Milovníkem přírody jsem odmalička, ale pořádně fotografovat volně žijící zvířata jsem začal až při studiu biologie na vysoké škole. Po studiích jsem se rozhodl stát se profesionálním fotografem a odcestoval jsem do Ekvádoru, kde jsem strávil tři roky tvorbou svých prvních fotografických projektů. V průběhu let jsem fotografoval různé druhy, ale v poslední době se většina mých projektů zaměřuje na hmyz.
Poznejte svůj objekt
Hmyz je všude. Představuje ideální objekty pro fotografování, které najdete na zahradě, na ulici, v parku a dokonce i doma. Než je začnete fotografovat, udělejte si trochu času a něco si o nich přečtěte, abyste se poučili o jejich každodenních aktivitách a získali představu, kdy, kde a jak je najít. Venku se odehrává spousta zajímavých věcí, chce to jen podívat se dostatečně zblízka.
Hmyz má různé vzorce chování a k jeho fotografování musíte použít různé techniky. Například snímek vážky byl pořízen brzy ráno za nízké teploty a vážka byla chladná a klidná. Pomocí stativu a objektivu FE 50 mm f/2,8 Macro jsem se mohl dostat velmi blízko, aniž by se pohnula. Jakmile je slunce výš, vážky se zahřejí a začnou létat, takže by nebylo možné získat záběr zblízka. Z těchto důvodů je důležité tyto drobnosti znát. Znalosti a trocha praxe jsou základem úspěchu. A samozřejmě kapička štěstí.
Práce v terénu
Neexistuje typické denní nebo noční snímání. Vše závisí na tom, jaké zvíře fotografujete. Hmyz se často fotografuje snáze než savci proto, že je ho obvykle víc, takže je mnohem víc příležitostí zachytit určité chování.
Při nedávné práci na snímcích hmyzu jsem s fotoaparáty Sony α7R III a α7R IV a objektivy chodil do deštného pralesa obvykle v noci. Většinu noci trávím fotografováním a spím jen asi tři hodiny. Úplně mě to pohltí. Venku je tolik nejrůznějších tvorů, že když spím, mám pocit, že marním čas.
Lokace mých projektů nejsou pokaždé extrémní, ale i tak s nimi bývají spojené nějaké problémy. Například následující obrázek byl pořízen pro článek španělských novin Dominical. Článek je o asijských sršních, kteří předtím způsobili řadu potíží, například pozabíjeli tisíce domácích včel využívaných k výrobě medu. Jeden z farmářů vzal věci do svých rukou a poblíž včelínů sestrojil elektrické oplocení, které mělo sršně zabíjet a včely ochránit. Fotografie tohoto zařízení jsem musel dělat ve včelařském obleku a přitom se snažit nedotknout se elektrických drátů – což se ukázalo jako nemožné. Mnohokrát jsem dostal ránu, ale abych získal dokonalý záběr, musel jsem to vydržet.
Fotografování v noci i ve dne
V noci se pohybuji nalehko. Obvykle si vezmu fotoaparát Sony α7R IV a někdy α7R III, který používám jako záložní, a k tomu objektivy FE 50 mm f/2,8 Macro a FE 90 mm Macro. Beru si také blesk, abych si na hmyz mohl posvítit. Protože výkon blesku mohu plně ovládat, provádím celé nastavení fotoaparátu manuálně, abych docílil expozice, jakou potřebuji. Expoziční čas nastavuji na 1/250 s, což je maximální rychlost, kterou můžu použít s bleskem, a potom nastavím clonu a výkon blesku, které podle potřeby upravím. Jakmile mám nastavení hotové, obvykle je můžu celou noc nechat beze změny.
Za denního světla obvykle fotografuji savce nebo ptáky, takže musím být připraven. Tato zvířata vás mnohem spíše než hmyz mohou zpozorovat a potom utéct nebo se schovat. Balím si ale i makroobjektiv 90 mm F/2,8. Pokud uvidím něco menšího, co bych chtěl vyfotografovat, objektivy rychle vyměním.
Když je přes den víc světla, s radostí přepnu fotoaparát α7R IV do režimu priority clony, aby mi stačilo nastavit správnou citlivost ISO a nemusel jsem se tolik starat o expoziční čas. Pokud jde o zaostřování, používám funkci sledování objektu v reálném čase, která funguje zcela bezchybně. Ve spojení s 61megapixelovým snímačem a snímáním rychlostí 20 snímků za sekundu je α7R IV skutečně nejlepší fotoaparát na trhu na fotografování volně žijících zvířat.
Vytváření kontextu
Ideální snímek divoké přírody je pro mě takový, který vás přiměje něco cítit. Musí budit odezvu. Nejde jen o zachycení okamžiku. Jako u jakéhokoli jiného typu fotografie potřebujete také skvělou kompozici a dobré světlo, ale na vzniku výborného snímku divoké přírody se podílí mnoho dalších faktorů.
Protože častým motivem mých projektů je vztah zvířete k lidem, běžně do svých snímků zahrnuji lidi, kteří mi pomohou vyprávět ucelený příběh. Chci ukázat, jaká je moje představa o ochraně přírody, a zvýšit povědomí o hmyzu, kterým se ve své práci zabývám teď. Fotografie lidí jsou důležité pro zvýšení informovanosti a vytyčení souvislosti mezi chováním lidí a zvířat. Nechci se dělit jen o krásu hmyzu, ale ukazovat i náš vztah k němu.
„Chceme-li něco zachovat, musíme si nejdřív uvědomit, že nám na tom záleží a že to můžeme ztratit. Fotografie jsou užitečné v tom, že na nich můžeme vidět svět, který nás obklopuje, a vytvořit si k němu vztah. Pomocí fotoaparátu se snažím zachytit zvířata v jejich nejryzejší formě z biologického a zároveň z uměleckého hlediska.“