Jak fotografuji | Koncerty

Etiketa Při pořizování snímků, které potřebuji, je třeba myslet i na ostatní – například na samotné interprety. Při focení v zákulisí je třeba vědět, kdy přestat. Je v pořádku vyfotit několik snímků, na kterých si hlavní zpěvák vybírá oblečení na koncert, ale není vhodné okolo něj poletovat pět minut jako vosa.

A pak je tu publikum. Když jim zastíníte výhled, znehodnocujete zážitek někomu, kdo si zaplatil. Musíte být ohleduplní a vždycky se nejdřív zkusit zeptat. Pokud jim musím krátce překážet ve výhledu, vždy se otočím, omluvím a poděkuji. Drobná zdvořilost dokáže divy.

Pokud se účastním celého turné, na rozdíl od ostatních fotografů nechodím během prvních 3 skladeb přímo pod pódium. Fotografové od tisku mají právě tyto 3 skladby na pořízení co nejlepších snímků, a tak by ode mě nebylo fér prostor pod pódiem dále zahušťovat. Místo toho první skladby vnímám jako tvůrčí příležitost a snažím se pořídit snímky z jedinečných pozic. Pořízení snímku Jaké snímky mi tedy připadají opravdu zajímavé? V zásadě všechny, které zachycují energii koncertu. Neustále hledám způsoby, jak tuto energii v sále zachytit. Jedním z nich je focení průhledem mezi fanoušky, bez kterých by konec konců mohlo jít jen o snímek ze zkoušky. Neexistují žádná pravidla, jde jen o to dívat se do hledáčku a spolehnout se na své pocity. Čím více to budete zkoušet, tím více se z focení stane instinktivní záležitost.

Fotoaparáty a objektivy – co a kdy zvolit

Vždy při sobě nosím dva fotoaparáty: Sony α7R III a α7S II. K mnoha ze svých snímků využívám model α7R III. Se svým 42,2megapixelovým snímačem vytváří podrobné snímky a je velmi dobrý ve špatných světelných podmínkách. Pokud je však světla opravdu málo, volím model α7S II, jehož snímač sice disponuje nižším rozlišením, ale umožňuje focení s vyšší citlivostí bez přílišného množství šumu.

Skvělým doplňkem těchto fotoaparátů jsou čtyři objektivy. Na jednom z nich obvykle využívám objektiv 24–70 mm f/2,8 GM, na druhém potom objektiv 85 mm f/1,4 GM nebo 70–200 mm f/2,8 GM. V batohu potom nosím objektiv 12–24 mm f/4 G pro širokoúhlé záběry. Tyto objektivy představují vše, co k focení koncertu potřebuji.

Pokud fotím jediný koncert, nikoli celé turné, objektiv 24–70 mm f/2,8 GM je skvělou volbou pro celý večer. Při turné, kdy již mám spoustu snímků z předchozích večerů, však někdy používám pouze objektiv 85 mm f/1,4. Někdy je zajímavé omezit se pouze na jediný objektiv, díky čemuž se můžete více zaměřit na detaily a hledání kreativnějších snímků.

Objektiv 85 mm f/1,4 GM je skvělý pro spoře osvětlená pódia. Nedávno jsem si zamiloval funkci Eye-AF modelu α7R III, zejména v kombinaci s objektivem 85 mm GM s nejnižším clonovým číslem f/1.4. Tato nová funkce zajišťuje, že fotoaparát vždy ostří na oči, nikoli na řasy, nos nebo mikrofon, takže na všech snímcích je zpěvák správně zaostřený. Tato funkce úplně mění pravidla hry!

Ostření Režimy automatického a ručního ostření střídám podle potřeby. Použití ručního ostření představuje tvůrčí prvek. Někdy například chci pořídit fotografii s dokonale zaostřenými strunami, na kterých je hlavní zpěvák v pozadí rozmazaný, ale snadno rozpoznatelný. K tomu mi pomáhá funkce Focus Peaking, která se hodí i při focení se staršími objektivy s ručním ostřením. Také jsem si nastavil zvláštní tlačítko, pomocí kterého mohu snímek aktivovat a zvětšit. Možnost přiblížení snímku a kontroly ostření je vzhledem k vysokému rozlišení modelu α7R III velmi důležitá. Expozice Vždy používám fotoaparát v režimu plně manuální expozice. Líbí se mi, když mám po celou dobu kontrolu nad rychlostí závěrky, clonou a citlivostí ISO. Volba clony vždy závisí na konkrétních obchodních požadavcích i technických podmínkách. Pokud například fotím plakát k turné, je třeba, aby hloubka ostrosti pokryla všechny členy skupiny. V takových případech proto volím raději clonu f/5,6 místo hodnot jako f/2,8 nebo f/1,4. Pokud jde o rychlost závěrky, je nutné vzít v úvahu neostrost danou pohybem interpreta. Pokud chci dokonale ostrý záběr, nevolím časy delší než 1/160 sekundy. Pohybovou neostrost lze ale samozřejmě využít jako tvůrčí prvek například u bicích nebo strunných nástrojů, někdy proto fotím časy daleko delšími.

Podle čeho volit hodnoty expozice? Existuje několik důležitých kritérií v závislosti na snímku, klíčem je ale obvykle tvář interpreta. Oba modely, α7R III i α7S II, nabízejí při editaci souborů RAW dostatek prostoru k prokreslení detailů v tmavších částech snímku, obecným pravidlem proto je vyhnout se přepalům ve světlých oblastech, proto před pořízením snímku kontroluji expozici pomocí histogramu. Vždy raději vyfotím tmavší snímek, ve kterém ale nepřijdu o detaily ve světlých částech, někdy je to však nevyhnutelné. Přepálená světla reflektorů nevadí, ale je důležité vyhnout se velkým plochám. Považuji za daleko efektivnější vytahovat stíny, než pokoušet se stáhnout úroveň ve světlých částech.