Japonská nákladní kosmická loď H-II Transfer Vehicle neboli KOUNOTORI, která slouží k zásobování Mezinárodní vesmírné stanice, odstartovala 9. prosince 2016 z vesmírného centra Tanegashima, největší japonské základny pro start kosmických lodí. Na palubě přitom nesla jeden z revolučních fotoaparátů Sony α7S II. To nám na Zemi dává příležitost vidět videozáznamy zachycené ve vesmíru v rozlišení 4K nebo Full HD a fotografie o velikosti 12 megapixelů.
Mezinárodní vesmírná stanice obíhá přibližně 400 kilometrů (249 mil) nad Zemí rychlostí asi 8 km/s (5 mil/s) a oběhne tak zeměkouli přibližně každých 90 minut (16 oběhů za den) – pohybuje se tedy rychleji než kulka.
Proč byl jako fotoaparát pro použití ve fantastickém prostředí vesmíru vybrán právě model α7S II a co se snad podaří s jeho pomocí zachytit? To nám prozradil Toshitami Ikeda, zástupce vedoucího inženýra japonské vesmírné agentury JAXA, který má venkovní snímací systém na starost.

(Rozhovor ze 13. prosince 2016)

Neobvyklé přírodní jevy a měnící se tvář Země.

- Mohl byste nám pro začátek říct něco o poslání, funkci a účelu venkovního fotoaparátu?

Venkovní fotoaparát má za úkol zaznamenávat čisté obrazy Země z Mezinárodní vesmírné stanice. Pokud se vám podaří z vesmíru pořídit výjimečné a detailní snímky, například rozsáhlé katastrofy na zemi, můžete si všimnout aspektů situace, které ze země nejdou vidět, například škod nebo rozsahu. Můžeme také zkoumat změny životního prostředí opakovaným pořizováním snímků konkrétního místa, kdy vlastně pořád pozorujeme jeden bod. Může to být sledování změny barvy moře pomocí snímků podmořské sopky nebo sledování pohybu ledových ker. Nacházením takových změn na Zemi můžeme prohloubit naše znalosti o globálních ekologických problémech a věříme také, že odesílání obrazů, které ze země nejdou vidět, povede k většímu zájmu o rozvoj kosmonautiky. 

- Prozraďte nám, proč byl jako venkovní fotoaparát vybrán právě model α7S II.

Systém pro pořizování snímků mimo stanici se ovládá ze země prostřednictvím dálkového ovládání a vysílá data pořízených obrazů. Díky tomu byl model α7S II, který má vestavěné rozhraní USB a umí pracovat s operačními příkazy, skvělou volbou pro venkovní fotoaparát i z technického hlediska snadného ovládání. Fenomény, jako je polární záře, meteory nebo sama Země, jsou navíc při nočním pohledu z vesmíru jiné než při pohledu ze země, takže vysoká citlivost, kterou model α7S II nabízí, je ideální pro noční snímky. Mezinárodní vesmírná stanice oběhne Zemi každých 90 minut a s naším předchozím systémem jsme nemohli o pořizování nočních snímků vůbec uvažovat – noc přitom nastává každých 45 minut. Těším se na to, co nám přinese výkonnost tohoto modelu a jeho schopnost snímat i při velmi slabém nočním světle.

- Jak se model α7S II vlastně na Mezinárodní vesmírnou stanici dostal?

Ve vesmíru je vakuum, takže teplo se nemůže rozptýlit prouděním vzduchu. Proto je fotoaparát i objektiv umístěný v hliníkovém krytu, tedy „jednotce fotoaparátu“, a co největší kontakt s tímto hliníkovým krytem usnadňuje únik tepla. Jednotku fotoaparátu doručila japonská loď KOUNOTORI jako součást dodávky v přetlakovaném nákladním prostoru a na cestu byla chráněna obalem pro tlumení nárazů.