ZÁKLADY OBJEKTIVU

Makrofotografie

Maximální poměr zvětšení

Zvětšení objektivu určuje jeho ohnisková vzdálenost. U makrofotografie je také důležité, jak blízko se dá k objektům s fotoaparátem dostat. Tyto dva faktory, ohnisková vzdálenost a minimální zaostřovací vzdálenost, určují maximální poměr zvětšení objektivu a někdy se označují také jako reprodukční poměr. Čím více se s objektivem k objektu přiblížíte, tím vyššího poměru zvětšení dosáhnete.

Podle klasické definice má makroobjektiv maximální poměr zvětšení alespoň 1:1 (ve specifikacích objektivu uvedený jako 1x). Tzn. objekty lze na obrazovém snímači fotoaparátu zachytit v životní velikosti. Když tedy objektiv dostatečně přiblížíte k centimetrovému objektu, promítne se na snímač ve velikosti 1 cm. Maximální poměr zvětšení 1:2 (0,5x) značí, že stejně velký objekt bude mít na snímači velikost 0,5 cm (tj. polovinu své skutečné velikosti).

0,35x fotografie květiny

0,35x

1,0x fotografie květiny

1,0x

Další vlastnosti makroobjektivů, které byste měli znát

Makroobjektivy jsou speciálně navrženy tak, aby podávaly nejlepší optický výkon při velmi malé ohniskové vzdálenosti, a nejostřejší snímky nabídnou nablízko. Můžete je však využít i při jiných příležitostech. Mnohé z těchto objektivů nabízí špičkové výsledky i při běžném fotografování objektů na normální vzdálenost.

Další důležitou charakteristikou makroobjektivů při použití na krátkou vzdálenost je jejich velmi úzká hloubka ostrosti. To znamená, že je nutné objektiv pečlivě zaostřit, aby byly požadované detaily dokonale ostré. V některých situacích může ostření usnadnit stativ. U některých objektů bude možná nezbytné clonu hodně uzavřít, aby se dosáhlo dostatečné hloubky ostrosti. Nicméně malá hloubka ostrosti může být výhodou, neboť se zdůrazní podstatné detaily a rozostří a potlačí se rušivé pozadí.

[1] Minimální zaostřovací vzdálenost (přibl. 13 cm / 5,1" při 1x zvětšení) [2] Pracovní vzdálenost (přibl. 2 cm / 0,8" při 1x zvětšení) [3] Minimální zaostřovací vzdálenost (přibl. 35 cm / 13,8" při 1x zvětšení) [4] Pracovní vzdálenost (přibl. 16 cm / 6,3" při 1x zvětšení) [5] Rovina obrazového snímače

Pracovní vzdálenost a minimální zaostřovací vzdálenost

Minimální zaostřovací vzdálenost objektivu může být matoucí. Tato specifikace se měří od objektu k zadnímu ohnisku objektivu, které se nachází na rovině obrazového snímače v těle fotoaparátu. Termín pracovní vzdálenost pak označuje vzdálenost mezi objektem a předním členem objektivu.

Vezměme si jako příklad objektiv s minimální zaostřovací vzdáleností 20 cm. Vzhledem k tloušťce těla fotoaparátu a délce objektivu vám při makrofotografování v životní velikosti a současném zaostření na minimální zaostřovací vzdálenost může zbývat jen několik centimetrů pracovní vzdálenosti. Fotografování takto zblízka s sebou přináší úskalí v podobě správného osvětlení (i když tento problém dovedou odstranit speciální makroblesky a kruhové blesky) a složitého ostření na byť jen mírně se pohybující se objekty. Nehledě na to, že z takové blízkosti většinou vyplašíte jakékoli živé tvory. Abyste se těmto nepříjemnostem vyhnuli, pořiďte si makroobjektiv s delší ohniskovou a potažmo i pracovní vzdáleností.