K focení sportu mě motivují různé příběhy, které každou událost doprovázejí. To, co se odehrává na hřišti, je samozřejmě klíčové, ale kolem se odvíjí spousta dalších příběhů.

Jak lze prostřednictvím fotografie vyprávět příběhy? Tady je pár postřehů.

Začínáme

Každému sportu, který chcete fotografovat, musíte rozumět a mít představu, jak se hra může vyvinout. Musíte umět odhadnout příští vývoj situace a být připraveni pořídit snímek, když se naskytne příležitost. Protože příležitost zachytit gól nebo položení pětky v ragby se neopakuje.

U tak rychlých sportů, jako je ragby, zkrátka není čas na přemýšlení, jak upravit nastavení fotoaparátu nebo který zvolit objektiv. Musí to být téměř přirozený instinkt a ten se dostaví jedině s pochopením hry, znalostí výbavy a zkušenostmi. Pokud začínáte, je nejlepší začít od kořenů. Najděte sport, který si zamilujete, a zkoušejte jej fotografovat pořád dokola, než se naučíte s výstrojí pracovat.

Jak pořídit skvělé snímky

Vždy se snažím zachytit takové okamžiky hry, za kterými se skrývá příběh. Takové snímky pak stojí za zveřejnění. Například při focení ragby mě zajímají akce akrobatického rázu, projevy emocí, klíčové střety – z toho všeho vznikají skvělé fotky, které obstojí v médiích i na sociálních sítích.

Chcete-li fotit skvělé fotky, musíte být s fotoaparátem na správném místě. Při výběru místa záleží zejména na omezeních, které platí pro jednotlivé stadióny, ale také na tom, zda se zajímáte o jeden určitý klub nebo o jednoho určitého hráče. Pokud se například jedná o stý zápas hráče nebo se očekává, že hráč během hry dosáhne nějakého významného cíle, věnuji velkou pozornost místu, kde budu, i úhlu, z nějž budu fotit. Získám tak co nejvyšší šanci, že pořídím neopakovatelné fotografie.

Mít to správné vybavení

Obvykle s sebou mívám oba fotoaparáty, α9 i α7R III. α9 je můj základní nástroj pro všechny účely. K zachycení rychlé akce jej nejčastěji používám s objektivy FE 400 f/2,8 G Master a FE 70–200 f/2,8 G Master.

α7R III mi slouží pro širokoúhlé snímky. Přitom pracuji s objektivem FE 16–35 f/2,8 G Master nebo FE 24–70 mm f/2,8 G Master. Záleží na stadiónu a na tom, jaký typ snímku chci pořídit. Přístroj α7R III občas používám jako dálkově ovládaný fotoaparát. Umístím jej za bránu nebo brankovou čáru, abych zde zachytil rozhodující akci.

Vyjmenované objektivy mi umožňují zachytit prakticky vše bez ohledu na to, jakou pozici zaujmu.

Používání správných nastavení

Vždy fotím s manuální expozicí. Vyzkouším si ji na středu trávníku ještě před začátkem zápasu a pak se nastavení držím. Všechny snímky pořízené během zápasu proto mají konzistentní expozici.

Při focení tak rychlého sportu je režim souvislého automatického ostření nedocenitelný. Vznikají křišťálově čisté snímky, přesně takové, jaké potřebuji. Zaostřuji také zadním tlačítkem, přičemž mám vypnuté ostření při stisknutí spouště. To znamená, že spoušť jen uvolňuje závěrku a automatické ostření se aktivuje zadním tlačítkem, obvykle AE-L. Při stisknutí spouště pak nedochází k prodlevě.

Když máte zaostřeno na akci, snažte se fotit rychlostí 20 snímků za sekundu. Znamená to mít větší šanci na pořízení perfektního snímku v klíčovém okamžiku. V záběru musí být míč nebo strhující projev emoce – když tento okamžik propásnete, již se nebude opakovat. Pokud se mi to nepodaří zachytit, byla všechna snaha zbytečná.