V noci na sebe domy berou novou podobu. Všechny linie, světla a barvy mohou utvářet nové formy. Proto je pro mě noční město po estetické stránce tak příjemné. Mezi těmi všemi tvary hledám hlavní linie. Těmi mohou být silnice vedoucí k budově. Nebo mohou být součástí struktury jiné budovy, v konečném výsledku jsou ale nástrojem, který mohu využít, abych ke scéně přitáhl oko diváka.

Další věc, kterou vyhledávám, jsou anomálie. Může to být něco jednoduchého, například když jsou rozsvícená všechna světla budovy kromě jednoho. Lidé si podobných vzorců nebo jejich narušení velmi dobře všímají, a to z nich dělá zajímavé fokální body.

Co se týče přípravy na snímek, raději fotím bez ní. Často se vydám fotografovat určitou budovu a až v tu chvíli začnu zkoumat všechny možné úhly a perspektivy, ze kterých ji mohu zabrat. Je to přirozená zkušenost a umožňuje mi zůstat kreativní. Pokud si snímek přesně naplánuji a vím, ve který konkrétní den a čas sluneční světlo dopadne na určité místo, můžu jít a na ten snímek si počkat. Když ale nemám moc očekávání, tak prostě fotím, protože nikdy nevím, jak se světlo, stíny a odrazy navzájem ovlivní.

Letos jsem před nějakou dobou stál na Times Square v New Yorku a jako každý turista jsem vzhlédl a otáčel hlavu, abych vstřebal všechny ty neóny a budovy, které se nade mnou tyčily. Vytáhl jsem tedy svůj objektiv FE 12-24 mm f/4 G a udělal snímek směrem vzhůru, tak, aby ty budovy naváděly pohled na semafory uprostřed snímku. Pohled vzhůru téměř vždy vytváří zajímavé fotografie, protože se jen velmi málo lidí na svět dívá z téhle perspektivy.

Ke své výbavě jsem přidal také nový objektiv FE 12-24 mm f/2,8 G Master a jsem rád, že mám k dispozici 1EV světla navíc. Díky množství světla, které tento objektiv propustí, s ním klidně fotím z ruky a vím, že mohu u Alpha 7R III zvýšit ISO a kvalita obrazu bude pořád skvělá. Rád fotím z ruky, kdykoli to jen jde, protože tak mám víc svobody hledat a objevovat, pokud ale chci fotit na dlouhou expozici nebo pokud chci zachytit noční oblohu, dám samozřejmě fotoaparát na stativ.

Nedávno jsem objektivem FE 20 mm f/1,8 fotografoval na obloze nad hradem Bodiam kometu Neowise. Na snímku byla zachycena spousta věcí, musel jsem se však rozhodnout, jak je všechny v rámci scény rozmístit. Věděl jsem, že kometa bude nízko na obloze, a také jsem chtěl zachytit její odraz v hradním příkopu, abych fotografii dodal zajímavé popředí. Tak jsem se připravil na focení komety na obloze, až bude přímo nad jednou z hradních věží. Co se týče struktury, chtěl jsem, aby byl hrad tím prvním, co člověka do snímku vtáhne, teprve pak si všimnete hvězd na obloze a až úplně nakonec spatříte kometu.

Ačkoli mám velice rád své super širokoúhlé objektivy, moje práce se netočí jen okolo nich. Fotografovat jsem se učil s 35mm objektivy, takže na běžné focení objektivy s touto ohniskovou vzdáleností stále rád využívám. Myslím, že je důležité vědět, jaký objektiv nebo jakou ohniskovou vzdálenost použít a proč, a to často přichází s praxí. Obvykle mám v brašně objektiv FE 24-70 mm f/2,8 G Master, díky kterému mohu pracovat s vysokým rozsahem ohniskových vzdáleností. Mohu díky němu fotit více snímků v řadě a vytvořit tak určitý příběh. A používám také objektiv FE 70-200 mm f/2,8 G Master, ale kvůli jeho značné velikosti a hmotnosti ho nosím pouze tehdy, když s určitostí vím, že ho využiji, například když fotím ze střechy a chci zachytit třeba architekturu určité budovy nebo objekt v dálce.

Jednou z nejdůležitějších rad, kterou mohu dát každému, kdo fotografuje architekturu, je, aby se před koncem focení ujistili, že je ve fotoaparátu vše tak, jak má být. Pokusit se vše dokonale srovnat během fotografování se super širokoúhlým objektivem může být dost ošemetné. Třeba takový Justiční palác ve Vídni byla opravdová fotografická lahůdka. Má strašnou spoustu linií. Použil jsem ohniskovou vzdálenost 16 mm, a když fotíte takto širokoúhle, musíte si dát pozor, aby bylo vše absolutně rovné, jinak to pak jako celek nebude zarovnané. S Alpha 7R III vždy používám mřížku a nechávám ji zapnutou. S její pomocí si ověřím, že jsou všechny linie rovné, a díky kontrole polohy zase vím, že je fotoaparát rovně i vůči zemi. A když pak snímek pořídíte, určitě si ho ještě jednou na displeji prohlédněte, než vyrazíte dál.