života znovu, je to zvláštní pocta. Svatby na místech, jako je Opéra Garnier, jsou navíc úchvatným zážitkem. Když se ohlédnete zpět, říkáte si, že fotit svatbu na takovém místě je vážně úspěch. A pochopíte, že je to mnohem víc než jen práce, je to vaše životní dílo.“