Grafy výše začínají původními analogovými zvukovými vlnami a ilustrují nízkou vzorkovací frekvenci disků CD v porovnání s vyšší frekvencí využívanou k záznamu zvuku s vysokým rozlišením. Zvuk s vysokým rozlišením nemá žádný jednotný standard, ale nejčastěji se používají specifikace 24 bitů / 96 kHz (přenos 3,2× více dat než na disku CD) a 24 bitů / 192 kHz (přenos 6,5× více dat než na disku CD).